Jsme připraveni jednat

„Naší hlavní motivací je přinést do politické debaty nová, tradičně zelená témata, která jsou důležitá, ale nikdo se jim pořádně nevěnuje. Třeba omezení kamionové dopravy, odklon od energetiky závislé na fosilních palivech a ochranu spotřebitele,“ říká Martin Bursík, předseda Strany zelených (SZ).

* Proč jste se rozhodl do Strany zelených před rokem a půl vstoupit? Proč jste to neudělal už třeba před deseti lety?

Byl jsem do Strany zelených asi před deseti lety dokonce zván, ale zelení byli tehdy vnímáni jako strana, která je zaměřena úzce na téma životního prostředí. Tenkrát tady převládal generální omyl, který spočíval v přesvědčení, že je možné úspěšně prosadit politiku životního prostředí v jiných politických stranách. Ono se to na začátku 90. let skutečně dařilo -sám jsem to zažil, když jsem jako jeden z nejmladších byl v České národní radě za Občanské fórum a podílel se na prvním balíku ekologických zákonů. Měl jsem za to, že to takhle půjde dál. A nebyl jsem sám, mysleli si to i Vavroušek, Dejmal, Moldan. Etablované strany v té době měly dynamiku – a teď za vámi najednou přišel někdo ze Strany zelených, jejíž pověst nebyla moc dobrá a osobnost abyste v ní pohledal. Do toho se nikomu nechtělo. Ale já jsem tenhle omyl uznal a uvědomil jsem si, že když chcete v politice něco udělat, musíte mít krytá záda politickou stranou. A ta musí být přesvědčená, že politické téma, s kterým jste přišel, je důležité, nebo dokonce nejdůležitější. To u ostatních stran nenajdete, tam jsou kapitoly životní prostředí nebo ochrana spotřebitele jedny z posledních ve volebním programu – a podle toho taky vypadají jejich priority.

* Proč mají jít zelení do voleb samostatně, a ne ve spojení s menšími stranami?

Ať někdo chce, nebo ne, politická scéna je u nás stabilizovaná. Proud konzervativní a liberální úspěšně obsazuje ODS, sociálně demokratický mají sociální demokraté, komunisté mají jak radikální komunisty, tak socialisty, a křesťanští demokraté mají taky svoje voličstvo. Elektoráty těchto stran jsou poměrně pevné. Na politické scéně ale zůstává jedno téma, které má oporu v evropské politice, které má vlastní ideologii, které má vlastní témata, které má zastoupení v parlamentech celé Evropy i ve světě, ale v České republice není zajištěno politickou stranou. Je to jednoznačně bílé místo na politické mapě ČR. Přitom u nás žije nemalá skupina lidí, pro které je téma životního prostředí významné, ale stejně tak téma lidských práv, rovných práv žen, liberální témata pro mladé voliče, otázka imigrace atd. Důležité je, že mi máme naši prioritu i v názvu, to je ohromná výhoda. Máme všechny předpoklady k tomu, abychom byli strana, která je pro lidi čitelná. Hlavní argument, který šel proti spojení s malými liberálními stranami, spočíval v tom, že by se tenhle jasný obraz rozmazal. Spojili bychom se se stranami, které mají jiné priority. Pro nás není volný pohyb zboží posvátnou krávou. My si uvědomujeme, že to dělá hrozné problémy pro kvalitu života, pro životní prostředí a že dokud se do ceny výrobků nezahrnou vlivy na životní prostředí, na klima, na zdravotní stav obyvatelstva atd., tak nesmyslné transfery poběží dál. Podobně je tady poptávka po nějaké změně. Už je to trochu nuda. Velké strany kombinují různé kombinace, ale nikdy z toho nevyšlo něco, co by bylo pro voliče skutečně zajímavé. Svou roli tedy bude hrát i zájem něco změnit – a zelení by mohli být klíčem ke změně. Snažíme se to vzít v úvahu a dávat si pozor, abychom nesklouzli do klišé stávajících politických stran a abychom si udrželi určitou odlišnost. Nejen programovou, ale třeba i v oblasti etické. V druhé polovině října jsme přijali etický kodex, ke kterému se přihlásí všichni kandidáti na našich kandidátkách. Svým podpisem potvrdí, že se nenechají platit od firem za to, že jsou v rozličných dozorčích a správních radách, že se vyvarují konfliktu zájmu, že budou dávat veřejně na internetu prohlášení o svém majetku i své manželky a svých blízkých atd. Jde o principy, které se ve stávajících stranách obtížně podaří prosadit, protože jejich politici už je porušují.

