Senátní protikomunistický návrh

Václav MORAVEC, moderátor

Bude Komunistická strana Čech a Moravy muset přestat být komunistická? Pokud se ujme návrh, který vznikl na senátní půdě, dost možná, že ano. Co konkrétně senátoři připravují? To zjišťoval zpravodaj BBC Ondřej Štindl.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Senátoři chtějí zakázat komunistickou stranu, dočetli se čtenáři dnešních Lidových novin, které o iniciativě Martina Mejstříka a Jaromíra Štětiny informovaly jako první. Ukazuje se ale, že ambice obou senátorů mohou být strmější. Co se tedy děje? Oba zákonodárci chtějí prosadit stručnou novelizaci trestního zákona. Jejím spoluautorem je právník Jakub Pinta. Zeptal jsem se ho, v čem by ta novelizace měla spočívat?

Jakub PINTA, právník

Změna trestního zákona spočívá v novele ustanovení § 260. Tento paragraf se týká podpory a propagace hnutí směřující prokazatelně k potlačení práv a svobod člověka a ta novela spočívá v tom, že do toho ustanovení § 260 se vsune čtyři, víceméně čtyři slova – komunismus, nacismus a jiný podobná.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Pokud ta novela mluví o nacismu a komunismu, co jimi myslí?

Jakub PINTA, právník

Komunismem a nacismem myslí ideologie, jejichž aplikací došlo k určitým zločinům, které jsou historicky nezpochybnitelné.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Ten § 260 by v případě téhle novelizace byl uplatnitelný jen na základě použití těch adjektiv nacistická a komunistická třeba v názvu strany?

Jakub PINTA, právník

Bylo by uplatněno, co se týká těchto názvů strany, ale to má daleko, by mělo i daleko širší působnost, nejen samozřejmě na nálepkách určitých hnutí, ale jde i o činy jednotlivých fyzických osob.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Co by to vlastně znamenalo pro současnou komunistickou stranu, kdyby ta novelizace byla přijata?

Jakub PINTA, právník

Mohlo by to znamenat její přejmenování, případně trestní postih pro některé její členy, které by se vyjadřovali k podpoře třídní nenávisti a jiných základních tezí komunismu.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Znamená to, že vlastně na základě toho paragrafu by bylo možné nějakým způsobem zakročit i proti té straně samotné, nejen proti jejím jednotlivým členům, kteří by se tím členstvím třeba k tomu komunismu nebo k nějakému jinému postižitelnému hnutí hlásili?

Jakub PINTA, právník

Víceméně jakákoliv politická strana, která porušuje zákony této země, tak může být zrušena Nejvyšším správním soudem na základě podání vlády podnětu vlády. Cílem novely není likvidace strany KSČM ani kriminalizace voličů této strany. Poslání novely tkví především v nezpochybňování historie, kdy je nutné jednoznačně pojmenovat zlo tak, aby se již nikdy nestalo přítomností. Podání novely tak plyne především /nesrozumitelné/ občanů vypořádat se s vlastní minulostí.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Říká právník Jakub Pinta. Snaha nějakým způsobem znemožnit nebo alespoň zkomplikovat práci komunistické strany má v porevolučním Česku už dlouhou historii. Jakýmsi průkopníkem na tomto poli byl v roce 1990 tehdejší pražský prokurátor, dnes advokát, Tomáš Sokol. Zeptal jsem se ho, jak senátní iniciativu vnímá.

Tomáš SOKOL, advokát

Problém trochu je v tom, že já jsem mohl možná předpokládat, že v důsledku určitého procesu dojde buď k úplné likvidaci anebo alespoň ke značnému ztížení činnosti komunistické strany. Ale tím procesem by byl proces soudní, kde by byli její členové tehdejší komunistické strany uznáni vinnými tím, že jednáním v zájmu komunistické strany de facto podporují hnutí, směřující k potlačování lidských práv. To znamená, že tam byl ten prvek toho soudního rozhodnutí, což je trochu jiná situace v případě těch, kteří uvažují o nějakém zákonu, který by činnost komunistické strany zakázal ex lage.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

A v čem je situace jiná?

Tomáš SOKOL, právník

Já si nejsem jist za dnešních podmínek, v dnešní Evropě a s dnešním rejstříkem občanských a politických práv, zda je možné stranu, které není výslovně prokázáno, že svým hnutím směřuje k nějakému extremistickému cíli, zakázat. Jiná věc je, zdali soud v procesu se členy této strany dospěje k závěru, že konkrétní členové se jednáním pro tu stranu něčeho takového dopustili. Takže tady ten prvek té nezávislé justice hraje významnou roli a myslím si, že obrana komunistické strany v případě, že by byl činěn pokus zakázat ji zákonem, by spočívala v tom, že by se říkalo, že není možné zákonem zakázat demokraticky ustavenou a v demokratickém režimu existující politickou stranu.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Nicméně autoři toho návrhu říkají, že na jednu stranu cílem jejich návrhu není postih KSČM, zároveň už ale to adjektivum komunistická v názvu strany by se stalo přinejmenším problematickým.

