Program KSČM je pro dolních 10 milionů obyvatel

Z on-line rozhovoru s poslancem Pavlem Hojdou (KSČM), místopředsedou hospodářského výboru Poslanecké sněmovny

Hostem on-line rozhovoru webové stránky KSČM byl poslanec za Karlovarský kraj a místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Pavel Hojda. Z tohoto rozhovoru jsme pro vás připravili výběr nejzajímavějších otázek a odpovědí.

* Jsem znepokojen současným antikomunismem, vedeným zřejmě na odpoutání problému výstavby radaru USA. Jsem rovněž znepokojen, že funkcionáři a poslanci za KSČM dostatečně tomuto antikomunismu nečelí, mám dojem, že na debaty s antikomunisty a politickými turisty nejsou dostatečně připraveni. Zřejmě je časově zatěžuje velké množství funkcí v dozorčích radách, poslaneckých funkcích v obcích a krajích, a na opravdovou levicovou politiku čas nemají. Co s tím uděláte? Chcete, aby pravicová inkvizice dosáhla svého cíle?

Váš názor je velmi zjednodušující a vůbec neberete v potaz, že pokud se dostaneme do nějaké diskuse, pak ji nemoderujeme a musíme reagovat na průběh diskuse. Velmi často se stává i našim zástupcům, že o konkrétních dotazech se dozvídají až při vlastní diskusi. I to je součást antikomunismu. Další součástí je mlčení o jakýchkoliv pozitivních aktivitách KSČM a snaha o spojování KSČM s negativními dopady nebo rozhodnutími jakéhokoliv orgánu, kde KSČM má zastoupení. Bohužel možnost diskuse a vysvětlení máme prakticky pouze v Haló novinách. Pokud jsou naši členové zastoupeni v dozorčích nebo správních radách, pak je to vždy o práci a odpovědnosti, a je samozřejmě na orgánu strany, který je v jeho obvodu působení, aby prováděl kontrolu jeho činnosti. Nejsem přesvědčen, že by zástupci KSČM nezvládali svoji úlohu v jakýchkoliv orgánech. Platí to rozhodně pro naprostou většinu, výjimky se vždy najdou. Co s tím udělám – budu se snažit jako dosud, tedy co nejlépe a vždy tak, abych měl čisté svědomí před KSČM, před svými voliči a před svými známými. Ostatní je ale i na členech KSČM a voličích.

* Jako předseda vyšetřovací komise k prodeji fy Unipetrol do rukou polské státní společnosti jste v médiích působil matným dojmem, jako pomahač sociálnědemokratických privatizačních zločinů na české ekonomice. Projevilo se to i u voleb, kde KSČM dramaticky ztratila důvěru voličů. Nyní republika sklízí plody tohoto selhání – ohrožení existence národa americkou základnou Topolánkovou vládou. Stálo Vám to za to?

Jako předseda vyšetřovací komise jsem nemohl stranit a nestranil jsem žádné straně. Při svém vystupování v médiích jsem mohl sdělit pouze to, co bylo prokázáno a vyšetřeno v komisi. Nejsem pomahač ani příznivec sociální demokracie. Zásadně nesouhlasím s privatizací úspěšných firem v majetku státu a neměl jsem nejmenší důvod zatajovat nebo zastírat nepravosti právě při privatizaci. V komisi byli zástupci všech stran ve Sněmovně a každý měl právo, ba dokonce povinnost, uplatnit a zveřejnit svá zjištění. Jediné relevantní a ověřitelné zjištění je uvedeno v závěrečné zprávě, která byla odsouhlasena většinou komise (sedm pro z 10) a oponenti za řad ODS nebyli schopni vyjma spekulací doložit a prokázat jediný důkaz, který by svědčil o nesprávnosti schválené zprávy. Nejsem si vědom žádného selhání, selhal bych tehdy, pokud bych se snažil ve spolupráci s ostatními členy vyšetřovací komise zprávu zmanipulovat nebo zkreslit. Nic takového se nestalo a závěrečná zpráva je objektivním obrazem toho, co bylo vyšetřovací komisí zjištěno. Na každém jednání komise byli i dva profesionální a zkušení vyšetřovatelé Policie ČR. Zpráva byla rovněž schválena Poslaneckou sněmovnou. To, že je Topolánkova vláda pro mě i KSČM nepřijatelná, je všeobecně známo, ale o ustavení této vlády ve své podstatě rozhodli voliči.

* Co jsi v parlamentu v posledních letech navrhl a co prosadil? Jaký pozitivní dopad to mělo pro českou společnost a naši stranu?