* Strana zelených je ovšem symbolem vnitrostranických půtek, nezdá se, že by uvnitř probíhalo všechno vždy etickým způsobem …

Když jsem před rokem a půl do strany vstoupil a otevřel jsem si e-maily z vnitrostranické e-mailové konference, tak jsem se zděsil. Připadalo mi, že způsob komunikace mezi straníky a silná slova, která tam padala, budou jen obtížně napravitelná. Ale u zelených proběhl překvapivě rychlý proces, takže teď už byste to nenašel.

* A není to tím, že část lidí byla ze strany vyštípána?

Nikdo vyštípán nebyl, část lidí odešla -asi patnáct lidí plus patnáct mrtvých duší. Já jsem samozřejmě od počátku říkal, že stojím o to pracovat s každým a že mě bude mrzet, když kdokoli odejde. Nechci to paušalizovat, ale pravda je, že odešli ti největší radikálové, a tím se situace trochu zjednodušila. Jsem rád, že tento krok byl vyvážen tím, že jen od sjezdu (konal se 24.-25. září – pozn. aut.) se nám přes internet přihlásilo 49 nových členů.

* Doteď měla SZ politický program, který sestavovala skupina pod vedením Jakuba Patočky. Ten už ve straně není. Bude tohle dál váš program? Jaké jsou vlastně nyní priority Strany zelených?

Máme především před volbami a je rozdíl mezi politickým programem a volebním. V tuhle chvíli jsme politický program zaparkovali na vedlejší kolej. Z práce odborných sekcí vyšla tři témata pro jednání sjezdu. Prvním je omezení kamionové dopravy, tedy převedení kamionů na koleje a rozvoj železnice. Druhým tématem je ekologická daňová reforma s důrazem na odklon od ropné ekonomiky a nabídnutí alternativních paliv, biopaliv a obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla, tedy udržitelná moderní energetika. Třetí téma je širší: kvalita života, která zahrnuje ochranu spotřebitele, udržitelnou spotřebu, označování výrobků, biozemědělství, zdravé potraviny. Tohle jsou první tři priority, zároveň jsme se ale rozhodli, že další by měla přijít témata z oblasti sociální, z oblasti lidských práv atd. -a na tom teď pracují odborné sekce.

* Jedním z témat je ekologická daňová reforma a prosazování energetiky, která nebude závislá na fosilních palivech. Vy už ale tohle prosazujete jako konzultant současného ministra Libora Ambrozka (KDU-ČSL). Co když si lidé řeknou, že Bursíkovy názory se podaří prosadit spíš, když budou volit KDU-ČSL, protože Ambrozek má silnější politické postavení. Neřemýšlel jste o tom?

Přemýšlím o tom a myslím si, že moje mise na ministerstvu životního prostředí se z důvodu mého předsednictví u zelených chýlí ke konci. Ještě jsme o tom ale s Liborem Ambrozkem nemluvili. K práci pro ministerstvo jsem přistupoval naprosto věcně, byl jsem tam jako externí expert, řídil jsem několik týmů, staral jsem se o vymezený segment vztahů energetiky a životního prostředí.

* Komu teď vlastně „patří“ Jaromír Štětina, jediný poslanec parlamentu zvolený za Stranuzelených?

Štětina byl zvolen jako nezávislý na kandidátce Strany zelených. Na otázku komu patří, nedokážu odpovědět.

