Základnou rozštěpená základna

Pragmatický Martin Bursík obhájil pozici ve Straně zelených. V diskusi o americké základně se formuje bojovné levicové křídlo.

Martin Bursík na víkendovém sjezdu přesvědčivě obhájil funkci předsedy Strany zelených a prosadil do vedení své lidi. Musí však čelit stále silnější levicové opozici. Ta má výhrady k jeho pravicové orientaci, která vyústila v účast zelených v koaliční vládě s ODS a KDU-ČSL.
Levice představuje zhruba třetinu strany a dává o sobě hlasitě vědět. Oceňuje Bursíkovy zásluhy na konsolidaci strany, úspěch v loňských volbách a prosazení ekologických témat do vládní agendy. Ale vytýká mu, že se v některých záležitostech – například ve věci evropské integrace, v nichž zastávají zelení proevropské postoje – nechává »vláčet« směrem k euroskepticismu, který je vlastní občanským demokratům. Otázka, jak pevnou součástí vládní koalice zelení vlastně jsou, tak zůstává otevřená. Tím spíše, že se ve straně ozývají hlasy, které nesouhlasí s umístěním americké radarové základny na českém území. A to, jak známo, premiér Topolánek podporuje.
Neplánovaná diskuse o tomto bodu politiky zelených a trojkoalice se ostatně stala hlavním tématem pražského sjezdu. Nemastný a neslaný výsledek mnohahodinového řečnění má podobu kompromisu. Základna musí podléhat velení NATO a pak už k jejímu zřízení není nutné referendum. Přičemž obecný zákon o referendu zelení stejně předloží. To vše naznačuje, že nejmenší vládní strana dospěla jen k dílčímu rozhodnutí. Problém ale trvá.
Delegáti sjezdu odmítli požadavek Petra Štěpánka a Matěje Stropnického, aby ministři a zákonodárci zelených v koalici aktivně prosazovali názor, že jedinou cestou k radarové základně je referendum. Podle sjezdové většiny není tohoto kroku zapotřebí.
Souhlas s umístěním základny zelení podmiňují ovšem tím, že se radarový systém v budoucnu podřídí velení NATO a že bude tento požadavek zakotven ve smlouvě s USA.
Za jejich kompromisním usnesením stojí expert na zahraniční politiku Ondřej Liška, který se jako vycházející hvězda strany stal místopředsedou. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nominovaný stranou zelených) sdělil, že bude toto stanovisko respektovat. Zato koaliční partneři ODS a lidovci dali najevo, že mají k Liškovu usnesení výhrady.
Tvrdí, že žádná z vládních stran by si neměla bez dohody s kolegy klást podmínky.
Měřeno metrem pacifistické strany, za niž se zelení obecně považují, jde o poměrně radikální přístup. Ale jen na první pohled. Možnosti, že se protiraketový štít může stát součástí obranného mechanismu NATO, se totiž nijak nebrání ani americký velvyslanec v ČR Richard Graber.
Jednoznačně se za radary staví zelený senátor Jaromír Štětina, který je považuje za odpověď na ruské imperiální ambice. Z okruhu Štěpánka a Stropnického se nechali slyšet ještě třeba Pavel Křivka ze Svitav nebo Monika Štayrová z východních Čech.
Skutečností je, že ani jeden z odpůrců základny neuspěl v boji o stranické funkce. Právě Štěpánek a Štayrová jsou toho názorným příkladem. Složit zbraně přesto nechtějí.
»Šlo o první kolo, určitě se k tomu vrátíme,« říká Stropnický.
Podobně dvojaký je přístup k návrhu zákona o obecném referendu. Jeho předložení mají zelení ve volebním programu, a svému závazku chtějí dostát. Jenže sami uznávají, že šance na úspěch jsou minimální. »Víme, že takový zákon je pro koaliční partnery nepřijatelný a že je ke změně názoru těžko přesvědčíme,« připouští Liška. A dodává, že pokud by byla základna doopravdy součástí evropského bezpečnostního systému, důvod pro uspořádání referenda tak jako tak padá.
Liška by uvítal, pokud by ve Washingtonu převážilo mínění, že protiraketová základna je v Evropě zbytečná a na její vybudování nebudou uvolněny peníze. Zamýšlí proto odletět do USA, aby osobně sondoval situaci.
Martin Bursík považuje vnitrostranický spor o základnu za »kouli na noze«, která odvádí pozornost od závažnějších problémů. Z hlediska další vládní spolupráce se daleko více obává diskuse s ODS o Evropské ústavě. »Pokud jde o Evropu, tam nejsme ochotni ustupovat,« řekl Ekonomu.
Na druhou stranu je přesvědčen, že o korekci představ ODS je možné jednat. Jednoduché to nebude. Zelení se těžko smiřují s tím, že ODS v kabinetu ovládla evropskou tematiku a pověřila jednáním o osudu ústavní smlouvy euroskeptika Jana Zahradila. Podle Lišky je to jasná provokace vůči zeleným.

Foto popis| Martin Bursík a Ondřej Liška prosadili kompromisní stanovisko k radarům
Foto autor| FOTO MARTIN SVOZÍLEK, ČTK