O zveřejňování odposlechů se bude v Senátu ještě jednat

Praha 19. listopadu (ČTK) – Možnost, že by se zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů nevztahoval na informace o veřejných činitelích, je stále ve hře. S žádostí o zrušení tohoto zákazu v návrzích trestních novel dnes přišli za předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou (ODS) šéfredaktoři předních českých deníků a některých časopisů. Sobotka po schůzce novinářům řekl, že chce tuto možnost podrobit právnímu rozboru,

„Jsme na začátku debaty a máme na to čas do 10. prosince,“ řekl Sobotka s odkazem na den, kdy by měla začít schůze Senátu. Na ní by horní komora projednávala příslušnou novelu trestního řádu a trestního zákona. Sobotka podotkl, že „na jakoukoli změnu zákona je třeba 41 hlasů“, tedy nadpoloviční většina senátorů.

Zástupci médií chtějí o potřebě úprav přesvědčit senátory už při projednávání novel ve výborech. Ze zákazu zveřejňování odposlechů by podle nich měli být vyjmuti „veřejní činitelé, ti, na které se vztahuje zákon o střetu zájmů“, uvedl šéfredaktor deníku Mladá fronta Dnes Robert Čásenský. Možnost úprav nevyloučil ani předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS).

Pokud by novely začaly platit v podobě schválené sněmovnou, podle Čásenského by za zveřejnění informací z trestního spisu nebo odposlechu o tom, že třeba politik za někoho lobboval, nebo byl v kontaktu s nějakým mafiánem, hrozil finanční trest nebo až osmileté vězení.

„V základním pohledu na věc, že se obecně nemají omezovat svobody, se asi shodujeme,“ řekl Čásenský ke schůzce se Sobotkou. Doufá proto, že v Česku nebude platit tiskový zákon v takové podobě, jaká je na Slovensku.

Sobotka podotkl, že v návrzích trestních novel je postih primárně namířen proti těm, kdo by takové informace médiím nabídli. Proti úpravám novel se i kvůli tomu postavil novinář asenátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených). Argumentoval tím, že „žijeme v postpubertální demokracii, kde se stalo zvykem uměle konstruovat politické případy na základě úniku informací“.

Jako příklad uvedl Štětina únik informací o údajném korumpování senátora, vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. „Čunkův případ byla snaha o rozbití koalice a snaha o zdiskreditování politika pomocí orgánů činných v trestním řízení,“ řekl Štětina. Policie podle něj stále není ve stavu, kdy by nesloužila některým politickým stranám a nevměšovala se do politického života.

S žádostí o úpravu trestních novel se minulý týden na senátory obrátili šéfredaktoři MF Dnes, Lidových novin, Hospodářských novin, Práva, ředitel zpravodajství televize Nova a rovněž šéfredaktoři týdeníků Reflex, Euro a Respekt. Poslanci podle autorů žádosti široce koncipovaným zákazem omezili svobodu projevu a právo svobodně šířit informace.

Proti chystanému zákonu protestovaly minulý týden také Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA) a český Syndikát novinářů. I jim vadí zákaz odposlechů. ENPA na začátku listopadu vyzvala členské země Evropské unie, aby upustily od pokusů přijímat opatření, která jsou v rozporu se základními právy a svobodou vyjadřování a přístupu k informacím. Jako příklad přitom uvedla právě českou novelu trestního řádu.

mhm rbk jup