Tisková zpráva: Přes propuštění vězňů jde Lukašenkovi jen o moc

STRASBOURG, 10. září 2015

Ve stínu současné migrační krize v Evropě nesmíme zapomínat na současnou situaci v Bělorusku. Tamní režim čekají 11. října další prezidentské volby. Evropský parlament dnes hlasuje o rezoluci, kterou upozorňuje na soustavné porušování lidských práv v této poslední evropské diktatuře.

Poslancům Evropské lidové strany se i přes odpor levicových poslanců podařilo prosadit hlasování o rezoluci, jejímiž autory jsou Bogdan Zdrojewski a Jaromír Štětina. Společně s Pavlem Svobodou a Michaelou Šojdrovou běloruskou opozici podpořili na plénu Evropského parlamentu.

Běloruský režim před dvěma týdny propustil politické vězně a ve vztazích mezi Evropskou unií a Běloruskem se pomalu začínají oteplovat vzájemné vztahy. Vysoká představitelka pro zahraniční věci Mogherini hovoří o kritické angažovanosti EU. Další prohloubení vztahů s Běloruskem ale bude záviset na mnoha dalších krocích, nejen na tom, jak budou současné volby hodnotit mezinárodní pozorovatelé.

„Je velmi důležité, že Evropský parlament o této rezoluci dnes hlasuje. K Bělorusku je třeba zaujmout principiální stanovisko ještě před prezidentskými volbami. Propuštění politických vězňů je třeba vnímat jako Lukašenkovo předvolební taktizování s cílem přesvědčit mezinárodní společenství o svém postupném přerodu na demokrata. Před posledními prezidentskými volbami v roce 2010 se také zdálo reálné uvolnění vzájemných vztahů a hned po nich došlo k brutálnímu potlačení opozice, mlácení opozičních kandidátů a jejich hromadné zavírání do kriminálu. Běloruský režim nadále zastrašuje obránce lidských práv. Stát postihuje novináře pracující pro zahraniční media bez akreditace. Propuštění političtí vězni nejsou plně rehabilitování a jejich propuštění není ve všech případech bezpodmínečné,” kritizuje současný režim Jaromír Štětina (TOP 09/STAN).

„Chtěl bych připomenout, že svoboda sdružování a zakládání politických stran v Bělorusku stále neexistuje. Například běloruští křesťanští demokraté, jichž je v Bělorusku více než několik tisíc, se marně snaží o registraci svého hnutí jako politické strany. Celkem 19 krát se pokusili zaregistrovat jako politická strana nebo jako politické sdružení. Dalším příkladem je případ Aleše Mihajleviče. Opoziční kandidát z minulých prezidentských voleb byl v pondělí zatčen. Aleš Mihajlevič strávil mimo vlast čtyři roky, neboť mu Česká republika poskytla azyl. Vracel se právě kvůli liberálnějšímu přístupu, kdy byli propuštěni ostatní kandidáti. Po několika hodinách byl také propuštěn, ale jeho proces stále není ukončen,“ připomíná Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

„Prezident Lukašenko nepřekvapil a oznámil, že se opět bude ucházet o úřad. Běloruský diktátor by tak trávil v úřadu prezidenta již téměř čtvrt století. Za tím je však třeba vnímat represe politických oponentů, novinářů a občanské společnosti. Samotná příprava na prezidentské volby vyvolává obavy z nedemokratických praktik a ukazuje na to, že volby budou opět nespravedlivé. Sílí tlak na kandidáty ve volbách a lidi, kteří sbírají podpisy za jejich kandidaturu. Jsem hrdá na to, že pocházím ze země, která se mj. díky prezidentu Havlovi vždy velmi zasazovala o pomoc Bělorusku. Tato země se jistě jednou ocitne v EU, ale její cesta bude ještě hodně trnitá. Právě proto je rezoluce Evropského parlamentu v této chvíli tak důležitá,“ uzavřela Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

TISKOVÁ ZPRÁVA
Názory v této části jsou názory národní delegace a nemusí být vždy v souladu se stanoviskem celého poslaneckého klubu Evropské lidové strany