Dnes má Poslanecká sněmovna na pořadu jednání Dohodu o přidružení mezi EU a Ukrajinou.
Sněmovna by tak konečně měla hlasovat o ratifikaci dohody. Děje se tak půl roku poté, co dohodu ratifikoval Senát a skoro tři čtvrtě roku poté, co ji ratifikoval Evropský parlament. Česká republika zůstává jedním z 8 členských států EU, které dohodu ještě neratifikovaly.
„Je ostuda, že nám ratifikace Dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou tak dlouho trvá. Ukrajina a její lid, statečně vzdorující ruské agresi na východě svého území, si nezaslouží, aby ratifikace Dohody o přidružení byla rukojmím komunistů a jim blízké části sociálních demokratů, kteří ji svými obstrukcemi brzdí a oddalují. Demokratické a prozápadně smýšlející politické síly v Poslanecké sněmovně mají morální povinnost tyto obstrukce rázně ukončit a dát Ukrajině stejnou šanci na evropskou budoucnost, jakou jsme dostali my sami po pádu komunistického režimu v r. 1989. Zvláště jako stát se zkušeností dvojí okupace totalitními režimy bychom měli učinit maximum pro to, abychom Ukrajině pomohli vyrvat se ze spárů ruského agresora a upevnit vazby s demokratickým Západem, ke kterému chce svobodně patřit. Ratifikace dohody o přidružení je přitom spíše minimem toho, co bychom pro Ukrajinu mohli udělat a pokud i s tímto minimem otálíme, znamená to, že je cosi shnilého v zastupitelském sboru našeho státu, kritizuje dosavadní přístup k ratifikaci dohody Jaromír Štětina (zvolen za TOP 09/STAN), člen zahraničního výboru EP.
“Bylo by symbolické, kdyby Poslanecká sněmovna komunistům navzdory ratifikovala dohodu o přidružení s Ukrajinou v den, kdy komunistický europoslanec Ransdorf v roli prokremelské páté kolony vystupuje na propagandistické konferenci na Ruskem anektovaném Krymu. Je nejvyšší čas, abychom vyslali do světa jasný signál, že oficiální politikou České republiky je obrana ukrajinské suverenity a územní celistvosti a odmítnutí ruské agrese pošlapávající mezinárodněprávní zásady a závazky“, podotýká k dnešnímu plánovanému jednání Sněmovny o dohodě o přidružení Ukrajiny europoslanec J. Štětina, který je jedním z 89 evropských osobností, které se ocitly na ruském seznamu nežádoucích osob se zákazem vstupu na území Ruska.