Abych se přiznal, aktivit a návrhů bylo velmi mnoho a nejsem schopen všechny ani podle důležitosti nyní vyjmenovat. Ostatně je to možné na stránkách parlamentu velmi lehce zjistit, protože se eviduje, kdo podal návrh zákona, kdo se spolupodepsal apod. Nejsou zde vypsány ale aktivity z výborů – podané a prosazené pozměňovací návrhy – mohu říci, že jsem jich za dvě volební období podal stovky k různým návrhům zákonů – nejvíce k zákonům týkajících se dopravy. V dalších aktivitách jsem jako předseda podvýboru pro letectví a kosmonautiku zajistil, že ČR byla jako první z nových zemí EU přijata do Stálé meziparlamentní konference o vesmíru jako řádný člen a podařilo se mi zajistit, aby vláda ČR podala přihlášku ČR za řádného člena Evropské vesmírné agentury (ESA).

* Potřebovala bych vědět, proč se stát stará o zaměstnání?

Stát je zatím nejlepším společenskopolitickým uspořádáním společnosti pro ochranu zájmů občanů. Řeší otázky bezpečnosti, vzdělávání, ekonomických, ekologických a dalších podmínek rozvoje společnosti. Jednou z velmi důležitých ekonomických a společenských otázek je i možnost seberealizace jedince ve společnosti. Jednou z nejdůležitějších zásad takové seberealizace a příspěvku jedince ve společnosti je možnost pracovat a získávat za svou práci odměnu, která je nezbytná pro jeho obživu a obživu jeho rodiny. Proto je i jednou z nejdůležitějších funkcí státu zajištění podmínek pro zaměstnání každého jedince, a to bez ohledu na společensko-politický systém. Záleží potom na tom, jaký společenský systém ve státu právě převládá a podle toho stát volí nejen právní, ale i organizační opatření pro zajištění zaměstnanosti. V kapitalistickém systému, aby dobře fungoval, je nezbytné, aby byla určitá nezaměstnanost, protože kapitál potřebuje volnou a okamžitě použitelnou pracovní sílu za minimální a únosnou mzdu.

* Zajímalo by mě, co si myslíte o vybudování ocelových plotů v 50. letech podél československých západních a jižních hranic se SRN a Rakouskem. Bylo to skutečně nutné?

V té době a celkové politické situaci, kdy k nám byli vysílání různí agenti mnohdy se záměrem škodit hospodářství nebo likvidovat představitele v naší republice, to byl krok logický a byla to ochrana právě proti takovým útokům. Bohužel musím konstatovat, že aktivity na další budování drátěných plotů okolo západních hranic v letech 1985-1988 byly již nesmyslné a velmi kritizované jak členy strany, tak místními obyvateli okolo západních hranic. Odpovídám se znalostí věci, protože jsem od roku 1967 bydlel přímo u západních hranic asi 10 km od Chebu.

* Jaký máte názor na projev předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa o změně přístupu a vystupování strany?

Domnívám se, že jeho vystoupení bylo vyvážené, a pokud někdo hystericky vykřikuje, že předseda strany použil slovo »revoluční« ve svém projevu, pak nechce slyšet, co bylo řečeno, ale vykřikuje, co si myslí on a snaží se smysl celého vystoupení překroutit ke své potřebě. Tato potřeba je zcela jasná, za každou cenu dosáhnout zákazu KSČM. KSČM je levicová strana a její program je pro dolních 10 milionů obyvatel naší země, a to nám nikdo nemůže vzít.

* Podporují komunisté investiční pobídky pro zahraniční investory? Jaký nabízíte recept na snížení nezaměstnanosti? Jaký máte názor na privatizaci Budvaru, o níž se teď často hovoří, půjde tomuto nesmyslnému kroku nějak zabránit?

Ano, ale ne všechny. Musí se jednat o takové pobídky, které přinesou nové technologie, razantně sníží nezaměstnanost a umožní i další technologický, technický i ekonomický rozvoj. Důležitou podmínkou je, že na české straně není takový investor, který by byl schopen investiční pobídku realizovat. Na snížení nezaměstnanosti je jednoduchý recept. Maximální podpora státu při rozvoji, vzdělání, podpoře podnikatelského prostředí bez upřednostňování způsobu podnikání. Výchova společnosti, že hodnoty vytváří práce, a ne peníze. Postupů je daleko více, ale to by bylo příliš dopodrobna. Jsem zásadně proti privatizaci nejen Budvaru, ale proti privatizaci všech firem, které vlastní stát a jsou prosperující. Důvod je jasný. Podporuji a prosazuji rovnost všech forem vlastnictví výrobních prostředků. Druhý důvod – je nesmyslné rozpustit peníze za privatizaci úspěšného podniku v jednom státním rozpočtu, když mohu využívat zisků tohoto podniku ve státním rozpočtu každý rok.

* Co říkáte na kauzu gripenů? Domníváte se, že byla doprovázena korupcí?

