Hledá se prezident

Martin C. Putna, literární historik: Nabízím tři jména: Karel Schwarzenberg; Jiřina Šiklová; Jaromír Štětina.

anketa

Přinášíme další nominace známých osobností českého společenského a kulturního života na křeslo prezidenta republiky.

Martin C. Putna, literární historik

Že a proč by Václav Klaus neměl po dalších pět let sedět na Pražském hradě (neříkám „být prezidentem“, protože „být prezidentem“ není totožné s „formálně zastávat funkci prezidenta“), o tom se mi snad už ani nechce psát, neboť mám pocit, že to každému slušnému člověku musí být jasné. Ale není. Většina lidí na všechno zapomněla nebo se se vším smířila. Všechny problematické činy Klausovy „předhradní“ minulosti, všechen odpor veřejnosti vůči němu (kdo vzpomene na plné Václavské náměstí při akci „Děkujeme, odejděte!“ nebo při demonstracích za Českou televizi?), všechny jeho negativní osobní vlastnosti • to všechno překryla aureola spojená s Hradem a pečlivá práce týmu, který denně podstrkuje do médií obraz prezidenta houpajícího na kolenou děti nebo otevírajícího bazén. Na Klausovi je vidno, jak Masaryk vybudoval prezidentský úřad na skryté monarchistické symbolice, na odvěkém latentním monarchismu českého národa. Kdokoli ve 20. století dosedl na stolec českých králů, toho si národ zamiloval, ať to byl Hácha, Gottwald či Svoboda. A Klaus dokázal tohoto monarchistického potenciálu výtečně využít. A v této pseudomonarchistické aureole nyní šíří svůj morální relativismus, nacionalismus, antiekologismus, své • pro demagogy tak typické! • pohrdání intelektuály, své zlehčování komunistického zla.
Jistě že český národ by přežil i druhé Klausovo období na Hradě. Avšak, přežil by je zase o něco více morálně pochroumán. A právě proto musí být proti Klausovi postaven člověk, který NERELATIVIZUJE, který nazývá dobro dobrem a zlo zlem.

Nabízím tři jména: Karel Schwarzenberg; Jiřina Šiklová; Jaromír Štětina.

Ivan Vyskočil, herec, spisovatel a pedagog

O prezidentovi moc neuvažuji. Spíš o osvíceném monarchovi a konstituční monarchii. Ale protože přece jen je republika, a tedy prezident, tak asi už ne tatíček ani mamička, asi už žádná charismatická, žádná mediální osobnost, a radši už ne ekonom, ale nejspíš právník (možná lépe právnička). Čestný/á, vzdělaný/á, s vášní • nebo aspoň s bytostným smyslem • pro právní stát a jeho náležitosti a pro otevřenou společnost. Nejvyšší státní úředník (úřednice), osobnost byrokrata hotova zkrotit a držet v daných mezích na uzdě byrokratismus. Moderní konzervativec tak z rodu doktorů Emilů Háchů, ovšem v lepších časech. Kéž by!

Milan Jungmann, literární kritik

Prezidentem by měl být Pavel Rychetský. Má smysl pro objektivitu v politice a dovede ctít právo.

Jana Červenková, spisovatelka a překladatelka

Jsem pro Petra Pitharta. Získal si mě třeba tím, jak kdysi neváhal veřejně označit úplatkáře, třebaže musel vědět, že se mu nedá nic dokázat. A taky fejetonem v LN o svém prvním dnu, kdy po volbách sestoupil z premiérského křesla a stal se řadovým občanem. Obojí se mi zdá být dobrou zkušeností do dnešního veřejného života, zkušeností, která mnohým jiným stále chybí.

Gipsy, rapper

Byl bych nejradši, kdyby prezidentem České republiky zůstal i nadále pan Václav Klaus. Vždy jsem mu fandil, podle mne je to jeden z nejrozumnějších lidí této jinak psychopatické české politiky. Pokud nás venku bude reprezentovat třebas takový Paroubek, tak by si o nás mohli myslet, že jsme tady všichni závislí na lysohlávkách.