Senátoři žádají lepší kontrolu NBÚ

Jaromír Štětina společně s dalšími kolegy senátory ze zahraničního a braně-bezpečnostního výboru dnes mluvil o nutnosti zlepšit kontrolu Nejvyššího bezpečnostního úřadu (NBÚ). Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) a vláda na to podle nich nestačí. Je třeba zavést důkladnou soudní kontrolu, prohlásil například senátor Jiří Pospíšil (ODS).

Senátoři si na dnešní zasedání pozvali ředitelku nevládní protikorupční organizace Růžový panter Ivetu Jordanovou, která mimo jiné prohlásila, že inspekce Severoatlantické aliance ve strukturách úřadu nemohla a nebude moci odhalit jeho hlavní problémy. „NATO neřeší záležitosti, které se vztahují k personální problematice, neřeší konkrétní bezpečnostní prověrky a neřeší ani, jak NBÚ hospodaří,“ uvedla. Za to je zodpovědná vláda, upozornila.

V České republice byl minulý týden na návštěvě bezpečnostní ředitel NATO Thomas McKeever. Jednal i s náměstkyní úřadu Zdeňkou Jůzlovou, která je pověřená řízením NBÚ po únorovém odchodu ředitele Jana Mareše. Premiér Paroubek po jednání s McKeeverem prohlásil, že provedená kontrola nezjistila žádný únik informací z úřadu. Ten byl založen v roce 1998 kvůli lepší ochraně utajovaných skutečností v souvislosti se vstupem Česka do aliance.

Jordanová si ale myslí, že poměry na NBÚ se po odchodu Mareše a nedávné inspekci příliš nezlepšily. Zázraky podle ní nelze čekat ani od nové sněmovní komise pro kontrolu bezpečnostního úřadu. „Jestliže projde v pořádku kontrola NATO, tak to neznamená, že úřad je zavedený a stabilizovaný,“ upozornila. Nedávné otřesy vyvolané údajnými kontakty Mareše a bývalého sekčního ředitele úřadu Vladimíra Šiši s lidmi kolem obviněného soudce Jiřího Berky jsou podle ní jen posledními aférami, která zaznamenala média. Podezřelé praktiky podle ní na NBÚ panují od jeho vzniku v roce 1998.

Myslí si, že parlament by měl například získat zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) o činnosti NBÚ z roku 2001. Přísně tajný dokument podle ní nikdo kromě tehdejšího premiéra Miloše Zemana (ČSSD) a jeho kabinetu neviděl. Přitom by mohl zákonodárcům alespoň částečně odkrýt, jak úřad fungoval, když byl jeho ředitelem Tomáš Kadlec, tvrdí Jordanová.

 

Zveřejňujeme část dokumentu NNO Růžový panter k situaci v NBÚ, který ředitelka organizace Iveta Jordanová předala senátorům z výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dne 8. 3. 2006. Zveřejněná část dokumentu se vztahuje především k systému kontrol NBÚ bruselskou centrálou NATO a k odpovědnosti české exekutivy. NNO Růžový panter zvažuje zveřejnění celého dokumentu po projednání problematiky ve sněmovní komisi pro kontrolu NBÚ.

 

Politická a strategická rizika:

 

Systém kontrol NBÚ do roku 2005:

 

Premiér prakticky nad činností NBÚ nikdy nijak nedohlížel. NBÚ se tak stal nekontrolovaným a nekontrolovatelným úřadem státní správy.

 

Domníváme se, že skandály, které se v NBÚ objevily, jsou spíše rizikem pro Českou republiku samotnou. Nedomníváme se, že by byly výrazným rizikem v rámci struktur NATO, neboť silní partneři si opravdu důležité informace ohlídají a ostatní je předmětem širší mezinárodní politiky a vztahů. Zmíněné skandály mohou spíše v mezinárodních souvislostech poškodit dobré jméno ČR a způsobit ztrátu důvěryhodnosti.

 

Bylo by naivní si myslet, že cizí státy budou zasahovat do působnosti exekutivy České republiky a budou jí kontrolovat nad rámec mezinárodních smluvních závazků.

