Usnesení Evropského parlamentu o případu Ildara Dadina, vězně svědomí v Rusku

Evropský parlament,

– s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o Rusku, zejména svá usnesení ze dne 23. října 2012 o zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského(1), ze dne 13. června 2013 o právním státě v Rusku(2) a ze dne 13. března 2014 o Rusku: rozsudky vynesené nad demonstranty účastnícími se protestů na Blatném náměstí(3); na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 k zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského(4); a na svá usnesení ze dne 23. října 2014 o zrušení nevládní organizace Memorial (nositelky Sacharovovy ceny za rok 2009) v Rusku(5), ze dne 12. března 2015 o vraždě vedoucího představitele ruské opozice Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku(6), ze dne 10. června 2015 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem(7) a ze dne 10. září 2015 o Rusku, zejména o případu Estona Kohvera, Olega Sencova a Alexandra Kolčenka(8),

– s ohledem na výsledky summitu EU–Rusko, který se konal ve dnech 3. a 4. června 2013, a na konzultace o problematice lidských práv, které se konaly dne 19. května 2013,

– s ohledem na Ústavu Ruské federace, a zejména na její článek 29, který chrání svobodu projevu, a článek 31, který zahrnuje právo na poklidné shromažďování,

– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že počátkem prosince 2015 byl ruský opoziční aktivista Ildar Dadin odsouzen ke třem letům odnětí svobody poté, co organizoval řadu poklidných protiválečných protestů a shromáždění, a stal se tak prvním, kdo byl v Rusku odsouzen podle přísného zákona o veřejném shromažďování přijatého v roce 2014;

B. vzhledem k tomu, že Ildar Dadin byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody, tedy k trestu vyššímu než dva roky, které navrhoval státní zástupce; vzhledem k tomu, že na základě odvolání mu byl trest snížen na dva a půl roku;

C. vzhledem k tomu, že během svého nynějšího pobytu ve vězení v trestní kolonii č. 7 v Karelii byl pan Dadin údajně opakovaně mučen a bit a ruské orgány s ním zacházely nehumánně a hrozily mu zabitím;

D. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva (ECHR) vyhověl žádosti právního zástupce pana Dadina a nařídil Ruské federaci, aby zajistila efektivní vyšetřování, přemístila pana Dadina do jiného nápravného zařízení a zajistila mu možnost komunikovat se svým právním zástupcem;

E. vzhledem k tomu, že případ Ildara Dadina není ojedinělý a důvěryhodné zprávy lidskoprávních organizací hovoří o systematickém mučení, špatném a nehumánním zacházení v ruském vězeňství; vzhledem k tomu, že těm, kteří toto mučení a týrání vězňů, trestanců a vazebně stíhaných provádějí nebo jsou za ně odpovědní, často toto počínání beztrestně prochází;

F. vzhledem k tomu, že dne 3. listopadu 2016 vyjádřil Thorbjørn Jagland, generální tajemník Rady Evropy, na adresu ministra spravedlnosti Ruské federace Alexandra Konovalova své znepokojení nad zprávami o údajném špatném zacházení s panem Dadinem;

G. vzhledem k tomu, že počet politických vězňů v Rusku v posledních letech výrazně vzrostl a nyní jich podle Střediska pro lidská práva Memorial je 102, jsou mezi nimi Alexandr Fedorovič Kostěnko, Ivan Nepomnjašich, Dmitrij Bučenkov, Vladimir Ionov, Maxim Panfilov a další; vzhledem k tomu, že v roce 2015 Rusko prokazatelně porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech ve 109 případech, jinak řečeno vícekrát než jakákoli jiná země;

H. vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo zaznamenáno 197 případů úmrtí v policejní cele předběžného zadržení, ke 109 z nich došlo v důsledku „náhlého zhoršení zdravotního stavu“ a v 62 případech šlo o sebevraždy, což nasvědčuje tomu, že ve vězeňském systému Ruské federace je velmi rozšířeno týrání a mučení zadržených a špatné zacházení s nimi;

I. vzhledem k tomu, že dne 26. října 2016 uložil moskevský soud analytickému centru Jurije Levady (tzv. Levada Centre), jedné ze tří hlavních organizací zabývajících se výzkumem veřejného mínění v Rusku, pokutu 300 000 rublů, protože se nezaregistrovalo jako „zahraniční subjekt“;

