Senát pošesté navrhl Klausovi vyznamenat skupinu bratří Mašínů

Senát po loňské odmlce opět navrhl přes odpor levice vyznamenat členy protikomunistické skupiny bratří Mašínů, a to na Řád bílého lva. Nominoval je už pošesté, prezident zatím horní komoře nevyhověl. Celkem senátoři doporučili 21 osobností, například známého televizního režiséra Františka Filipa, jemuž letos bude 80 let.

Skupina Mašínů vedla v 50. letech ozbrojený boj s komunistickým režimem, jejich činnost vyvolává rozdílné reakce. Podle kritiků se dopustili vražd, podle zastánců bojovali v občanské válce. Ctirad a Josef Mašínové a Milan Paumer loni získali ocenění od bývalého premiéra Mirka Topolánka. Mezi členy skupiny patřili také Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák, kteří byli chyceni a popraveni.

O nominaci Mašínů se senátoři přeli téměř hodinu. Předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina uvedl, že „Mašínové zachraňovali naši čest a dobrovolně se stali účastníky nuceného boje“. „Mašínové byli obětí války, kterou rozpoutal někdo jiný. Byli přinuceni obtížit své svědomí krví nevinných lidí. Zabíjeli, aby nebyli zabiti. Byli stateční a přisuzovat vinu jim mohou jen ti, kteří se zachovali stejně odvážně jako oni,“ uvedl Štětina.

Předkladatelka nominace Alena Palečková (ODS) uvedla, že boj se zbraní v ruce za určitých okolností má své oprávnění. Posuzování činnosti Mašínů porovnala s náhledem na čin aktérů atentátu na Reinharda Heydricha. Podotkla, že v Česku jsou zpravidla preferováni mučedníci, ale horší je podle ní mít hrdiny, a zapírat je.

Sociální demokrat Jaroslav Sykáček poté varoval před překreslováním historie a „vytvářením hrdinů tam, kde nejsou“. Komunistický senátor Vlastimil Balín uvedl, že „vražda prostě zůstává vraždou a je jedno, jestli ji spáchá komunista nebo někdo z takzvané odbojové skupiny“. Na jeho návrh senátoři o nominaci Mašínů hlasovali zvlášť, pro bylo 38 ze 70 přítomných členů horní komory.

Na Řád bílého lva navrhl Senát ještě bývalý legionáře generála Ondřeje Mézla, který by ocenění dostal in memoriam. Mezi nominované osmdesátníky patří spolu s Ctiradem Mašínem a Filipem ještě expert na rekultivaci krajiny po hnědouhelné těžbě Stanislav Štýs. Na seznamu nominovaných nechybějí váleční veteráni a odbojáři, například podplukovník František Štamprech, plukovníci Vladimír Maděra, Květoslav Prokeš a Josef Bernat, pilot z období druhé světové války, nebo účastník studentské demonstrace z roku 1948 Miroslav Růžička.

Z lékařů byli na vyznamenání navrženi Václav Provazník, mikrobiolog Dimitrij Slonim, autor způsobu přípravy očkovací látky proti pravým neštovicím, nebo zakladatel Baťovy nemocnice ve Zlíně Bohuslav Albert. Na Řád T. G. Masaryka je spolu s Prokešem posmrtně nominován novinář a sociální demokrat Josef Veverka, který byl vězněn nacistickým i komunistickým režimem.

Sněmovna už své návrhy schválila v dubnu ještě před volbami, nominovala 26 osobností. Schválené nominace podobně jako Senát a vláda předkládá prezidentovi, který k jejich návrhům může, ale také nemusí přihlížet; může si vybrat i vlastní kandidáty. Loni sněmovna navrhla prezidentovi 32 osobností, Senát 27. Klaus loni vyznamenal 23 lidí, z toho pět nominovaných parlamentními komorami. Hlava státu vyznamenání uděluje a propůjčuje zpravidla 28. října.