Politika je a ještě dlouho bude rozkolísaná

Rozhovor s profesorem PhDr. Janem Kellerem

* Volby skončily. Jak je hodnotíte?

Zanechaly silnou pachuť neférovosti a bezvýchodnosti. Pokud pan prezident v euforii nad předběžnými výsledky prohlásil, že občané zvolili změnu, měl by dnes při znalosti situace a s chladnou hlavou říci, v čem ta změna spočívá. Podle mého názoru volby rozhodly o tom, že vcelku úspěšný ekonomický a udržitelný sociální vývoj byl zablokován a do budoucna ohrožen. Jestliže tedy budeme tvrdit, že občané zvolili změnu, pak je třeba dodat, že to byla změna k horšímu.

* Hovoří se o razantnosti voleb, o podpásových úderech. Vidíte to také tak?

Předvolební klání bylo nechutné. Pokud bychom vzali za slovo oba hlavní protagonisty předvolebních besed, pak se o naši přízeň ucházeli na jedné straně vyložení podvodníci (to prozradila ČSSD na ODS) a na straně druhé zarytí lháři (tak hodnotí ODS sociální demokraty). Mít svobodnou volbu mezi podvodníky a lháři, to není zrovna velká výhra. Anebo to tak oba pánové nemysleli, a pak si z nás dělali legraci. To není, myslím si, pro voliče o moc lepší signál.

* Poslední předvolební týden byl velice napnutý. Akce Kubiceho a další ataky zřejmě volby silně ovlivnily, nebo myslíte, že se přeceňují?

Domnívám se, že akce Kubiceho (ať již stál za ní kdokoliv) zasáhla nejen obrovským způsobem do voleb, ale do celé politické kultury, anebo spíše do toho, co u nás z ní ještě zbylo. Národ se od údajně elitního policisty dozvěděl, že premiér země je s velkou pravděpodobností zapleten do organizovaného zločinu, je namočen i se spoustou dalších politiků své strany do korupce a navíc je prý pedofil. To všechno by nebylo nejhorší. Pro mne osobně je ještě děsivější postoj Martina Bursíka, Miroslava Kalouska a politiků ODS, kteří se den po volbách hrozně divili, že premiér Paroubek bere tato podezření smrtelně vážně a chce se proti nim bránit. »Proti nám toho taky hodně namluvili,« říká Bursík s Kalouskem, »a všechno to byly nesmysly«. Tím oba nepřímo přiznávají, že to všechno byla jen finta na voliče a část z nich na tu fintu ve své naivitě prostě skočila. Teď už volby skončily, pánové sestavují koalici a občan by měl zapomenout. Dokonce musí zapomenout, aby se podobný podraz na ty, kdo ještě věří v pravdomluvnost politiků a policejních důstojníků, mohl zopakovat i příště.

* Kde vidíte důvody, že ještě týden před volbami KSČM podle průzkumů měla kolem šestnácti procent, a volby ji posunuly jen na třináctiprocentní zisk?

Myslím si, že je to jednoznačné. Minimálně 200 000 těch, kdo by jinak volili KSČM, dalo protentokrát svůj hlas sociální demokracii. Uvědomili si totiž, že drtivé vítězství Topolánka by vedlo po volbách k frontálnímu útoku na celou levici. Pokusili se dosáhnout toho, aby vládu sestavoval Paroubek. Myslím si, že se zachovali správně. Volby dopadly patem a stejně vidíme, že hloučky lidí v Praze chtějí vyvolat protilevicovou hysterii. Jak by to asi dopadlo, pokud by ODS přesvědčivě zvítězila! Nejde tady zdaleka jen o hysterii proti komunistům.Senátor Štětina, který na jaře volal, že musí zmizet z politické mapy KSČM, nyní na Václavském náměstí vykřikuje, že musí zmizet z politiky Paroubek. Co bude muset všechno zmizet ze života, aby lidé typu Štětiny měli konečně pocit, že žijí v demokracii? Abych se vrátil k položené otázce: Volby ukázaly, že stále je ještě u nás polovina ze všech, kdo jdou k volbám, levicově orientována. Z tohoto množství preferuje něco více než polovina sociální demokracii a méně než polovina komunistickou stranu. Ten poměr je stabilní zhruba tři ku dvěma. Hlasy, které sympatizanti KSČM odevzdali pro ČSSD, byly pouze zapůjčeny. A nyní bude záležet na chování ČSSD, zda a jak brzy se tyto hlasy ke komunistům vrátí. Pokud ČSSD sestaví velkou koalici s ODS, vrátí se ke KSČM mnohem více voličů, než kolik jich od ní přechodně odešlo.

