Debata o zákazu KSČM na Masarykově univerzitě v Brně

Porazme KSČM ve volbách, zaznělo na debatě

Na právnické fakultě v Brně se 21. září uskutečnila debata KSČM by měla být zakázána

Brno 22. září. Nechme KSČM porazit ve volbách. Ať rozhodne soud, zda KSČM neporušuje článek 5 Ústavy ČR, a zda se tak voleb může vůbec účastnit. To byly hlavní argumenty dvou nesouhlasných táborů debaty v aule Právnické fakulty v Brně. Její teze zněla: „KSČM by měla být zakázána.“ Za tezi argumentoval senátor Jaromír Štětina s advokátem Stanislavem Němcem, proti nim diskutoval místopředseda Senátu Petr Pithart a politolog Lubomír Kopeček.

Přestože to v úvodu vypadalo, že se tábory názorově až tak neliší ��“ Jaromír Štětina i Petr Pithart se shodli, že o případném pozastavení činnosti KSČM má rozhodnout Nejvyšší správní soud, brzy se ukázaly sporné body a diskuze se tak vyostřila. Přestože Petr Pithart není v principu proti tomu, aby soud rozhodl o pozastavení KSČM, nevidí důvod, proč by se to mělo stát právě teď, tolik let po revoluci. „Komunistickou stranu je třeba porážet ve volbách,“ uvedl svůj názor Pithart.

Proti tomu se ohradil advokát Stanislav Němec, který vypracoval pro senátní komisi návrh správní žaloby, která navrhuje pozastavení činnosti KSČM. „KSČM nesplňuje předpoklady, aby se voleb vůbec zúčastnila,“ uvedl s odkazem na článek 5 Ústavy, který říká, že politický systém je založen na volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí.
Proti pozastavení činnosti KSČM a za slova Petra Pitharta se postavil politolog Kopeček. Reálnou hrozbu, která by soudu umožnila pozastavení činnosti strany, v existenci KSČM nevidí. „Nebezpečí by mělo být intenzívní a soustavné. Určitě by se daly najít momenty, které to naznačují, ale ta intenzita je poměrně nízká a je otázka, jestli v tom dlouhém časovém období od roku 1989 spíše neklesá,“ uvedl. Navíc je podle něj KSČM stranou vymírající.
Dramatickým momentem, který možná ovlivnil závěrečné hlasování diváků, bylo vystoupení sestry bratří Mašínů. Její dotaz, proč jsou odpůrci teze proti zákazu zločinecké organizace, která zabila mnoho lidí, stejně jako nacismus zabil jejího otce, zůstal více méně bez silné odpovědi, a nahrál tak zastáncům pozastavení činnosti strany.
Vítězem debaty se stala strana obhajující tezi, tedy Jaromír Štětina se Stanislavem Němcem. Oproti hlasování před debatou, kdy diváci určovali zda souhlasí s danou tezí nebo ne, byl názorový posun 12 procent hlasů. . Na začátku debaty s tezí souhlasilo 33 procent diváků, 45 procent bylo proti a 22 procent nemělo názor. Po debatě se 43 procent diváků vyjádřilo, že s tezí souhlasí, stejné procento diváků nesouhlasilo a 14 procent nevědělo, jak odpovědět.
Debatu organizovali studenti Masarykovy univerzity. Formát Masarykových debat kopíruje v britském prostředí velmi populární oxfordské debaty ��“ jeden tým řečníků argumentuje pro tezi, druhý proti ní. Jejich vystoupení jsou krátká a strany se střídají, mohou tak na svoje argumenty reagovat. Debata přilákala více než čtyři sta diváků. „Jsme potěšeni tak velkým zájmem, je vidět, že lidé o podobné akce stojí,“ uvedl za organizátory Ondrej Lunter.

Zvukový záznam debaty:

http://www.masarykovydebaty.cz/Masarykovy-debaty—2109prvni_cast.mp3 (časť 1)

http://www.masarykovydebaty.cz/Masarykovy-debaty—2109_druha_cast.mp3 (časť 2)