Tisková konference www.zrusmekomunisty.cz

Od jedenácti hodin dopoledne se v Zaháňském salonku Senátu konala tisková konference www.zrusmekomunisty.cz. Za petiční výbor se jí kromě Jaromíra Štětiny zúčastnili Ladislav Smoljak a student Jakub Jareš, za členy redakční rady Jan Urban, senátor Martin Mejstřík a místopředseda Senátu Jiří Liška.

 

Tiskové konference se kromě novinářů zúčastnila předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, pracovníci Ústavu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu a řada  hostí a novinářů.

 

Jan Urban:

Vítejte na této tiskové konferenci, je příjemné vás vidět tolik. Různé občanské skupiny a iniciativy už po řadu let vyjadřovaly svoje znechucení a znepokojení nad nemravností vztahu, ve kterém komunisté nejrůznějších stran a barev otravují ovzduší této země a předstírají, jako by se nikdy nic nestalo.Upozorňovala na to konfederace politických vězňů, mezi peticemi na které navazujeme bych chtěl jmenovat petici S komunisty se nemluví. Organizovaly se petice, protesty, koncerty, jejich výsledkem bylo jenom mlčení politických stran a nezměněný stav. Demokratické politické strany měly patnáct let na to, aby s tímto stavem něco udělaly. Česká sociální demokracie slibovala, že s komunisty nikdy jednat nebude. Slib porušila. ODS proti komunistům mobilizovala, své sliby porušila. Strana lidová, té vstávaly vlasy hrůzou na hlavě při prověřování minulosti prvního evropského komisaře za Českou republiku, ale proti komunistické straně a proti komunistickým stranám neudělala také nic. Proto jsme se sešli. Lidé různých názorů a různých generací, abychom politickým stranám připomněli sliby a abychom společnosti připomněli, že tento stav není normální. Navazujeme na všechny, kdo se o něco podobného pokoušeli a tím všechny zveme ke spolupráci. Chceme tentokrát, aby naše snaha měla hmatatelný výsledek. Chceme, aby se petice, se kterou vás chceme seznámit, získala tak velkou podporu, aby do 17.listopadu tohoto roku byla přijata novela trestního zákona, která by propagaci komunismu dala na úroveň propagace fašismu. Spojuje nás totiž přesvědčení, že patnáct let mělo politickým stranám stačit. Od nynějška jim chceme jejich sliby připomínat. Spojuje nás také přesvědčení, že není slušných vrahů. Jsou vrazi politováníhodní, jsou vrazi, kterým se situace vymkla z rukou, vždycky za nimi zůstane zmařený život, neodvolatelně a navždycky. Vrahové ovšem mají šanci přijmout trest, odpykat si ho a začít nový život. Nikdo asi neočekává, že se budou svojí vraždou chlubit a postaví na ní svou novou kariéru. Čeští komunisté se chovají jak bývalí vrazi, kteří očekávají, že stát jim bude na jejich spolek, zvaný bývalí vrazi, přispívat z peněz daňových poplatníků státním příspěvkem. Dovolte, abych požádal pana senátora Jaromíra Štětinu, aby vás seznámil s textem a smyslem petice.

 

Jaromír Štětina:

Já bych byl rád, kdyby ten text přečetl pan Smoljak, protože on je tady mezi námi nejstarší a my si ho všichni velmi vážíme. A co se týče vysvětlení toho textu, chtěl bych upozornit poté, co jsme si prožili za posledních deset dní, že ta petice a to bych zdůraznil, není petice, která chce zákaz komunistické strany, ani si neosobuje právo zakazovat nějakou ideologii. Ta petice vyzývá k jedné naprosto konkrétní věci, aby propagace symbolů komunismu a nacismu byly trestné jako ostatní trestné činy. Proto byla tak zkonstruována. Pane Smoljaku, mohl bych Vás poprosit o její přečtení?

 

Ladislav Smoljak:

 

Poslanci! Senátoři!

My, níže podepsaní občané České republiky, prohlašujeme:

 

Komunisté v naší zemi jsou stejným ohrožením demokracie, jako byli kdysi nacisté. Patnáct let po listopadu 1989 usilují o získání moci, aniž by alespoň vyjádřením lítosti a omluvou přispěli k tomu, aby se náš národ vyrovnal se svou komunistickou minulostí. Nezřekli se symbolů a názvu, které pro tisíce občanů znamenaly smrt a pro statisíce vyhnání, ztrátu svobody, majetku, půdy či zaměstnání nebo zákazy studia. Trvá-li KSČM na názvu „komunistická“, trvá tím na třídním boji, diktatuře proletariátu a omezení vlastnických práv občanů jako na ideologii, kterou je třeba uskutečnit v praxi. Pak je nutné požadovat její vyloučení z demokratické soutěže politických stran. S úctou k památce zničené země a statisíců zmarněných životů spoluobčanů žádáme poslance a senátory, aby přijali právní normu, která by zakázala propagaci nacismu, komunismu a fašismu v názvech a programech politických stran. Vyzýváme Vás, ve jménu budoucnosti, zakažte symboly diktatury!

