Ústav paměti národa čeká na sněmovnu

PRAHA K tomu, aby v Česku vznikl Ústav paměti národa, který má spravovat dokumenty z období komunismu a jenž funguje třeba na Slovensku, už chybí jen souhlas sněmovny. Kvůli rozložení sil v dolní komoře se dá ale očekávat, že právě zde senátorský návrh narazí na tuhý odpor komunistů a poslanců za ČSSD.
Podle historiků a pravicových politiků by to byla škoda. Návrh, který již získal podporu senátu a v polovině září s ním souhlasil i kabinet Mirka Topolánka, by totiž mimo jiné usnadnil práci při shromažďování, studování a zveřejňování dokumentů o činnosti bývalé Státní bezpečnosti.
„Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí senátor Jaromír Štětina. Ten upozorňuje, že historici při studiu materiálů dosud narážejí třeba na překážku v podobě ochrany osobních údajů bývalých důstojníků Státní bezpečnosti. „Je třeba zveřejnit i svazky důstojníků StB. O něco podobného se v minulosti pokusily takzvané Cibulkovy seznamy, ale ty obsahovaly řadu nepřesností,“ tvrdí Štětina.
Bývalý disident Stanislav Penc tvrdí, že ve zveřejněných oficiálních seznamech agentů StB stále chybí přibližně 25 tisíc jmen. „Jde o jména důstojníků a řadových zaměstnanců StB, ale také některých agentů,“ tvrdí Penc. Oficiální seznamy, které zveřejnilo vnitro, čítají asi 75 tisíc jmen.
Ústav paměti národa by měl navázat na práci Úřadu pro dokumentování a vyšetřování zločinů komunismu, který funguje pod kriminální policií. Spravovat by měl dokumenty, které dosud vedou ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ale čekají návrh ještě drobné úpravy, které by měly řešit třeba spornou otázku osobních údajů.

„Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí zastánce jeho vzniku, senátor JaromírŠtětina