Vydá česká justice bývalého ruského bankéře Staševského?

Příběh moskevského bankéře Ilji Staševského, který hledá v Česku útočiště před ruskou justicí, spěje k vyvrcholení. Staševskij strávil na jaře přes měsíc ve vazbě, kam ho poslal soud na základě žádosti o vydání, kterou České republice předala Ruská federace. Podle ruských orgánů se měl podílet na zpronevěře státních peněz.

Moskva ale nedodala materiály k vydání Staševského ve lhůtě, kterou předepisují české zákony. Staševskij byl proto propuštěn a krátce na to mu ministerstvo vnitra udělilo azyl. Za pár dní ale čeká Staševského další soud.

Rusko viní někdejšího šéfa Moskevské inovační banky Ilju Staševského ze zpronevěry státních peněz, které byly určeny výrobci stíhaček MiG-29. Staševskij ale tvrdí, že v době, kdy peníze zmizely, už v bance nepracoval a dokládá to dokumenty o rozvázání pracovní smlouvy. Pak odešel do České republiky. Když se v březnu 1998 vrátil do Ruska, policie ho zatkla, a strávil rok a den ve vazbě ve dvou věznicích Butyrka a Matrosská Tišina.

Posléze byl na kauci 50 tisíc dolarů, na kterou se složili jeho přátelé, propuštěn, a vrátil se zpátky do České republiky, kde požádal o azyl. Ten nedostal, ale ministerstvo vnitra mu udělilo takzvanou doložku, že se nemůže vrátit do své vlasti kvůli ponižujícímu nebo nelidskému zacházení. V České republice pak vydal knihu, popisující jeho zážitky z ruských věznic. V roce 2005 začal po Staševském na základě ruské žádosti pátrat Interpol.

A právě na základě zatykače Interpolu strávil Staševskij letos na jaře čtyřicet dní v ostravské vazební věznici. Staševského verdikt soudu o vazbě udivil, protože podle něj nerespektoval rozhodnutí ministerstva vnitra o jeho ochraně:

„Podle konstatování ministerstva vnitra mi hrozí ve vlasti nelidské zacházení anebo mučení. Já jsem předložil rozhodnutí ministerstva vnitra o tom, že se na mě vztahuje překážka k vycestování, předložil jsem nález Ústavního soudu, podle kterého mám dokonce ochranu.“

Soudce Krajského soudu v Ostravě Miloslav Studnička, který o Staševského vazbě rozhodoval, ale říká, že mu tyto materiály nikdo nepředložil: „Já jsem prosím vás nic takového neměl. Já jsem ho pouze bral do předběžné vazby. Byla tam žádost o vydání, kriminální delikt, podvod a zpronevěra 233 miliónů USD na sanaci a modernizaci MiG-29 převedeno do zahraničí a využito v zahraničí. Čili tak jsem to viděl.“

Přestože má Rusko o Staševského eminentní zájem, žádné dokumenty o jeho vině na podvodném vylákání peněz v zákonné lhůtě nedodalo. Takže po čtyřiceti dnech Staševskij vazbu opustil. A právě tato skutečnost a také pochroumané zdraví z ruských věznic přispělo podle šéfa odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáše Haišmana k tomu, že Staševskij získal po osmi letech politický azyl.

Rádio Česko se proto obrátilo na ruskou ambasádu v Praze, aby vysvětlila, proč Moskva příslušné materiály nedodala. Mluvčí Alexandr Pismennyj ale do natočení reportáže nezareagoval.

Jak už jsme naznačili, Staševského případ udělením azylu ale nekončí. 15. srpna 2007 se v Ostravě znovu sejde soud. Opět kvůli vydávacímu řízení do jeho mateřské země. Staševskij k jeho jednání vzhlíží s obavami a netuší jak dopadne: „Můžu jenom předpokládat, protože to první rozhodnutí krajského soudu v Ostravě bylo podle mě trochu divné. Uvalení předběžné vazby nebylo opodstatněné. Pan soudce to odůvodňoval možností mého útěku, což je absurdní.“

Státní zástupkyně Petra Tittková, která případ dozoruje, se už v médiích nechala slyšet, že pokud materiály z Ruska dorazí i se zpožděním, bude se o vydání Staševského znovu rozhodovat. Zákon to prý podle ní nevylučuje. Dnes už ale říká, že by jednání mělo být spíše formalitou:

„Trestní řád stanoví podmínky nebo zákonné překážky vydání osoby do ciziny. A jednou z těchto překážek je, pokud je této osobě udělen azyl. Toto řízení o vydání se musí nějakým způsobem ukončit a o tom může rozhodnout jedině soud, proto je veřejné zasedání nařízeno.“

Soud podle vyjádření žalobkyně nemůže zrušit rozhodnutí ministerstva vnitra o udělení azylu. Měl by tedy vydávací řízení uzavřít s tím, že Česká republika Ilju Staševského do Moskvy vydat nemůže. Myslí si to i senátor Jaromír Štětina, který působil v Rusku dlouhodobě jako novinář a získal mnoho informací o podmínkách v ruských věznicích. Zná i postupy, které Rusko volí, když chce z ciziny získat zpět svoje nepohodlné občany:

„Mechanismus použití Interpolu ze strany ruských orgánů činných v trestním řízení je zaběhlý, já už jsem se s tím setkal. Já si myslím, že by nezaškodilo v našich orgánech činných v trestním řízení, to znamená u policistů, státních zástupců i u soudců, brát některá obvinění, která přicházejí z Ruska, s rezervou, poněvadž velice často mohou mít politické pozadí.“

Štětina bude průběh soudního řízení o Staševském velmi bedlivě sledovat: „Já si myslím, že teď se to snad napraví. 15. srpna má být soud. Věřím, že to bude jenom nějaké formální uzavření, když pan Staševskij dostal azyl, tuším v červnu tohoto roku, takže už mu žádné nebezpečí nehrozí.“