Vyzbrojme Ukrajinu, žádá europarlament

Naděje Ruska, že by EU zrušila sankce bez toho, že Moskva zabezpečí dodržování mírových dohod, nejsou reálné. Evropský parlament je jasně proti. ŠTRASBURK Rusko se pokouší dosáhnout zrušení sankcí Evropské unie a věří, že se na jeho stranu v březnu postaví až sedm členských států. Snahy Moskvy však včera narazily na tvrdý odpor v Evropském parlamentu, který velice výraznou většinou přijal rezoluci, jež odmítá zrušení sankcí bez toho, že by byl nastolen skutečný mír na východě Ukrajiny. „Sankce EU proti Rusku by měly být zachovány do té doby, dokud Rusko nezmění svůj agresivní postoj vůči Ukrajině, nebude plně dodržovat příměří, nestáhne své jednotky a nepřestane podporovat separatisty,“ uvádí se v rezoluci unijního parlamentu. Na jejím vytvoření se podíleli i čeští europoslanci Pavel Telička (ANO) a Jaromír Štětina (TOP 09). Rezoluce byla přijata velmi výraznou většinou. „Je to jasný signál i české politické reprezentaci,“ uvedl Telička s tím, že by Praha měla v této otázce vystupovat jednotně. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi, aby Ukrajinu ještě více podpořila, byť podmiňuje další pomoc provedením reforem. „To, co chceme od kyjevské vlády, je těžko uskutečnitelný úkol, protože od ní chceme, aby uskutečňovala reformy v situaci, kdy je země ve válce,“ poznamenala k tomu europoslankyně Sandra Kalniete, bývalá šéfka lotyšské diplomacie. Součástí pomoci EU by mělo být i vyslání expertů a poradců, kteří by Kyjevu pomáhali při reformách, k nimž se Ukrajina zavázala v rámci loni podepsané asociační dohody s Evropskou unií. Parlament také požádal Evropskou komisi, aby do dvou měsíců vypracovala plán, jak reagovat na ruskou „informační válku“, kterou vede Moskva ve snaze nejen destabilizovat Ukrajinu, ale i dezinformovat evropskou veřejnost. Za zásadní přelom v postojích Evropské unie k Ukrajině je mnohými europoslanci považován bod 12 včerejší rezoluce, ve kterém parlament podpořil dodávky zbraní ze zemí EU Kyjevu. Na jejich nákup by měl být Ukrajině poskytnut úvěr. „Ukrajina se potřebuje agresi bránit. Její vojáci nutně potřebují materiální pomoc v podobě zbraní a munice,“ řekl Štětina na středečním plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku. „Je třeba jednat a Ukrajincům materiálně pomoci. Některé evropské země už zahájily dodávky zbraní Ukrajině, příkladem budiž Litva,“ řekl Štětina v bouřlivé debatě, která se kolem ukrajinské rezoluce před hlasováním rozpoutala a skončila až v pozdních večerních hodinách. Proti rezoluci vystupovali nejen poslanci krajní levice, ale také poslanci extrémně pravicových stran, například francouzské Národní fronty nebo britské strany UKIP. Proti se postavili i čeští komunisté. „Závěrečný text rezoluce jsme nemohli podpořit, protože pokračuje v jednostranném hodnocení události a celou situaci spíše vyhrocuje,“ zdůvodnila to česká komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. Česko na straně Ruska? Podle ruská agentury TASS však ve členských zemích EU vypadá situace jinak než v Evropském parlamentu. „Odvolání sankcí podporuje Rakousko, Maďarsko, Itálie, Kypr, Slovensko, Francie a Česká republika,“ citoval TASS svůj zdroj. V březnu musí hlavy států EU rozhodnout o odvolání či prodloužení sankcí proti Rusku, jimž vyprší jejich roční platnost. Premiér Bohuslav Sobotka však českou podporu zrušení sankcí popřel. „Omezení sankcí vůči Rusku přímo souvisí s tím, jak Rusko plní, či neplní dohody z Minsku a celkově přispívá ke zklidnění situace na východě Ukrajiny,“ uvedl Sobotka pro ČTK. „Podle názoru České republiky nejsou dohody ze strany Ruska zcela naplňovány, a k omezení sankcí proto teď není důvod,“ dodal premiér. Prezident Miloš Zeman však proti sankcím opakovaně vystupuje.