* Proč ztratili hlasy lidovci?

Kalouskova politika vede pomalu, ale jistě ke zhroucení této strany. Polovina lidoveckých voličů žije v nuzných podmínkách a je orientována spíše nalevo. Volili stranu jednak z důvodu víry, ale hlavně proto, že strana se neprofilovala jednoznačně nalevo ani napravo. Za této podmínky mohli hrát lidovci úlohu jazýčku na politických vahách. Převážili se však jednoznačně doprava, a pokud přistoupí na politiku ODS (oslabenému Kalouskovi nic jiného nezbude, jinak by nebyl ministrem), pak chudší část voličů od lidovců odpadne a strana nepřekročí pět procent. Je to opravdu jen otázka času. Myslím si, že už předčasné volby by lidovci ve zdraví nepřečkali. Proto se jim budou zuby nehty bránit.

* Jak se ukazuje, mladá generace se přiklonila k ‘zeleným’ nebo zřejmě alespoň její část i k ODS. Kde hledat příčiny?

Myslím si, že jeden z hlavních důvodů je ten, že mladí lidé nemají ještě žádné závazky a myslí si, že budou procházet s tučným kapesným životem tak lehce jako dosud. Politika levice usiluje o udržení sociálního státu. Dnešní mladí nepatří ke klientům sociálního státu. Jsou ještě zajištěni svými rodiči a nemusejí se ještě o nikoho dalšího starat. Když jezdím přednášet po Evropě, potkávám je často na cestách. S minimem peněz nocují u svých známých, mapují si, kde je možno zrovna najít nějakou přechodnou brigádu, aby si mohli vydělat na další týden, a informují se, ve kterém klubu je lepší zábava. Dokud vedou takový způsob života, nemusí je zajímat ani rovná daň, ani útoky na odbory. Z ekonomického hlediska ostatně nedělají nic jiného, než že snižují cenu práce v méně náročných, brigádnických profesích od Německa až po Španělsko. Až si jednou založí rodinu, začnou rychle uvažovat jinak. Teď jde jen o to, aby sociální stát vydržel do té doby, než ho dnešní mladí začnou potřebovat. Oni pro sociální stát dnes nehnou ani prstem, ale za pár let se mohou hodně divit. Část z nich je bohužel tak naivní, že i pak budou tvrdit, že všechno pokazili komunisté. To jim ale už moc nepomůže. Tímto způsobem jistě nežije většina mladých. Většina mladých však hodnoty bezstarostnosti sdílí. Až bude u nás, podobně jako ve Francii, polovina nezaměstnaných tvořena lidmi do 26 let, budou u nás mladí volit levicově v takové míře jako ve Francii. A budou solidární s odbory právě tak jako tam. Jenom aby jim to pak ještě k něčemu bylo.

* Jak hodnotíte vyšší volební účast v letošních volbách?

Pan prezident prohlásil, že volební účast byla o deset procent vyšší. Ve skutečnosti byla vyšší jen zhruba o pět až šest procent. Bylo by zajímavé vědět, komu tito ‘noví’ voliči vlastně dali svůj hlas. Myslím si, že většina z nich volila Stranu zelených. To by ale znamenalo, že vyhrocený boj o sociální program a další zachování sociálního státu vlastně vůbec řádné voliče navíc nevyburcoval. Velká část zaměstnanců a důchodců, které Modrá šance postihne především, prostě ani tentokrát volit nešla. Nedovedu si představit, co by se muselo stát, aby to tuto mlčící třetinu národa k účasti u voleb vyburcovalo. Přitom je jasné, že mezi nimi prakticky nejsou žádní stoupenci ODS. Ti šli volit bezezbytku.

