Komise pro BIS si pozvala Štětinu, chce důkazy pro jeho tvrzení

Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) chce po senátorovi Jaromíru Štětinovi důkazy pro jeho tvrzení, že ČSSD a BIS se vměšovaly do práce přerovské policie a státního zastupitelství

Praha 16. listopadu (ČTK) – Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) chce po senátorovi Jaromíru Štětinovi důkazy pro jeho tvrzení, že ČSSD a BIS se vměšovaly do práce přerovské policie a státního zastupitelství. Štětina k tomu ČTK řekl, že hlavním důkazem je spis ze soudního procesu s bývalým důstojníkem BIS Vladimírem Hučínem; komise by si tento spis měla sama vyžádat.
Pokud Štětina svá obvinění neprokáže, mohl by čelit trestnímu oznámení. Kdyby naopak komise senátorova tvrzení vyhodnotila jako pravdivá, podá trestní oznámení proti lidem, kteří se mohli snažit vyšetřování zmanipulovat. Vyplynulo to z vyjádření předsedy komise Jeronýma Tejce (ČSSD) po dnešním jednání tohoto parlamentního orgánu. Poslanci siŠtětinu pozvali na příští zasedání, které se podle Tejce uskuteční v týdnu od 26. listopadu. Členové komise se na Štětinova obvinění již dnes ptali ředitele BIS Jiřího Langa. „Jsme poučeni z předchozích jednání s panem senátorem Štětinou, a proto ho žádáme, aby v konkrétním termínu dodal písemně ty informace, o kterých říká, že jsou to důkazy,“ řekl novinářům Tejc. Štětina by to podle něj měl udělat ještě předtím, než komise zasedne. Poslanci se prý chtějí vyvarovat toho, aby se pak ukázalo, „že vlastně nikdo nic neví“. Co dnes k věci řekl zákonodárcům Lang, Tejc novinářům neprozradil, šlo prý jen „o základní informaci“. Aby komise mohla rozhodnout, musí mluvit se Štětinou a pak opět s Langem, možná bude potřebovat také nahlédnout do svazků BIS, dodal Tejc. „Chtěli bychom to uzavřít v co nejkratší době,“ poznamenal. Štětina tvrdí, že BIS na přímý pokyn vlády ČSSD před osmi lety rozpracovala diskreditační kampaň s cílem zničit bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína. Důvodem prý byly informace o stycích ČSSD s představiteli bývalého režimu a jeho tajné policie, které Hučín shromažďoval. Tejc již dříve označil senátorova slova za spíše úsměvná, sama BIS za lživá. Štětina svá tvrzení opírá o odůvodnění loňského osvobozujícího rozsudku v Hučínově případu, při němž soudce Anton Bucheň poukazoval na obsah spisu o 111 stranách. „To je ten spis, který říká, jakým způsobem se vláda (ČSSD) do tohoto případu vměšovala,“ uvedl Štětina. „Já se obávám, že ten spis by se mohl ztratit, poněvadž ten spis je tím hlavním důkazem,“ podotkl s tím, že sám se tohoto spisu nemůže domoci. Komise by si proto podle senátora měla spis vyžádat u krajského vedení policie v Ostravě ještě před dalším jednáním. Další informace je možné podle Štětiny najít ve svazcích BIS s názvy Uhlí, Twist a Seliko. Tyto svazky vypovídají o součinnosti BIS s přerovskou policií a státním zastupitelstvím za účelem kriminalizace Hučína, uvedl senátor. Tyto dokumenty by měly být postačující pro komisi, aby situaci posoudila, podotkl. Komise by se měla spíš zabývat podstatou věci než irelevantními hrozbami, dodal k možnosti trestního stíhání své osoby. Již od února také Štětinazpochybňuje bezpečnostní prověrku přerovského státního zástupce Radima Obsta, který zpočátku dohlížel na vyšetřování údajné korupce předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Senátor věří, že přerovský žalobce měl kontakty na bývalou StB. Skutečnost, že dozorem nad Čunkovým případem byl pověřen právě Obst, je podle něj důkazem politického pozadí Čunkovy kauzy. Sněmovní komise ale ve svazcích tajné služby nenašla žádné závažné důkazy o ovlivňování Obsta ze strany StB. Také politici ČSSD již dříve odmítli nařčení, že by sociální demokracie zasahovala do vyšetřování Čunkovy kauzy. Jan Hrdlička mhm mkv 161301 nov 07