Vykázat KSČM? Volič je pán, míní politici

Záměr senátorů rozšířit trestní novelu nenachází odezvu.

Chystaný záměr Jaromíra Štětiny (za Stranu zelených) a dalších senátorů novelou trestního zákona napadnout legitimitu KSČM nenachází napříč politickým spektrem odezvu.

Jednak se politici shodují, že se nový senátor chce především zviditelnit. Namítají také, že případné kroky k omezení čI zákazu činnosti komunistů se měly podniknout hned po listopadu 1989.

Novela trestního zákona, kterou připravuje skupina senátorů z Klubu otevřené demokracie (KOD), má rozšířit zákaz propagace komunismu i na názvy politických stran. Novelu chtějí oficiálně předložit 8. února, řekl včera ČTK Martin Mejstřík (za Cestu změny).

Podle dostupných informací se týká ustanovení, které zakazuje šíření a propagaci hnutí směřujících k potlačování práv a svobod občanů.

Návrh již podepsalo podle Mejstříka dalších pět senátorů. Vedle Štětiny jde o předsedkyni KOD Soňu Paukrtovou, Richarda Sequense (oba za US-DEU), Jana Horníka (ED) a Jiřího Zlatušku (za LiRA).

„KSČM se nevzdala své ideologie, stále hlásá třídní nenávist, je nejvyšší čas, abychom s tím něco udělali, protože síla KSČM roste a ani přítomnost v EU nás nemusí v budoucnosti ochránit před komunistickým pučem,“ prohlásil nedávno ve Frekvenci 1 Štětina.

Politikům napříč stranami se tyto názory zdají příliš radikální. „Komunisty je třeba porazit výrazně ve volbách a pokud možno z nich udělat nevolitelnou stranu,“ soudí místopředseda ODS Petr Nečas.

Připomenul, že sám byl aktivním zastáncem zákazu komunistů před prvními parlamentními volbami v roce 1990, ale že ti získali legitimitu od voličů. „Pokud nespáchají něco, co je v rozporu se zákony a ústavním pořádkem, pak bych to viděl jako velmi pochybný, laciný, populistický krok. Pokus o své zviditelnění,“ řekl Nečas Právu na Štětinovu adresu.

Obdobně soudí i šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS). „Je to pozdní výkřik, měli s tím přijít hned po listopadu 1989,“ dodal.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš soudí, že na zpochybnění legitimity jeho strany by musely existovat právní důkazy. „A já o žádných nevím,“ řekl na dotaz Práva. A dodal, že pokud by někdo z komunistických řad hlásal třídní nenávist, budou první, kdo se proti tomu ohradí. „Nemáme zájem o taková vystupování, protože by nás degradovala na úroveň extremistického subjektu,“ zdůraznil.

 

Zakázané ovoce nejvíc chutná

 

Místopředseda KOD Jan Hadrava (US-DEU) sice nepochybuje, že navrhovatelé to myslí upřímně, ale také on vidí řešení v tom, aby komunisty nikdo nevolil. „Zakázané ovoce nejvíc chutná. Já bych je (komunisty) nepopularizoval. Volič je pán. Musíme dokazovat, že my, demokratické strany, jsme lepší,“ komentoval ohlášený návrh pro Právo.

Místopředseda Sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) je velmi zvědavý na zdůvodnění předlohy. „Rozhodně mne nikdo nemůže podezírat, že bych komunistům držel palec, ale rozhodovat nemůže politická reprezentace, nýbrž soud, a to na základě platných zákonů. Byl bych však pro, kdyby se v legislativě zpřesnila legitimita či nelegitimita,“ dodal.