* A jak vůbec byste hodnotil takový vzestup Strany zelených? Bylo to jejím programem? Ale ekologických otázek v něm zase tak moc nebylo…

Strana zelených má svůj vývoj teprve před sebou. Vyloučení části levicově orientovaných není jejím posledním a definitivním krokem. Jediná šance Strany zelených spočívala, podobně jako u lidovců, v lavírování mezi pravicí a levicí. Tím, že se vedení strany jednoznačně a více než ochotně přimklo k pravici, nevyřešilo žádný z problémů své strany, pouze jen další přidělalo. Pokud jde zeleným o přírodu, pak přece nemohou tvrdit, že zástupcům poloviny českých voličů nebudou zvedat telefony. To chtějí zachraňovat krajinu a přírodu jenom pro polovinu národa? Základní prioritou ekologické morálky je vědomí krize životního prostředí a snaha o vstřícnost vůči všem, kdo mohou v kritické situaci pomoci. Ten, kdo bere vážně ekologickou hrozbu, nemůže přece říkat, že bude planetu zachraňovat jen se svými známými. Takový postoj je směšný. Straně zelených aktuálně hrozí totéž co lidovcům. Pokud by se volby opakovaly, pak jejich levé křídlo je nepodpoří a oni opět spadnou pod pět procent. Proto se budou předčasným volbám bránit zuby nehty právě tak jako klidná síla.

* Vznikla patová situace. Politologové nadhazují své varianty. Sdělovací prostředky se předhánějí v jejich vyjmenovávání. Máte je také?

Myslím si, že hlavním výsledkem těchto voleb nebyla ani o něco vyšší volební účast, ani vstup zelených do dolní sněmovny. Dokonce ani ne ona patová situace. Hlavním výsledkem je orientace na malé pravicové strany. Vladimír Špidla si tím léčil svůj antikomunismus, ale politicky to nebyla perspektivní strategie. Teď malé pravicové strany hodily sociální demokraty jednoduše přes palubu. Výsledkem je, že ČSSD má najednou nulový koaliční potenciál. Zelení a vlastně ani lidovci neberou její telefony, velká koalice s ODS by stranu před voliči obrovsky zdiskreditovala a koalici s KSČM brání bohumínské usnesení. To znamená, že sociální demokraté se ocitli ve stejné izolaci jako komunisté, kterým do této izolace s tak velkým gustem pomáhali. K čemu to ale nyní povede? Na rozdíl od ODS byla sociální demokracie zatím proti většinovému systému. Teď bude ve velkém pokušení většinový systém spolu s ODS prosadit. Potrestala by tím zelené i lidovce, kteří by vypadli z politiky. Distancovala by se tím od komunistů, kteří by se ve většinovém systému prosazovali, jak víme z voleb do Senátu, jen velmi těžko. A doufala by, že jí tento systém zaručí periodicky účast na vládě. Není to tak jisté. Snaha prosadit většinový systém by v našich podmínkách vyvolala tak velký odpor, že by na to mohla právě sociální demokracie doplatit ze všech nejvíce. Voliči ODS už mnohokrát prokázali, že jsou velice otrlí. Volič ČSSD v průměru takovou otrlost vůči neférovému jednání ještě vypěstovánu nemá.

* Může za této situace, i kdyby přece jen ODS sestavila vládu třeba tím, že se spojí se sociálními demokraty, anebo poslanci ČSSD z hlasování odejdou, mít naději na plnění svého v řadě bodů antisociálního programu?

