Vítězství Džamily Stehlíkové

P lán ministryně Džamily Stehlíkové získat jeden a půl miliónu korun jako pomoc pro vystěhované vsetínské Romy skončil neúspěchem, některé noviny píší dokonce o »fiasku«. Nejdřív to měla být jednorázová státní dotace, pak sbírka, nakonec Romové peníze odmítli s tím, že by to byl »nesystémový krok«. Je to samozřejmě pravda: jenomže z toho vůbec nevyplývá, že se má nad ministryní Stehlíkovou ohrnovat nos.

»Rovnoprávní«

Jako jediná z celé vlády se snaží, aby se na nechutnou deportační akci, uspořádanou lidoveckým předsedou a bývalým vsetínským starostou Jiřím Čunkem, nezapomnělo. Donekonečna se všude žvaní o tom, jestli se Čunek namočil do korupce, nebo ne; jeho »romské aktivity« jsou přitom společensky nesrovnatelně závažnější téma a je znepokojivé, že jim česká žurnalistická i politická elita věnuje tak malou pozornost.
Nemám tušení, jestli je Čunek rasista, nebo »jenom« využil protiromské nálady k politickému vzestupu. Pravda ale je, že jako politik prostě selhal. Spousta lidí mu tleská, protože prý konečně praktikoval spravedlivý rovný přístup »padni komu padni« a nebál se zacházet s neplatiči bez ohledu na barvu jejich pleti. Senátor Jaromír Štětina dokonce jásá, že Čunek Romy »zrovnoprávnil«. Všechno jsou to krátkozraké nesmysly. Proč?

Co bylo a co bude

Zůstaňme jen u vystěhovaných rodin, které tvořili údajní neplatiči nájemného. Čunek je prostě deportoval do jiných regionů a donutil, aby se zavázali ke splácení domů v mnohdy dezolátním stavu.
Jde-li opravdu o tak děsivé sociální případy, o tak strašlivě nepřizpůsobivé občany, jak se snaží dokazovat Čunkovi stoupenci, pak je opravdu báječné politické řešení hodit problém na bedra jiných obcí. Kdyby to v Česku dělali všichni, začne veliké »škatule škatule hejbejte se«, ale k čemu to probůh bude dobré?
Vystěhovaní Romové zřejmě nezvládnou domy platit (a už vůbec ne z vlastních prostředků opravovat). Dřív nebo později se tak znovu bude řešit otázka, jak s nimi jako s neplatiči naložit – jsou to přece rovnoprávní občané, nastoupí tedy »čunkovská« tvrdá ruka práva. Nastoupí-li nemilosrdně, pak skončí neplatiči na ulici a budou muset platit své dluhy. Budou na tom ještě hůř než předtím, takže nakonec (máme-li být důslední) půjdou do kriminálu. Jelikož mají hodně dětí, skončí ty děti v dětských domovech.

Nelogické, ale chvályhodné

S romskými rodinami, které žijí ve vsetínském kontejnerovém domě, to možná skončí dost podobně: až přijde tvrdá zima a začnou topit elektrickými přímotopy (kontejnery mají slabou izolaci), dostanou se do dluhů. Princip »tvrdé ruky« je sice líbivý, ale ve skutečnosti dobrý leda k tomu, aby dostával společnost do stále horší a horší situace.
Zdá se, že právě na tohle chtěla ministryně Stehlíková upozornit, když navrhovala pro Romy státní dotaci a poté sbírku. Ano, její návrh nebyl po věcné stránce dobrý, protože je skutečně »nesystematické« a nelogické, aby vláda dávala výjimečnou dotaci lidem, kteří jsou v tíživé sociální situaci. A navíc je jisté, že jde o věc, která se má řešit na úrovni obce a kraje.
Jenomže co má dělat ministr, který dostal do popisu práce starost o menšiny, když vidí vážný problém a také to, že skoro všichni se tváří, jako by neexistoval? A Čunek, který to všechno provedl, sedí spokojeně ve vládě, aniž by po něm kdokoli žádal, aby řekl, jak si to představuje dál.

Je to vděčné. Bohužel

Romové jsou problematická sociální skupina (nebo spíš sociální skupina ve velkých problémech) a nemá cenu si to zastírat. Lidé, kteří se jim snaží pomáhat, říkají, že integrovat je plně do většinové společnosti znamená práci na desítky let.
Člověk musí vědět, co chce od politiky: buď aby tu těžkou dlouhodobou práci podpořila a snažila se problém odstranit; nebo aby zaplnila kriminály a děcáky, protože je to jednoduché a (bohužel) vděčné.

***

Čunkovy »romské aktivity« jsou společensky nesrovnatelně znepokojivější než korupční kauza, v níž je obviněn.

Foto popis|

O autorovi| Adam Drda, Autor je novinář