Z obvodní konference KSČM v Praze 1

Účastnil jsem se jako delegát obvodní konference KSČM v Praze 1. Tato organizace ve zprávě uváděla značný pokles členstva, rozpad organizací, neúspěch ve volbách do orgánů Prahy 1. Nepodařilo se přes členy získat ani jediného nového, avšak na základě internetové informace se do KSČM hlásí čtyři noví členové, z nichž jedna žena byla přítomna. Na základě průběhu diskuse však odešla a nezdálo se, že byla spokojena.
Z jednání konference vyplynulo, že většina delegátů se domnívá, že cesta k posílení pozice KSČM v příštích volbách vede přes pohled zpět, ospravedlňování různých událostí minulosti, před listopadem i po listopadu 1989. Připomínány byly i takové věci, jako že babička senátora Štětinybyla zakladatelkou organizace KSČ, nebo že Pavel Kohout se v únoru 1948 aktivně účastnil organizace průvodu. Jiní řečníci v diskusi zdůrazňovali kolísání různých vedoucích činitelů KSČM po Listopadu. Nikdo nebral v úvahu, že lidé se mění a v dané situaci máme stranu spíše sjednocovat k boji o pozice v příštích volbách, než dále drobit a rozkládat.
Nejsem toho názoru, že toto je cesta k vítězství v příštích volbách a k vytvoření rozhodující pozice strany v parlamentě jako východiska pro uplatňování jejího vlivu jak proti pravici, tak vůči obratným manévrům premiéra Paroubka.
Měli bychom se dívat dopředu, ne dozadu. Strana by se měla semknout kolem nového předsedy Vojtěcha Filipa a vytvořit mu prostor, aby vedle řízení schůzí v parlamentu mohl jako rovný s rovným v parlamentu i mimo něj bojovat o prosazení kompetentní politiky KSČM v letech 2006 až 2010, tj. v příštím volebním období. Když takto nebudeme postupovat, shledáme, že dílo senátora Štětiny a spol. k vymýcení i jména KSČM z našeho veřejného života nebude výsledkem právních aktů, ale skutečnosti, že se vůbec do parlamentu KSČM nedostane. Musíme bezpodmínečně obrátit pozornost strany k účinné ekonomické strategii. Při návštěvě z Číny jsme jaksi zůstali stranou a obratný Paroubek strhl všechnu zásluhu v této věci na sebe, a tak bude postupovat podle svých nejnovějších výroků i nadále, KSČM zohlední jen a jen natolik, jak bude po volbách významná silou své pozice v parlamentu. Voliči chtějí vědět, co navrhuje KSČM do budoucna v ekonomické strategii, nejenom v různých dílčích otázkách zákonů projednávaných v parlamentě, ale v zásadních směrech dalšího vývoje země, právě v oblasti ekonomie. Nezajímá je už, kdo jak v minulosti pochybil, to jsme asi pochybili někdy všichni. Voliči ocení boj o konkrétní ekonomický program do budoucna. Chtějí, aby se Vojtěch Filip prosadil v očích veřejnosti nejenom jako kompetentní právník, ale i jako kompetentní ekonom, který dokáže na veřejnosti Paroubkovi i pravici, zač je toho loket. Musí se na souboje připravit, zvláště pokud jde o tyto otázky:
– Jak ovlivní KSČM prakticky v budoucnu snížení nezaměstnanosti, a jaké cíle si pro období 2006 až 2010 staví?
– Kudy vede cesta k posílení naší pozice v reorganizaci zahraničněobchodní činnosti tak, aby nezávisela jen na politice EU, která je v útlumu?
– Jaký je vztah KSČM k velkým podnikům? Jsou takové, které si podnikání pletou s rozkrádáním, ale i takové, které bojují za úspěch této země a zaslouží si plnou podporu KSČM, zvláště když myslí na své zaměstnance a zajišťují jim pracovní místa a perspektivu. Vztah KSČM k těmto podnikům bude mít velký vliv na jejich vztah ke KSČM a k věrohodnosti jejího programu. – Jaké investice do naší ekonomiky budeme podporovat? Jak zajistíme, aby se nemohly opakovat zkušenosti s takovými investory, jako byla Nomura nebo pan Šťáva?
– Jaký cíl ve výsledku voleb si KSČM dává, a jak svého postavení po volbách chce využít, aby ji byli nuceni konkurenti na politické scéně respektovat?
Soudruh Vojtěch Filip by si měl k této problematice vytvořit vlastní tým poradců a nespoléhat jen na dosud propagované přístupy (samosprávní ekonomika, odmítání jiného než jen malého podnikání a podobně). Musí věrohodně působit jako odborník nejen ve sféře právní, ale i ve sféře ekonomické. Pokud se tak stane, voliči nás podpoří, protože usoudí, že KSČM ví, jak napravit věci v této zemi. Pak nebude moci premiér Paroubek jen slibovat využití spolupráce KSČM s jeho menšinovou vládou, ale bude nucen s KSČM počítat pro její sílu a vliv.