Spory Ruska s Gruzií se přiostřují

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka
——————–
Největší politická krize za poslední léta, která by mohla vyústit do ozbrojeného konfliktu, i takové obavy zaznívají v posledních dnech v souvislosti s diplomatickou roztržkou Ruska a bývalé sovětské republiky Gruzie. Úřady v Tbilisi minulý týden zadržely čtyři ruské úředníky a obvinily je špionáže. Moskvu tento krok velmi pobouřil. Vzápětí následovala tvrdá odvetná opatření vůči kavkazské republice. Odvolání velvyslance, uvedení ruských jednotek pobývajících v Gruzii do stavu vysoké pohotovosti, přerušení dopravního i leteckého spojení, deportace gruzínských občanů z Ruska. Napětí mezi Moskvou a Tbilisi roste od devadesátých let. Gruzie obviňuje Rusko z podpory separatistů v gruzínských regionech Abchádzii a Jižní Osetii. Moskva naopak viní vládu v Tbilisi vedenou prezidentem Michailem Saakašvilim z prosazování protiruské zahraniční politiky. Ve snaze navázat bližší vztahy se Západem a Severoatlantickou aliancí. Senátor Jaromír Štětina, který se během své dlouholeté novinářské praxe zabýval kavkazským regionem má zato, že jde o pokračování vývoje, který začal válkou v Čečensku.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Rusko nasadilo směr diplomatický i vojenský k tomu, aby se znovu pokusilo o ovládnutí zejména energovodu mezi Kaspikem a Černým mořem. Nezapomeňte, že už jsou ve hře tři roury, naftovod z Baku, Tbilisi a letos uvedený do provozu, který jde přes Gruzii. Ropovod Kaspik – Černé moře jde do terminálu Boty nebo chystaný plynovod Baku – Tbilisi, Rusko je nemůže kontrolovat a jelikož Rusko už vytýčilo doktrínu používat kohoutky těchto ropovodů jako strategickou zbraň, pokouší se tuto strategickou zbraň získat i na jih od Kavkazu.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka
——————–
Domnívá se senátor zvolený za Stranu zelených Jaromír Štětina. Gruzie označila ruská opatření za umírněnou formu etnické čistky. Rusko v rámci tvrdých odvetných opatření přestalo Gruzínům vydávat víza a zahájilo razie v moskevských podnicích, které patří občanům Gruzie. Úřady vyhostily ze země více než sto třicet Gruzínů obviněných z ilegálního přistěhovalectví. Moskevská policie podle ruských médií požádala některé školy o seznamy žáků, kteří mají gruzínská příjmení. Úřady tak údajně pátrají o ilegálních přistěhovalcích. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce v rámci protigruzínské rétoriky prohlásil, že úřady musí vyčistit ruská tržiště od nepůvodních obyvatel. Podle bývalého generálního konzula v Petrohradu Vladimíra Votápka, takto masivní opatření nemají v Rusku obdoby.

Vladimír VOTÁPKA, bývalý generální konzul v Petrohradu
——————–
Musím říct, že vychází z těch nejlepších, nebo jestli chcete nejhorších tradic Sovětského svazu nebo Ruska, kdy oni jsou schopni zaútočit na lidi, kteří se nějakým způsobem odlišují. Z devadesátých let si pamatujeme útoky na kavkazskoje nacionalnosti, kteří zvlášť po zahájení čečenské války byli často takhle masivně pronásledováni. Ale, aby to mělo takovýhle až úřední charakter, kdy milicionáři se soustřeďují na gruzínské řidiče a na gruzínské děti a tak dále, musím říct, že aspoň za doby nového Ruska, tedy postsovětského Ruska je to poprvé, co takovouhle masivní kampaň vidím.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka
——————–
Podle některých pozorovatelů je krize mezi Moskvou a Tbilisi pečlivě připravenou aférou, ve které obě strany používají mezinárodní vztahy k získání vnitropolitických cílů. O tom by částečně mohli svědčit i průzkumy veřejného mínění. Prezident Vladimir Putin podle nich získal u ruských obyvatel na popularitě. Stejně tak místní volby v Gruzii, které proběhly tento týden, ukázaly, že roztržka přinesla body i gruzínskému prezidentovi Michailu Saakašvilimu a jeho politické straně. Mnozí pozorovatelé upozorňují na hrozící nebezpečí otevřeného konfliktu a mají zato, že by se do sporu měla vložit mezinárodní komunita. Jak upozorňuje analytik asociace mezinárodních otázek Ondřej Soukup, za dosavadní poměrně vlažnou reakcí západních zemí může stát i skutečnost, že řadu diplomatů ostrá reakce Ruska zaskočila.

Ondřej SOUKUP, analytik Asociace pro mezinárodní otázky
——————–
Jestliže, řekněme, velmi vlivný ruský deník Kommersant dokonce napsal zprávu, která nikdy nebyla dementována, že na zasedání Ruské rady bezpečnosti ještě vlastně předtím, než bylo jasné, že Gruzínci připustí ty čtyři důstojníky, tak se zvažovala varianta vojenské intervence a vlastně násilného osvobození a následně tam údajně tedy byl vydán příkaz k naprostému útoku na jakékoliv zájmy Gruzie a údajně měl ho vydat samotný prezident Putin, a to je prostě krok, který není v dnešní diplomatické praxi nejenže běžný, ale vůbec znám v poslední době a myslím si, že diplomaté proto také sami jsou překvapeni, co se vlastně stalo.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka
——————–
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Ondřej Soukup.