J. vzhledem k tomu, že prezident Putin nedávno podepsal výnos, podle něhož Rusko odmítá být nadále signatářem Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC); vzhledem k tomu, že ruské ministerstvo zahraničních věcí ve svém komuniké označilo práci ICC za „neefektivní a jednostrannou“ a vyjádřilo znepokojení nad vyšetřováním, které soud vede ve věci událostí v Jižní Osetii ze srpna 2008; vzhledem k tomu, že žalobci ICC umístili na internetové stránky soudu zprávu se zjištěním, že „při ruské okupaci docházelo k pronásledování a zastrašování krymských Tatarů“;

K. vzhledem k tomu, že v říjnu 2016 se Rada OSN pro lidská práva rozhodla Rusko znovu nezvolit svým členem poté, co více než 80 organizací pro lidská práva a mezinárodní pomoc podepsalo dopis naléhající na členy OSN, aby zablokovali zvolení Ruska členem tohoto orgánu;

1. vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Ildara Dadina a všech, kteří byli zatčeni na základě falešných nebo nepodložených obvinění nebo proto, že využívali svého práva na svobodu projevu a shromažďování;

2. je hluboce znepokojen tím, že do trestního zákoníku Ruské federace byl novelizací vložen článek, který ukládá nová omezení pro veřejná shromáždění a stanoví, že takováto shromáždění mají být považována za trestný čin;

3. naléhavě vyzývá ruské orgány, aby důkladně a transparentním způsobem a za účasti nezávislých expertů na lidská práva vyšetřily údajné mučení a špatné zacházení, o kterém hovoří Ildar Dadin; žádá nezávislé vyšetření všech případů údajného mučení, týrání a ponižujícího a nehumánního zacházení ze strany státních pracovníků vězeňské služby v ruských vazebních zařízeních, pracovních táborech a věznicích;

4. žádá v tomto ohledu Ruskou federaci, aby provedla důkladný přezkum svého vězeňského systému s cílem celý systém zásadně reformovat a aby v plném rozsahu zavedla standardy dohodnuté v rámci příslušných mezinárodních úmluv;

5. vyjadřuje svou solidaritu se všemi, kteří jsou zadržováni v Rusku a na dočasně okupovaných územích na Ukrajině na základě falešných a nepodložených obvinění, včetně krymských Tatarů, a požaduje jejich okamžité propuštění;

6. připomíná Rusku, jak je důležité, aby plně dodržovalo své mezinárodní právní závazky jako člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a základní lidská práva a zásady právního státu zakotvené v různých mezinárodních smlouvách a dohodách, které Rusko podepsalo a je jejich smluvní stranou; zdůrazňuje, že Ruská federace může být považována za spolehlivého partnera v oblasti mezinárodní spolupráce, pouze pokud bude dodržovat své povinnosti vyplývající z mezinárodního práva; v tomto ohledu vyjadřuje znepokojení nad prezidentským dekretem, kterým Rusko odstupuje od Římského statutu ICC;

7. žádá ruskou vládu, aby učinila konkrétní a okamžité kroky, aby naplnila rozsudky ECHR proti Rusku; v tomto směru lituje toho, že Ruská federace novými právními předpisy přijatými v prosinci 2015 zmocnila svůj ústavní soud ke zrušení platnosti rozsudků ECHR;

8. naléhavě vyzývá Radu, aby vůči Rusku vyvíjela jednotnou politiku, která by zavázala 28 členských států EU a instituce EU k vyjádření důrazného společného postoje, pokud jde o úlohu lidských práv ve vztazích mezi EU a Ruskem a dodržování mezinárodního práva; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby společně s ESVČ a Komisí vypracovala zásadní a konkrétní strategii podporující ruskou občanskou společnost a organizace a využívající při tom evropský nástroj pro demokracii a lidská práva;

9. vyzývá Radu, aby přijala řadu cílených sankcí s cílem potrestat osoby odpovědné za špatné zacházení s Ildarem Dadinem a dalšími lidskoprávními aktivisty;

10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení ESVČ, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.