Klaus zůstává favoritem volby, hledání protikandidáta zatím vázne

Praha 18. září (ČTK) – Václav Klaus zatím zůstává favoritem nadcházející volby prezidenta. Hledání jeho protikandidáta vázne. I kdyby se ale šéfové ČSSD, KSČM, lidovců a zelených na nějakém „Antiklausovi“ nakonec shodli, není jisté, že v předpokládaném tajném hlasování odevzdají svůj hlas takovému člověku všichni poslanci a senátoři těchto stran. Pravděpodobnější je naopak to, že Klaus dokáže získat hlasy i jinde než jen v ODS, která jeho znovuzvolení navrhla.

Klausovy šance by mohlo výrazně srazit to, kdyby se uvnitř ODS objevila početnější skupina zákonodárců, kteří by pro něj nehlasovali. Spekuluje se o tom, že někteří občanští demokraté ho opravdu nepodpoří, až výsledky hlasování v únoru příštího roku ale napoví, zda je to pravda. Jakkoli je Klaus momentálně favoritem, do voleb zbývá ještě téměř pět měsíců a stále se může objevit i kandidát, o němž se dosud nemluví.

Jako Klausovi možní vyzyvatelé jsou nyní zmiňováni předseda Akademie věd Václav Pačes, exministr Jiří Dienstbier, ekonom Jan Švejnar, do pondělí to byl ještě i Petr Pithart. Lidovecký místopředseda Senátu to ale odmítl s tím, že do předem prohraného boje nepůjde. Dal rovněž najevo rozpaky nad tím, jak se lídři stran o případném Klausovu protikandidátovi dohadují. „Nevím, jestli se nedokážou, vzhledem k jejich zjevným či skrytým odlišným zájmům, dostat dál, anebo zda se ani nechtějí dostat dál,“ podotkl. Podle něj hrozí opakování „trapných situací“ z volby hlavy státu před pěti lety.

Tehdy Klaus do voleb nenastupoval jako favorit, nejednota někdejší vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU a zejména rozbroje uvnitř sociální demokracie mu ale pomohly na Hrad. ČSSD v té době navrhla i svého expředsedu Miloše Zemana, nakonec pro něj ale řada socialistů nehlasovala. Nezvládnutá volba pak stranu na roky poznamenala a oslabovala. Za její dozvuk lze v jistém smyslu považovat ještě i aktuální vyjádření nyní už bývalého člena ČSSD Zemana. Podle dnešní Mladé fronty Dnes podpořil Klausovo znovuzvolení a naopak odmítl Dienstbiera, o němž uvažuje právě ČSSD. Dienstbier se na rozdíl například od Pačese jednoznačně vymezil vůči současné hlavě státu. V narážce na Klausovy příspěvky do debaty o globálním oteplování uvedl, že prezident by neměl „být všeználek, který rozumí všemu od klimatu po architekturu“. Kritizoval i Klausův postoj k EU.

Dienstbierovy vyhlídky ale dnes oslabil předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, který řekl, že lidovci ho nyní nepodporují. Exministr zahraničí navíc čelí i výše zmíněné Zemanově kritice. Ačkoli se Zeman s ČSSD rozešel ve zlém, jeho názory mají na některé socialisty zřejmě stále vliv. „Při těch předpokládaných těsných počtech (hlasů pro kandidáty při volbě prezidenta) to může hrát roli,“ řekl ČTK jeden z poslanců ČSSD. Podle něj je ve sněmovním klubu stále „pár zemanovců“, kteří by mohli Klausovi pomoci.

I podpora Pačese a Švejnara je značně nejistá. Švejnar, kterého by na Hradě ráda viděla Strana zelených, navíc řekl, že o kandidatuře ani neuvažuje, protože své zvolení považuje za naprosto nereálné. Pačes sice kandidaturu za určitých podmínek připouští, mimo jiné ale prohlásil, že nechce referendum o případném umístění amerického radaru v Česku. Souhlas s referendem o této věci však považuje KSČM za podmínku své podpory tomu kterému kandidátovi. Komunistům záleží také na postoji k reformě veřejných financí – pokud ji Klaus po předpokládaném schválení v Senátu podepíše, bude mít u KSČM záporný bod. Některé Klausovy postoje komunisté naopak oceňují. „Jeho pohled na otázku národní suverenity není daleko od našeho názoru,“ uvedl minulý týden předseda strany Vojtěch Filip. Ke zvolení Klause v roce 2003 podle všeho pomohli svými hlasy právě i někteří komunisté.

