Den solidarity s arménským národem

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka
——————–
Dnes si připomínáme Den solidarity s arménským národem. Před devadesáti lety došlo k turecké genocidě milionů Arménů. Turecko pojem genocida odmítá a tvrdí, že šlo o vypořádání s válečným nepřítelem. Dva různé pohledy na historii přetrvávají dodnes. Více Klára Stejskalová.

Klára STEJSKALOVÁ, redaktorka
——————–
Masové vyvražďování Arménů nepřežily podle arménských údajů dvě třetiny z více než dvoumilionové komunity žijící v tehdejší Osmanské říši. Jako genocidu uznal masakry Arménů v roce 1985 OSN a o dva roky později i Evropský parlament. V té době ale svět nedokázal rázně zakročit, a tak část Arménů vzala spravedlnost do svých rukou a zavraždila několik významných tureckých představitelů, což prohloubilo obviňování a pocit hořkosti. Turecko dodnes odmítá genocidu uznat, i když vzhledem ke snaze vstoupit do Evropské unie k určité změně postoje došlo. „Turecká vláda v poslední době otevřela archivy, premiér Erdogan navrhl svému kolegovi v Jerevanu utvoření společné turecko-arménské komise historiků, která by otázku studovala,“ říká turecká novinářka Nahid Denis. Oficiálnímu uznání genocidy se ale Ankara brání, protože se obává požadavku na odškodnění od některých potomků obětí či dokonce územních nároků ze strany Jerevanu.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka
——————–
Události staré devadesát let si připomněli také Arméni v Česku. K pietnímu shromáždění se sešli na Staroměstském náměstí a poté na smuteční mši v kostele svatého Salvátora.Senátor Jaromír Štětina při té příležitosti oznámil, že chce iniciovat zákon, kterým by Česká republika uznala násilí na Arménech v roce 1915 jako genocidu.