Senát možná bude o základně USA rozhodovat koncem října

Praha 3. října (ČTK) – Senát možná bude podobně jako sněmovna projednávat smlouvy o americké radarové základně v Česku už na své schůzi koncem října. Rozhodoval by tak o nich až po senátních volbách, ale ještě v předvolebním složení. Ani pozdější projednávání by však očekávané schválení obou smluv významně neovlivnilo vzhledem k rozložení sil v Senátu.

„Je možné, že se tím budeme zabývat,“ řekl dnes ČTK předseda horní komory Přemysl Sobotka (ODS). Uvedl ale, že říjnový termín schvalování je jen předmětem některých úvah a rozhodnutí padne až v příštích týdnech. Vzhledem ke složení horní komory se nicméně o její kladný postoj ke smlouvám neobává.

Odpůrce radaru, místopředseda Senátu Jan Rakušan (ČSSD) by byl raději, kdyby horní komora o smlouvách rozhodovala až „v nové sestavě“, která se bude moci sejít až v listopadu, když je už nestihla projednat do voleb. I on si je ale vědom toho, že ani možné zvýšení počtu senátorů opoziční ČSSD by předpokládaný výsledek nezměnilo. Připomněl, že k přijetí vládních návrhů v Senátu pomáhají i pravicoví zástupci nevládních stran.

Vládní koalice v podstatě bude mít po volbách nadále v Senátu většinu, i kdyby žádný z jejích kandidátů při nadcházející obměně třetiny horní komory neuspěl. V takovém případě by ODS zůstalo 32 senátorů, KDU-ČSL sedm a pro smlouvu budou hlasovat i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a senátor Jaromír Štětina, nestraník zvolený na návrh Strany zelených. Pro schválení smlouvy o pobytu amerických vojáků na českém území je třeba souhlasu nejméně 41 z 81 senátorů, pro přijetí související dohody o radarové základně postačí aktuální většina.

Sněmovna má smlouvy projednávat na schůzi, která začne 21. října, teprve v prvním čtení. Pokud je neodmítne, k závěrečnému schvalování se sejde až po listopadových volbách nového prezidenta USA. Také v případě sněmovny platí, že vláda bude pro schválení potřebovat souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců. „Vychází se z toho, že ta první smlouva bude vyžadovat 101 hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech poslanců, a ta druhá prostou většinu,“ potvrdil ČTK odborník na ústavní právo a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský.

Vláda ve sněmovně nemůže počítat s podporou KSČM ani ČSSD a na rozdíl od situace v Senátu nemá jisté hlasy ani všech vládních poslanců, zejména ze Strany zelených. Její místopředseda Ondřej Liška by chtěl, aby sněmovna o osudu smluv rozhodovala až po jarním summitu NATO, na kterém by americký systém protiraketové obrany včetně radaru mohl být začleněn do struktur NATO.

Senátní kandidát za Stranu zelených Michael Kocáb přijetí smluv podpořil s tím, že radar má sloužit jako prostředek k zabránění agresi. „Ekologická rizika radaru, kterým mimochodem nevěřím, jsou až na druhém místě. Spálenou zemí, která by po eventuálním jaderném útoku vznikla, beztak všechno končí,“ dodal ve svém prohlášení.

mhm nlm pba