Tomáš SOKOL, právník

No, ten pokus konkretizovat ustanovení § 260 trestního zákona byl u nás učiněn a Ústavní soud posléze jakousi vysvětlující poznámkou v závorce fašistická nebo komunistická zrušil vzhledem k tomu, že ta skutková podstata by měla platit obecně a v tomto směru, pokud jde o pokus o novelizaci trestního zákona, tak musím říct, že by mohla být i dvousečná zbraň, protože to ustanovení trestního zákona by mělo směřovat skutečně vůči všem, kteří usilují o potlačování občanských práv a svobod bez ohledu na to, jaký název si dají, anebo naopak nedají. Takže já si nejsem jist, jestli touhle cestou je možné dosáhnout něčeho vůči stávající komunistické straně v tomto státě.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Tomáš Sokol. Záměry autorů nejnovějšího návrhu by měla podpořit i petice. Její start má být oznámen příští úterý.

Václav MORAVEC, moderátor

Referoval zpravodaj BBC Ondřej Štindl. Téma novelizace trestního zákona ve vztahu ke KSČM ho inspirovalo i k následující poznámce.

Ondřej ŠTINDL, redaktor

Porevoluční historie české komunistické strany dobře ilustruje dvojznačnost vztahu české společnosti k totalitní minulosti. Na jednu stranu se často a dlouze mluví o zločinech komunismu. Na druhou stranu v zemi existuje měřeno volebními výsledky velmi úspěšná strana, která se sice od těch zločinů distancuje, zároveň je ale její představitelé často relativizují a s bývalou KSČ ji pojí kontinuita nejen právní, ale v mnoha ohledech i názorová a programová. Komunistický režim byl podle zákona zločinný a zákon zločin nepřipouští, aktivně proti němu vystupuje. Podle téhle logiky by osud komunistické strany měl být už dávno zpečetěn. Přinejmenším by se asi jinak jmenovala. Ani by ji k tomu nikdo nemusel nutit. Jaká strana by stála o to mít zločin přímo v názvu? Otázka ale je, zda se taková logika dá v Česku aplikovat. Nejen volební výsledky totiž naznačují, že shoda ohledně zločinnosti komunistického režimu není příliš široká. Podle průzkumu veřejného mínění, který byl publikován minulý týden, je přesvědčených stoupenců demokracie mezi Čechy jen těsná většina. Zbytek je ochoten přiznat autoritativnímu vládnutí nějaké výhody, nebo ho rovnou upřednostňuje. V pohledu na nedávnou minulost tak, jak jej prezentuje televizní zábava a populární filmy, převládá lehce pobavená nostalgie. Jak se říká, společenská objednávka po nějakém postihu nebo omezení komunistické strany prostě není nijak veliká a silná a v takové situaci je těžké čekat, že by politici vystupovali výrazně radikálněji než společnost. Neplynuly by z toho pro ně velké zisky. Navrhovaná změna trestního zákona má šanci projít v Senátu, kde má pravice většinu. S jistou vstřícnou neutralitou se k ní staví občanští demokraté, kteří o sobě hovoří jako o straně nejdůsledněji protikomunistické. Ve sněmovně ovšem novela narazí, spojí-li se proti ní sociální demokraté a KSČM, což je v současné situaci velmi pravděpodobné. A i kdyby nějakým skutečně překvapivým řízením osudu prošla, zbývá možnost obrátit se na Ústavní soud, který už jednou podobný formulovaný paragraf odmítl. Stoupenci návrhu budou moci argumentovat tím, že současná formulace je širší, a tudíž i přijatelnější, než ta, která z trestního zákona před třinácti lety zmizela. Tak daleko ovšem věci zřejmě nedojdou. Předkladatelé nového návrhu mohou napomoci tomu, aby se o povaze režimního i současného komunismu zase jednou diskutovalo. Pro KSČM jejich iniciativa ale asi nebude znamenat přímou hrozbu. Naopak. Možná dnešním českým komunistům přinese důvod k oslavám snadného vítězství.

Václav MORAVEC, moderátor

Poslouchali jsme poznámku analytika BBC Ondřeje Štindla.