Levice ve volbách o něco zeslábla, ale pravice v nich dostatečně nezesílila. K tak dryáčnickým opatřením, jaká chystala ODS v programu Modrá šance, dnes pravice nemá sílu. Navíc nejslabším článkem pravicové koalice zůstávají zelení, kde se může brzy vyhrotit rozpor mezi vedením strany a minimálně polovinou krajských organizací. Jak by mohla ODS prosadit například placení školného (v jakékoliv podobě), jestliže zelení mají v programu bezplatné školství pro všechny? Jak by mohla ODS prosadit rovnou daň, jestliže je to v přímém rozporu s principem ekologické daně, za kterou zelení stojí? Jak by mohla ODS dále komplikovat naši cestu do Evropy, jestliže zelení se deklarují stoprocentně proevropsky? Tvrdý kurz na antisociální opatření by možná podpořilo vedení strany, ale velkou část řadových členů by to definitivně zhnusilo a přivedlo zpět mezi nevoliče, či dokonce k podpoře levice. Ani pokud by ODS vytvořila pohodlnou většinu s ČSSD, nemohla by své antisociální programy prosazovat. V prvé řadě útočí ODS (spolu s lidovci) proti odborům, zatímco ČSSD by bez podpory odborů ztratila většinu své síly. Takže ODS není v tak dobré situaci, jak bychom mohli soudit z úsměvů pana Topolánka. Volby jí nedaly mandát ke změně, ale přitom skalní voliči ODS o takovou změnu usilují. Pokud se bude chtít zavděčit jim, popudí proti sobě více než polovinu voličů. Pokud svůj program zmírní a ustoupí od jeho hlavních zásad, popudí své sponzory a vlivnou část svého voličstva. Ani jedno, ani druhé není příliš dobrá perspektiva pro stranu, která papírově ve volbách zvítězila.

* Otevřeně se mluví i o změnách volebního zákona. Myslíte, že jsou opravdu reálné nějaké podstatné změny proti tomu stávajícímu? Vyřešilo by se jím vůbec něco?

Politici se mohou pokusit o nějaké změny volebního zákona, které nepřinesou vyloženě většinový systém, pouze se k němu více přiblíží. V tom případě by na to ale jednoznačně doplatili zelení a lidovci, bez kterých ODS není a ani do budoucna nebude schopna vést pravicovou politiku. ODS totiž dnes dosáhla vrcholu svých možností, když soustředila hlasy jedné třetiny voličů. Stalo se to tak především proto, že se k ní vrátilo jádro voličů Unie svobody. Když si vzpomeneme, s jakou slávou se před léty Unie svobody od ODS oddělila a distancovala (mimochodem pod heslem ‘Normální je nelhat’), pak krach unionistů jasně ukázal, že pravice je nereformovatelná. ODS dnes sjednotila třetinu ze dvou třetin oprávněných voličů a to je její vrchol. Pokud by při pozměněném volebním systému odpadly zbylé malé pravicové strany, pak jedna třetina ze dvou třetin oprávněných hlasů nestačí k radikálním antisociálním změnám v zemi. Odpor k takovým změnám po americkém způsobu by byl příliš silný a narůstal by, protože my jsme v jádru kulturní země.

* A nakonec: Jaké povolební kroky v příštích dnech očekáváte?

Těch možností zase není tolik. Myslím si, že nejpravděpodobnější je nějaká forma přechodné vlády, aby se vyplnila doba, než se vypracují změny volebního zákona. Protože na těchto změnách jasně prodělají malé pravicové strany, budou se dvě největší strany snažit provést změny ve vlastní režii. Opakuji, že sociální demokracie na tom může prodělat mnohem více než ODS. Vůbec není vyloučeno, že do vývoje zasáhne nějaká nová provokace, vůči které by Kubiceho neférovost byla jen slabým odvarem. V každém případě si myslím, že politika je a ještě dlouho bude natolik rozkolísaná, že o sedmiprocentním ekonomickém růstu si budeme moci už jenom nechat zdát. V tomto smyslu voliči skutečně zvolili změnu.