Výročí vzniku Československa

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Češi a v podstatně menší míře i Slováci si dnes připomínají osmdesáté sedmé výročí vzniku Československa. Pietní akt za účasti ústavních činitelů se konal už dopoledne na pražském Vítkově. Večer prezident vyznamená na Pražském hradě dvě desítky osobností. Sváteční den si ovšem zvolili k demonstracím na několika místech České republiky také stoupenci neonacismu. Asi sto ultrapravicových radikálů se odpoledne sjelo do Ostravy. Před německé velvyslanectví v Praze přišlo dopoledne zhruba sedmdesát lidí podpořit Němce Ernesta Zündela, který má být příští měsíc v Mannheimu souzen za popírání holocaustu. Na stejném místě se shromáždili i odpůrci této demonstrace. Podrobnosti připojuje Petr Brod.

Petr BROD, zpravodaj BBC
——————–
Ernest Zündel už od sedmdesátých let veřejně tvrdí, že nacisté nikdy nevyvražďovali evropské Židy. Jeho případ dlouho zaměstnával soudy v Kanadě, kde žil od roku 1958. Kanadským občanem se však nestal, a letos v březnu byl deportován do své německé vlasti, kde mu nyní hrozí proces za popírání holocaustu. Jeho čeští přívrženci se brání označení za neonacisty a prohlašují,že jim jde jen o svobodu slova. Kdo jejich dnešní akci pořádal, ale nechtěli sdělit. Jeden anonymní mluvčí novinářům řekl, že vystupuje jménem neoficiálního sdružení Národní aktivismus a korporativismus. Demonstraci několika desítek extremistů sledoval téměř trojnásobný počet jejich odpůrců, kteří skandováním a pískotem přehlušili projevy líčící Erntesta Zündela coby oběť justiční zvůle. Mezi protivníky neonacistů přišli mimo jinésenátoři Jaromír Štětina a Karel Schwarzenberg.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Tolik zpravodaj BBC Petr Brod a senátora Jaromíra Štětinu teď máme na telefonní lince. Přeji dobrý den.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Dobrý den.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Čekal jste i více účastníků té demonstrace na podporu Ernesta Zündela?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já jsem byl překvapen, kolik tam bylo lidí a řekl jsem si, že to ještě není tak špatné, když se sejde tolik lidí, aby takové svinstvo odsoudili.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Byli mezi nimi jenom Češi anebo přijeli i stejně smýšlející lidé z jiných zemí?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já myslím, že to byli především Pražané, kteří protestovali proti neonacistické demonstraci.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Oni sami ti lidé, kteří se účastnili té demonstrace na podporu Ernesta Zündela, odmítají nálepku neonacisté. Ví se, kdo vlastně tu demonstraci organizoval? Slyšeli jsme náznak, kdo by to mohl být, v reportáži, ve zprávě Petra Broda, ovšem není to potvrzená informace. Vy to víte, kdo za nimi stál?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já to nevím, jenom jsem viděl kopii té žádosti na to oznámení na radnici pražskou. Tam byl podepsaný jeden jediný muž a bylo tam uvedeno, že to shromáždění se dělá na počest Ernesta Zündela, z čehož vyvozuji, že byl tou demonstrací, která se uskutečnila, porušen zákon, zejména § 261, a), stávajícího trestního zákona.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Bylo správné, že policie nezasáhla?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že to nebylo správné, já si myslím, že policie opět jako již poněkolikáté ukázala, že není na policii politická vůle zasahovat proti neonacistům přestože zákon byl porušen v tomto případě zcela pregnantně.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Na druhou stranu policie ale zadržela dva lidi, které podezřívá z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Zda je tedy vinit z úplné nečinnosti?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já nevím, co se stalo a chtěl bych upozornit, že ten § 261 hovoří, že veřejné popírání nacistické genocidy a může být trestáno šesti měsíci až třemi lety vězení.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Podle policejní mluvčí Evy Miklíkové policie neměla prostředky, aby na místě zasáhla, protože tu akci nezakázal už magistrát. Není tedy vina na straně magistrátu, který tu akci povolil i přes četné stížnosti, například Federace židovských obcí a dalších organizací?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já vím, že tam zástupci magistrátu byli. Škoda, že tam nepřišel pan Bém, poněvadž si myslím, že primátor by měl být na místech, kde se odehrávají takové věci. Zástupci magistrátu skutečně policii nevyzvali a já si myslím, že problém skutečně nastal už při tom, když magistrát tuto zjevně protiprávní demonstraci nezakázal.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Pane senátore, děkujeme za rozhovor. Tolik senátor Jaromír Štětina.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Osmdesáté sedmé výročí vzniku Československa si, jak jsme zmínili, připomínají lidé v mnoha českých městech. Je ale více než deset let po rozpadu společného státu skutečně co oslavovat? Ve studiu je historik z české Akademie věd Jaroslav Šebek, vítejte v BBC.

