Bělorusko viní Česko z rozvracení režimu

PRAHA Mezi Prahou a Minskem se schyluje k novému diplomatickému napětí. Autoritativní režim prezidenta Alexandra Lukašenka prostřednictvím státní televize v neděli obvinil české velvyslanectví z podvratné činnosti v zemi.
Zaměstnanci české ambasády se podle televizní reportáže měli provinit šířením „agitačních materiálů“ mezi extremisty.
Záběry zpravodajského pořadu běloruské televize Panorama ukazují budovu českého velvyslanectví v Minsku. Do auta stojícího před budovou nakládá skupinka mladých lidí množství jakýchsi brožur. Na dalším záběru posádku automobilu zadržují policisté.
„K tomu šel komentář, že jde o agitační materiály, které rozšiřujeme. Tvrdil, že my a naše ministerstvo zahraničních věcí porušuje veškeré mezinárodní normy a že jde o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí,“ popsal obsah reportáže vedoucí české diplomatické mise v Minsku Vladimír Ruml.
Zmiňované agitační materiály šířené českým velvyslanectvím jsou ve skutečnosti rezolucí OSN o situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku. Ty české ministerstvo zahraničí přeložilo do běloruštiny a se souhlasem Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva poskytuje běloruské veřejnosti. „Lidé k nám mohou přijít a brožuru si vyzvednout. V tomto případě šlo o aktivisty napojené na demokratické strany,“ vysvětlil Ruml. „Předpokládám, že běloruská strana si prostudovala příslušnou brožuru a zjistila, že se jedná o naprosto legální věc OSN,“ dodal.
Ministerstvo zahraničí na běloruskou reportáž reagovat zřejmě nebude. „Zatím šlo pouze o mediální výstup. Toto nevybočuje ze scénáře, který funguje již asi rok, kdy je Česká republika vykreslována jako země podvratných živlů. To bychom museli reagovat jednou protestní nótou za druhou,“ řekl mluvčí ministerstva Vít Kolář.
Česko proto řadu běloruských reportáží přechází mlčením a zaměřuje se spíše na podporu demokratických sil v Bělorusku. Češi patří k největším spojencům odpůrců nynějšího režimu v Bělorusku. „Dá se říct, že jsme nejoblíbenější u běloruské veřejnosti a přesně opačně je tomu u režimu. Důvodem bude nejenom obrana lidských práv, ale i konkrétní případy jako neudělení víza Lukašenkovi na summit NATO v Praze v roce 2002,“ vysvětlil Ruml.
Dalším z celé řady případů běloruských výstupů proti Česku byl článek, který vyšel před několika dny v běloruském oficiálním deníku Zvjazda. V něm se tvrdí, že po Evropě existují tábory a semináře pro školení mladých radikálů. List napsal, že existuje devět táborů a 42 seminářů, z nich 12 v Litvě, 17 v Polsku, osm na Ukrajině a dva v Česku. Litevský velvyslanec se ohradil nótou. Češi nezareagovali, o zmínce o Česku se totiž dozvěděli až později.

Minsk a propaganda

3. 5. 2005 Běloruská televize obvinila Michala Plavce z organizace Člověk v tísni ze spolupráce s radikály.
4. 9. 2005 Státní televize kritizovala české diplomaty za účast na akci, při níž měla být napadena policejní služebna.
16. 12. 2005 Televize obvinila velvyslanectví České republiky z podněcování běloruské opozice ke svržení Lukašenkova režimu.
22. 1. 2006 Televize obvinila senátory Karla Schwarzenberga a Jaromíra Štětinu z podpory čečenských teroristů.