Kauza gripenů, stejně jako některé kauzy, kde jde o »velké peníze«, politický a ekonomický vliv, je vždy doprovázena útoky těch, kteří neuspěli. Zpravidla tedy se zahájí spekulacemi a tvrdým útokem na ty veřejné činitele, kteří měli nebo mohli mít nějaký vliv, případně zájem na tom, aby vítězná firma nebo konsorcium získalo státní zakázku nebo privatizovanou firmu. Protože o takto důležitých zakázkách zpravidla rozhoduje vláda, ministr nebo parlament, je dostatek možností jak zpochybnit postupy veřejných činitelů. Do jaké míry je angažovanost a úplatnost politiků a úředníků v uvedených kauzách, mohu těžko posoudit. Mě se nikdo nepokoušel uplatit ani nějak ovlivnit, dokonce ani při vyšetřování kauzy Unipetrol sněmovní vyšetřovací komisí. Musel jsem konstatovat, že hlavním výsledkem vyšetřování např. v kauze Unipetrol bylo zjištění, že pan Doležel si s vysokou pravděpodobností řekl opakovaně o úplatek, i když neměl možnost do procesu privatizace Unipetrolu zasáhnout, a že vláda ČR pod vedením Vladimíra Špidly rozhodla o vyřazení možných zájemců (kteří by možná byli schopni zaplatit v konečném výběru více za Unipetrol) na tajném jednání vlády, ze kterého nebyl pořízen žádný záznam a na které si někteří ministři nebyli schopni se upamatovat. V kauze gripenů dle mého názoru bude velké množství dohadů, nešťastných nebo nekompetentních vyjádření některých politiků, ale nejsem přesvědčen o tom, že bude některému politikovi z české strany prokázán úplatek nebo jednání směřující v neprospěch ČR. Osobně jsem v období, kdy se rozhodovalo o prodeji (ne o nájmu) gripenů zaslechl ve Sněmovně, že údajně má švédská strana připraveny prostředky na »přesvědčování« českých politiků ve výši 100 mil. Kč. Byly to ale jen kuloárové řeči, které utichly po zamítnutí nákupu v opakovaném čtení ve Sněmovně.

* Považujete za možné, aby KSČM na svých stránkách zveřejnila, kdo a jak z poslanců všech stran hlasoval při projednávání nákupu i pronájmu gripenů?

Určitě je to možné a dá se to zjistit i na stránkách Poslanecké sněmovny PČR, kde je uvedeno k projednávanému návrhu zákona nebo zprávě, projednávané ve Sněmovně, jak který poslanec hlasoval a zda byl přítomen. Poslanci za KSČM se neschovávají za něčí rozhodnutí a hlasují podle svého svědomí, nebo pokud se usnese poslanecký klub KSČM na jednotném hlasování, pak hlasují jednotně. Já osobně jsem nehlasoval pro nákup gripenů.

* Co si myslíte o skutečnosti, že výroky předsedy ÚV KSČM V. Filipa na sobotním zasedání začala dle dnešních Lidových novin šetřit i policie! Co si myslíte o zprávě senátní komise vedené panem Štětinou k tomuto projevu?

Policie je povinna šetřit, pokud dostane oznámení o podezření ze spáchání trestného činu. Pokud zjistí, že byl porušen zákon, je povinna zahájit stíhání v dané věci. Reakce na vystoupení V. Filipa při jednání ÚV KSČM pouze ukazuje, jak začíná být naše společnost xenofobní a jak někteří rádoby »demokraté« jsou schopni udělat z »koně velblouda«, protože jsou přesvědčeni, že když se kůň napil vody, musí mít hrby, aby se voda někde uložila. Takto postupuje i pan Štětina, který onemocněl antikomunismem a průběh jeho nemoci je sice chronický, ale přitom velmi vážný a obávám se, aby na svůj antikomunismus nedoplatil úplnou ztrátou své osobnosti.

* Vy jste schovaní pod střechou parlamentu, ale na nás v místech pěkně fičí. Mám za to, že členové KSČM si nemohou dovolit v současné situaci žabomyší spory. Cítíte to také tak, že je nutné, aby se vedení strany postavilo jako jeden muž za V. Filipa a podporovalo ho v jeho úsilí?

Není tak úplně pravda, že jsme schovaní pod střechou parlamentu. Máme i jednání s voliči a zejména poslanci za KSČM toho bohatě využívají. S výbory parlamentu rovněž jezdíme na výjezdní zasedání (po republice i do zahraničí), kde se seznamujeme s problémy a možnostmi v daném oboru. Domnívám se, že členové KSČM ani zastupitelé či poslanci nevedou žabomyší války, ale mnohdy velmi tvrdé duely a spory. Jak je vám jistě známo, je vůči KSČM veden neustálý útok, vrcholí snahy o diskreditaci a zákaz KSČM, a média, zejména televize, informují pouze negativně o KSČM. Součástí kampaně proti KSČM a komunistickému hnutí je neustálé opakování a jednostranné komentování událostí padesátých let. KSČM je demokratická a jednotná strana a není důvod, proč by naprostá většina členů nepodporovala Vojtu Filipa v jeho úsilí prosazovat nejen program KSČM, ale i možnost daleko více ovlivňovat dění v naší republice.

Foto popis| Pavel Hojda a předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik
Foto autor| FOTO – Haló noviny/Jiří RŮŽIČKA