Hlasy KSČM by ale nyní potřeboval i případný Klausův protikandidát. Komunisté říkají, že předem neodmítají nikoho a jsou připraveni k diskusi, do níž chtějí vnést i vlastní tipy.

V debatě o vhodném kandidátovi na nejvyšší ústavní funkci budou pokračovat i lidovci, a to již dnes večer. S Pačesovým jménem přišli právě oni. Na druhé straně se ale v médiích objevily informace, podle nichž mu někteří vyčítají, že se jako vědec věnuje genetice. Křesťanští demokraté navíc zdůrazňují, že nějakého „Antiklause“ za každou cenu ani nehledají, a část KDU-ČSL tak asi podpoří současného prezidenta.

Volba prezidenta může mít až tři kola. V prvním se stane hlavou státu kandidát, který dostane nejméně 101 hlasů ve sněmovně a alespoň 41 hlasů v Senátu. Ve druhém k vítězství stačí zisk nadpoloviční většiny hlasů přítomných zákonodárců, ale v každé z obou komor. Ve třetím kole se již hlasy poslanců a senátorů sčítají a prezidentem se stane ten, kdo od přítomných členů parlamentu dostane nadpoloviční většinu. Pokud není nikdo zvolen ani ve třetím kole, volba končí. Volební komise pak vyhlásí nové nominace pro nové klání podle stejných pravidel. V roce 2003 Klaus uspěl až ve třetím kole třetí volby.

Před pěti lety byl zvolen v tajných volbách a předpokládá se, že i příští rok se bude volit tajně. Jednací řád ale připouští obě možnosti, a nelze tedy zcela vyloučit, že někdo bude prosazovat volbu veřejnou, při níž si strany na rozdíl od tajné mohou „ohlídat“, jak jejich poslanci hlasují. Šéf ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS) veřejnou volbu považuje za vysoce nepravděpodobnou. „To neočekávám,“ řekl ČTK.

ODS má v obou komorách parlamentu dohromady 122 zákonodárců – 81 ve dvousetčlenné sněmovně a 41 v jednaosmdesátičlenném Senátu. Již to staví Klause do role favorita, protože při třetím kole by při účasti všech poslanců a senátorů potřeboval jen dalších 19 hlasů. Nynější prezident si navíc udržuje vysokou popularitu u veřejnosti, což zákonodárci rovněž mohou zohlednit.

Jeho nezvolení by mohlo pro ODS znamenat obdobné problémy jako před pěti lety Zemanův neúspěch pro ČSSD – těžké vnitřní rozbroje, které se na dlouho promítnou nejen do volebních preferencí, ale i do akceschopnosti vlády. Otazník by se v případě Klausova neúspěchu vznášel i nad vládní koalicí ODS, lidovců a zelených. Někteří občanští demokraté již teď zeleným a KDU-ČSL vyčítají, že s ČSSD o jiném kandidátovi jednají.

V Senátu by ke Klausovu zvolení stačily síly samotné ODS, ve sněmovně tomu tak ale není. Kromě 81 občanských demokratů zasedá v dolní komoře ještě 72 sociálních demokratů, 26 komunistů, 13 lidovců, šest poslanců Strany zelených a dva nezařazení – bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka.

V horní komoře by Klaus vedle hlasů 41 senátorů ODS podle dosavadních vyjádření mohl počítat s podporou nejméně poloviny šestičlenného členů klubu SNK. U ostatních frakcí by to mohla mít ODS s hledáním hlasů pro svého bývalého předsedu Klause těžší. Největší šance má mezi jedenáctkou senátorů KDU-ČSL, zvláště poté, co Pithart kandidaturu odmítl. ČSSD má v Senátu 13 zástupců, v této straně se dosud hovořilo hlavně o Pačesovi či Dienstbierovi. Sedmičlenný Klub otevřené demokracie, v němž je i senátor za zelenéJaromír Štětina a zástupci spíše pravicových uskupení, se dosud většinově shodoval na Švejnarově podpoře. Komunisté jsou v Senátu jen tři.

Když parlament v roce 2003 zvolil Klause, někteří zákonodárci tvrdili, že o příští hlavě státu už budou rozhodovat občané. Během následujících pěti let se ale na přímé volbě vyžadující změnu ústavy neshodli. Pro nadcházející volbu v roce 2008 už je její zavedení nereálné. Nyní někteří politici říkají, že by se to mělo stihnout do příští volby, tedy do roku 2013.

Jan Hrdlička Martin Horák ner abz kš