Vznikne Ústav pro studium totalitních režimů?

KE DNI

Nominace Jitky Gruntové Českým svazem bojovníků za svobodu do sedmičlenné rady Ústavu pro studium totalitních režimů, zvedl šílené emoce. »Šanci nemá, je to provokace,« míní vedle Mejstříka jediný spravedlivý senátor Štětina. Přitom Jitka Gruntová splňuje pro něj nejpodstatnější podmínku – nikdy nebyla v komunistické straně. Byla však poslankyní zvolenou na kandidátce KSČM a uznejme – to je zločin.
Ještě dál šla senátorka Paukrtová. Není pro nikoho, kdo měl cokoliv společného s komunistickou stranou v minulosti i nyní. U všech návrhů by se tedy mělo zkoumat, zda neměl nebo nemá v rodině nějakého komunistu. Zda ho neučil na některé ze škol člen komunistické strany, zda nejedl housky od pekaře – komunisty. Nedejbože, aby třeba četl něco od umělců, kteří tvořili například rozhlasový pořad »Jak se máte Vondrovi«, nebo velebili Lenina, možná i Stalina. Nebo aby chodil do divadla, kde hrál nějaký komunista. Nebo naopak, aby se nejednalo o herce, který nějakému komunistovi hrál. Takový kandidát by měl být ihned vyškrtnut, pošpiněn, zlikvidován.
Paní Paukrtovou neznám, mnoho jsem o ni zatím neslyšel, ale plně bych s ní v tomto případě souhlasil. Její názor by mohl napomoci k velmi rozumné věci – zmíněný Ústav by nikdy nevznikl. Nevznikla by zbytečná, drahá, nesmyslná a nepotřebná instituce, protože v naší republice zkrátka není člověk, který by neměl něco společného s Komunistickou stranou. Nemyslím si však, že by se to mohlo povést. Dovedete si představit, kolik dnešních prominentů, známých a jejich známých, by se nedočkalo teplých, dobře placených místeček, kde by se »usilovně bádalo« a za nic neodpovídalo?

O autorovi| Bedřich CHASÁK, Rychnov nad Kněžnou