Maschadovova smrt schvalována i kritizována

MOSKVA/PRAHA 10. března (ČTK) – Nejrůznější reakce a spekulace podnítilo zabití prominentního čečenského vůdce Aslana Maschadova. Podle některých jeho smrt pohřbila naděje na rusko- čečenská mírová jednání, jiní mají za to, že situace kolem letitého konfliktu se nezmění. Český senátor Jaromír Štětina v dnešním prohlášení označil zabití Maschadova za vraždu, která nebezpečně oddálila možnosti mírového řešení čečenského konfliktu.

Kremlem podporovaný čečenský prezident Alu Alchanov vyslovil názor, že „ať tu Maschadov je nebo není, situace v Čečensku se nezmění“. Maschadov podle něj byl pouhým symbolem v rukou teroristy (Šamila) Basajeva a žádný jiný význam neměl.

Taus Džabrailov, předseda proruské Státní rady, poradního orgánu čečenského prezidenta, se domnívá, že „mezinárodní organizace a ochránci lidských práv nás teď přestanou trápit požadavkem na obnovení rozhovorů“. Mezi (čečenskými) radikály prý teď nezbyl nikdo, koho by bylo možno byť jen vzdáleně označit za legitimního politika.

Politolog moskevské pobočky Carnegieho nadace Alexej Malašenko zastává názor, že s živým Maschadovem by byly jen samé problémy. Evropa by podle něj žádala jeho propuštění. Myslí si rovněž, že likvidace „teroristy s lidskou tváří“ především pozvedne prestiž prezidenta Vladimira Putina, poškozenou po politicky nezvládnutém odebrání výhod mnoha skupinám ruského obyvatelstva. Maschadovovo zabití prý také vylepšuje image ruských bezpečnostních a tajných služeb.

Komentátor Vadim Dubkov vyjádřil v listě Izvěstija pochybnosti o tom, zda bylo načasování Maschadovovy smrti skutečně náhodné. Zatčení a likvidace čečenského předáka podle jeho mínění nikdy nebyla z technického hlediska problém.

„V Čečensku, které se hemží informátory, mohl být snadno vystopován,“ napsal Dubkov. Maschadov podle něj Moskvu skutečně dráždil, ale ne natolik, aby si neponechala v záloze povstaleckého lídra, který by byl v případě potřeby s to uvést do pohybu politické křídlo hnutí odporu. Dělá to dojem, podotkl Dubkov, že operace byla podniknuta z rozhodnutí vládnoucí garnitury. „Je-li tomu tak, pak se čečenská politika Kremlu dramaticky mění,“ míní.

Někteří ruští oficiální činitelé vyjadřují naději, že se čečenští separatisté nyní rozštěpí do malých skupin – ale také to by mohlo znamenat nová nebezpečí pro Moskvu.

„Může se stát totéž, co v Iráku, kde izolované povstalecké skupiny začaly být po dopadení Saddáma Husajna agresivnější a bylo těžší je vystopovat,“ řekl rozhlasové stanici Echo Moskvy komentátor Alexej Puškov.

Český senátor Jaromír Štětina ve svém dnešním prohlášení označil Maschadovovo zabití za vraždu, která nebezpečně oddálila možnosti mírového řešení čečenského konfliktu. A to právě v době, kdy se začínaly objevovat první známky určitého posunu k jednání, míní senátor.

„Maschadov byl zabit doslova několik dní poté, co se uskutečnilo v Londýně první oficiální setkání Maschadovova představitele Achmeda Zakajeva s ruským občanským sdružením Matky vojáků, inicializované a podporované ruským obráncem lidských práv Sergejem Kovaljovem. Nemůžu si ostentativní zabití Maschadova vysvětlit jinak, než nezájmem Kremlu na ukončení konfliktu,“ uvedl Štětina.

Také Polsko odsoudilo Maschadovovu smrt a označilo ji za zločin a politickou chybu, protože podle Varšavy byl jediným povstaleckým vůdcem, s nímž bylo možno vést plodný mírový dialog.

„Ti, kteří tuto vraždu spáchali, chtěli zabránit mírové dohodě,“ prohlásil mluvčí polského ministerstva zahraničí Aleksander Checko. „Byl to nejen zločin, ale také politická stupidity a velká chyba,“ podtrhl.

Rada Evropy projevila politování nad tím, že ruské úřady přišly o možnost postavit Maschadova před soud. Zdůraznila zároveň, že „snaha o nalezení politického řešení v Čečensku musí pokračovat“.

ros ank