 

Praxe je taková, že partnerské země jsou samozřejmě o problémech v NBÚ informovány, zpravodajská komunita spřátelených zemí si umí velmi rychle předat všechny potřebné informace, o tom není pochyb. Partnerské země se také jistě dobře orientují v kompletním mediálním monitoringu, pokud mají zájem na tom, mít přehled o situaci. Oficiálně se však věc řeší velmi velkoryse diplomatickou cestou. Česká republika by si měla promyslet, zda-li chce nastolit cestu rovnocenného partnerství a vlastní důvěryhodnosti nebo zda-li se bude nadále zmítat v nedůstojných skandálech, které mohou způsobit to, že v rámci NATO nebude ČR sice nic oficiálně vytýkáno, ale role České republiky bude jaksi postižena „vadou“, která ji diskvalifikuje pro některé „bezpečnostní discipliny“. Je to věc politické volby a schopnosti udržet určitý řád a čistý nekompromisní profesionální přístup.

 

Veškeré kontroly NATO, které jsou v NBÚ prováděny jsou kontroly procedurální, které vychází z bezpečnostních standard dříve CM 55, nyní CM 23. V žádném případě se kontroly bruselské centrály NATO nezabývají konkrétními bezpečnostními prověrkami a personální politikou NBÚ. Poměrně nás znepokojuje neprofesionalita vlády. Dopis od premiéra Jiřího Paroubka, který jsem obdržela v posledních dnech svědčí o tom, že premiér není se systémem kontrol vůbec seznámen a není schopen argumentovat. Domnívám se, že by představitelé politické reprezentace, tedy vláda a členové kontrolních výborů a komisí, měli být dobře informováni o struktuře úřadu, o jeho náplni a především o rizicích, která se mohou vyskytnout, pokud bude selhávat lidský faktor.

 

NBÚ by měl také začít „vychovávat“ a průběžně školit vyšší řídící management, aby se nestalo, jako nyní, že Česká republika nemá možnost vybírat z řady kandidátů na pozici ředitele. V Úřadu pracuje jistě mnoho perspektivních úředníků v produktivním věku, kteří mohou projevit a uplatnit své schopnosti, dostanou-li regulérní příležitost. Práce s lidskými zdroji v NBÚ doposud velmi selhávala. Domníváme se, že momentálně by NBÚ pomohlo jmenovat nového ředitele z personálních rezerv vně Úřadu.

 

————————————————————————————————————————–

 

NATO nekontroluje prověrky a nedohlíží nad personální politikou Úřadu, ale kontroluje pouze systém a záležitosti týkající se NATO podle bezpečnostních standard CM 55, dnes CM 23.

 

Tvrzení vlády, že kontroly ze strany NATO nezjistily pochybení, nemění nic na tom, že mohlo být manipulováno s bezpečnostními prověrkami, že se v NBÚ špatně hospodaří a je tam zavedena vadná personální politika.

 

České kontrolní orgány a vláda by měly být dobře informováni o systému řízení NBÚ a systému práce NBÚ, včetně jeho kompletní náplně, aby se mohly dobře a včas orientovat v případných problémech.

 

 

Ve věci podezření z manipulace s bezpečnostními prověrkami je stále vedeno trestní řízení, které se velmi protahuje. Policejní vyšetřovatel sdělil, že nespatřuje problém v tom, že některé osoby prověřené na PT nejsou prověřeni v rámci činnostního šetření BIS, ale pouze ÚZSI nebo VOZ, ačkoli se u nich nevyskytuje žádný zahraniční aspekt, ani žádné aktivity související s armádou. Podle zákonem daných kompetencí zpravodajských služeb je tedy zřejmé, že tyto osoby nemohly být prověřeny dostatečně, avšak policie a státní zástupce více než rok od zahájení trestního řízení stále kauzu šetří, neznámo s jakou intenzitou a jakými výsledky.

 

 

Česká republika už podruhé neohlídala personální politiku NBÚ, NBÚ se dopustil obdobných prohřešků, jako za působení Tomáše Kadlece.

 

Bohužel opět je patrný velmi nezodpovědný přístup vlády, vláda ani NBÚ neodpovídá smysluplně na dotazy veřejnosti, snaží se problémy v NBÚ bagatelizovat.

 

Kontrolní komise si údajně vyžádala od vlády zprávy BIS k situaci v NBÚ, není doposud zřejmé, zda-li vláda komisi vyhoví.

 

Vláda i Parlament by si měly být vědomy svých priorit stanovených v dokumentech o bezpečnostní politice státu, která stojí nad stranickými zájmy a jejíž plnění musí být nedílnou součástí celkové přijaté bezpečnostní strategie České republiky.

 

Doporučení:

vyzvat vládu k urychlenému předání těchto dokumentů sněmovní kontrolní komisi a požadovat následně od komise zřetelné stanovisko k dokumentům:

 

Kompletní zpráva BIS z roku 2001

Kompletní zpráva BIS z roku 2006

Zpráva NBÚ z interní kontroly prověrek na stupeň utajení „PT“