Jaroslav ŠEBEK, Akademie věd ČR
——————–
Dobré odpoledne.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Šebku, je skutečně co slavit, když společný stát už od roku 1993 již neexistuje?

Jaroslav ŠEBEK, Akademie věd ČR
——————–
Tak já si myslím, že teď co řeknu, že je to trošku klišé, ale myslím si, že nejde ani o ten svátek, ale o určité tradice, o určitou kulturu demokratickou, který ten stát ztělesňoval po roce 1918, takže já si myslím, že z tohoto hlediska je určitě stále co připomínat, nakonec já si myslím, že z hlediska té historické reflexe můžeme najít i určité styčné body i pro naši současnost. Tady bylo vlastně zmíněno o těch projevech extremismu v souvislosti se vznikem Československa nebo s existencí československého státu v meziválečném období, je třeba říci, že tento stát se neustále potýkal s vlivem nebo s velkým vlivem extremistických formací. Například, co se týká komunistické strany, tak ta byla druhá nejsilnější po bolševické partaji v sovětském Rusku, a stejně tak velký vliv měla třeba nacistická strana v pohraničních oblastech mezi německou menšinou. A dá se říci, že tento stát, Československá republika i v těchhle těch úskalích poměrně slušně proplouvá, aniž by ztratila tu demokratickou fasádu.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
My jsme v úvodu zmínili, že na rozdíl od české společnosti na Slovensku je to cítění, že by se osmadvacátý říjen měl připomínat, poměrně slabší. Můžete připomenout důvody, proč tomu tak je?

Jaroslav ŠEBEK, Akademie věd ČR
——————–
No, já bych řekl, že samozřejmě těch důvodů je víc, ale možná je tam určitá nebo zafixovaná určitá historická křivda. To je to, že Slováci se vždycky cítili poněkud upozaděni v československém státě a domnívali se, že tento stát nedostatečně reflektuje jejich národní identitu, jejich národní osobitost. Samozřejmě bylo to dáno už za první republiky tím, že byl tady jeden národ československý, což vlastně znamenalo upozadění toho slovenského prvku. Dále pak samozřejmě ty reminiscence mohou pokračovat dál. Je tady vlastně Slovenský štát. Jako první slovenský státní útvar, který pak v roce 1945 zanikl. Samozřejmě to byl fašistický stát, ale ve Slovácích stále byl živý nebo byla v určité části slovenské společnosti byla ta myšlenka slovenské samostatnosti živá. Samozřejmě pak po roce 1989 se to stalo předmětem politického boje. Takže já si myslím, že skutečně těch důvodů je víc a obecně se dá říct, skutečně ta nedostatečná reflexe slovenské národní osobitosti v samostatném československém státě.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Při vzniku československého státu, nakolik byli Slováci jaksi bráni za protiváhu té silné tři a půl milionové německé menšiny?

Jaroslav ŠEBEK, Akademie věd ČR
——————–
Já bych řekl, že v téhle té souvislosti se obě dvě etnika vyvíjely poněkud odlišně, protože německé etnikum bylo přeci jen větší. Bylo to tři a půl milionu lidí. Vystupovalo poněkud kompaktněji a samozřejmě se snažilo hlasitěji prosazovat svoje požadavky. Slováci tedy nebo u Slováků byl ten problém, že samozřejmě ke slovenské národnosti se v době uherského státu hlásilo minimum lidí a scházela tam i slovensky uvědomělá, tedy národně uvědomělá inteligence, takže tohle to se všechno postupně měnilo až v průběhu první republiky a teprve ve třicátých letech tady vystupuje už ta sebevědomá slovenská intelektuální elita, která samozřejmě zase chce hájit svoje zájmy, takže se třeba nedá říci, že by obě dvě etnika nějak výrazněji spolupracovaly při prosazování svých společných národních zájmů.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Hostem Světa o páté byl historik Jaroslav Šebek z české Akademie věd. Já se omlouvám, na víc nám bohužel čas nezbude. Děkujeme za návštěvu.

Jaroslav ŠEBEK, Akademie věd ČR
——————–
Také děkuji na shledanou.