* Lidé kolem Jakuba Patočky mu organizovali kampaň. Ze SZ ale odešli a založili hnutí Zelení.Štětina v Senátu zůstává a pracuje dál. Předpokládám, že by mu měl někdo dělat odborné zázemí. To mu dělají nadále lidé kolem Jakuba Patočky, nebo o Štětinu „usiluje“ SZ, která by díky němu mohla v Senátu prezentovat svoje názory?

Asistentku mu dělá Daniela Matějková, která zůstala ve Straně zelených, a dokonce je členkou republikové rady. Se Štětinou jsem měl i v období před sjezdem korektní vztahy. Snažil se situaci ve straně řešit, několikrát i organizoval schůzku mezi mnou a bývalým předsedou Beránkem. Za to jsem mu byl vděčný. V tuhle chvíli je situace taková: po volbě předsedou jsem mu nabídl, že bychom se sešli, on mi potom v dopise vzájemný vztah formuloval slovním obratem korektní nespolupráce. Nezbývá mi než to akceptovat. Přesto o spolupráci se Štětinou stojíme a jsme připraveni nabídnout mu zázemí.

* Nevadí vám, že Jaromír Štětina podporoval okupaci Iráku – na rozdíl od SZ?

To máte pravdu. My nejsme nijak zvlášť nadšeni ani z petice Zrušme komunisty. Připadá nám, že pokud je to iniciativa občanů nebo občanských sdružení, tak je to v pořádku. Když s tím ale v politické soutěži přijde nějaký politik, tak je to věc velmi problematická. Ale nezbývá nám než to respektovat. Štětina byl zvolený jako nezávislý na kandidátce zelených a má právo přinášet vlastní témata nebo vlastní názory na politické události, s kterými v Senátu vystupuje. My bychom byli jenom rádi, kdyby tam za své funkční období ve spolupráci s námi přinesl taky nějaké typické zelené téma a něco na něm odpracoval.

* Vidíte nějaké partnery pro svou politiku mezi čtyřmi nejsilnějšími stranami?

SZ byla až do sjezdu hodně z vůle Jakuba Patočky tažena ke spolupráci se sociální demokracií a zároveň se na druhé straně ostře negativně vymezovala k ODS. Novému předsednictvu to připadá jako pozice, která nám svazuje ruce a není správná, protože naší hlavní motivací je přinést do politické debaty nová, ale tradičně zelená témata, která jsou důležitá, ale nikdo se jim pořádně nevěnuje. Nějaké stranické vychýlení by nás při tom dost omezovalo – například by se nás neustále ptali, co říkáme tomu, že se sociální demokracie schází v Kramářově vile s komunisty a že vykládá, že se spojí třeba s marťany atd. Nás to nezajímá, my máme vlastní témata, chceme dělat věcnou politikou a nemáme zájem se střelby stran, které si navzájem vzkazují, kdo z nich je větší hlupák, zúčastnit. Zadruhé bychom si zbytečně snižovali koaliční potenciál a řada voličů by si pak říkala: proč mám volit zelené, to můžu radši rovnou volit sociální demokracii, tam mám jistotu, že můj hlas nepropadne. Dnes se tedy negativně nevymezujeme vůči žádné z politických stran a jsme připraveni si po volbách – pokud budeme úspěšní – sednout za stůl, na něj položit naše základní priority a jednat. Jediný krok, který jsme učinili, je definování vztahu s komunisty, protože kvůli různým iniciativám v minulosti není lidem jasné, jak to s námi a s komunisty je. Paseku v tom trochu udělala Štětinova petice i iniciativa Patočky s Beránkem, kdy jsme chtěli komunisty reformovat. Za normálních okolností bych to nechal být, ale připadalo mi, že je důležité, aby lidé, kteří nás chtějí volit, v tomhle měli jasno. Na republikové radě jsme se tedy usnesli na tom, že Strana zelených nepůjde do vlády, ve které budou komunisté, a že se Strana zelených nezúčastní menšinové vlády, jejíž důvěra při hlasování o důvěře vládě v parlamentu by se opírala o hlasy komunistů.
Mnohem delší verzi rozhovoru najdete v průběhu listopadu na www.ekolist.cz.

Foto autor| Foto: Matouš Mihaliček/EkoList