 

Za petiční výbor: Pavel Bobek, Ladislav Smoljak, Jan Urban a Jakub Jareš.

 

 

Jaromír Štětina:

Děkuju pane Smoljaku. Ta petice je dílem ne jednoho člověka, ale je dílem čtrnáctičlenné redakční rady novinářů, v tiskových materiálech to máte napsáno. Já bych vám rád teď tu petici představil technicky. My bychom rádi, kdyby se petice dostala ve známost prostřednictvím internetu. Potřebujeme petici, myslím nás senátory v Senátu, abychom ji měli jako podporu veřejnosti, protože nastane obtížná práce přesvědčit tady napříč politickým spektrem všechny kolegy senátory a všechny kolegy poslance. Ta práce bude dlouhá, ta petice tady není vytýčena jenom na několik dní a my se spoléháme na to, že po rozhovorech s kolegy v senátu s ODS ze sociální demokracie, ze strany lidovců a z ostatních  malých stran, které se sdružují v našem klubu otevřené demokracie, dosáheme nějaké dohody a dokážeme tu petici dát dohromady a nakonec podepsat zákon, o kterém tady bude hovořit pan Mejstřík. My jsme petici dnešním dnem pověsili na internet a jmenuje se  www.zrusmekomunisty.cz. Technicky je to velice jednoduché a předpokládáme, že se lavina podpisů brzy spustí. V prvních hodinách petice se podařilo získat řadu osobností, jeden z posledních, který petici podepsal, byl například rektor Karlovy Univerzity Ivan Wilhelm, já nebudu všechny ostatní číst, máte tady všechny osobnosti podepsány a vyzývám vás, kteří jste tady a kteří se chcete k petici připojit, můžeme to udělat. Dodatečně tady na našem počítači, který je on-line. Potom vyzýváme naše studenty a vyzýváme mladé lidi, kteří umí s internetem dobře zacházet, aby využili té možnosti, kterou petice má a využili řetězových reakcí rozesíláním petice na své známé a pomohli, aby petice zazněla. Myslím, že první fáze bude trvat ode dneška do 25.února, což bude den, který završí první etapu petice, ale o tom až v dalším sledu.

 

Martin Mejstřík:

Než se dostanu k novele trestního zákona, která je sama o sobě kratičká, tak si dovolím hovořit o genezi, jak novela vznikala. Když jsem před pár lety přemýšlel o situaci v České republice, nešlo mě do hlavy, jak je možné, že současně může být  v trestním řádu zákon o protiprávnosti komunistického režimu a zároveň zde může existovat strana dokonce parlamentní strana, která se otevřeně ke komunismu hlásí. Tenkrát jsem si řekl, že buď se změní zákon o protiprávnosti komunismu, prohlásme ho za neplatný a vyhodíme ho z českých zákonů anebo se bude muset změnit komunistická strana. Obojí prostě současně nelze. Já zde přece jenom z toho zákona o protiprávnosti komunistického režimu ocituji paragraf 1:

Komunistický režim a ti, kdo ho aktivně prosazovali, upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle. Nutil je skrývat své názory na situaci ve státě a společnosti, a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým. Systematicky a trvale porušoval lidská práva, přičemž zvlášť závažným způsobem utlačoval některé politické, sociální a náboženské skupiny občanů. Porušoval základní zásady demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony a prakticky tím postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitele nad zákon. Používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů a to zejména: popravoval, vraždil je ve věznicích a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování vůči nim používal brutální metody včetně fyzického a psychického mučení a vystavování nelidským útrapám. Zbavoval je svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická práva. Znemožňoval jim výkon zaměstnání a povolání nebo funkce a dosažení vyššího a odborného vzdělání. Zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se svobodně zpět. Povolával je k výkonu vojenské služby v Pomocných technických praporech a Technických praporech na neomezenou dobu. Pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli. Spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí jejich okupačních vojsk.

 

Zejména pro skutečnosti uvedené v paragrafu 1 zákona byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný.

Když jsem se tehdy podíval na vebové stránky Komunistické strany Čech a Moravy, našel jsem tam zajímavý materiál, který jsem jmenoval v úvodu „Analýzy příčin a důsledků 17.listopadu 1989“ a dočetl jsem se toto:

Takzvaný sametový listopad nebyl revolucí. Stal se pouhým mocenským převratem, který naši zemi umožnil restauraci kapitalismu. Byl počátkem hluboké kontrarevoluce. To je oficiální materiál z oficiálních stránek KSČM.

Takže my jsme zpracovali s kolegy právníky změnu trestního zákona, kde do paragrafu 260 doplňujeme 5 slov:

Celý paragraf 260 zní: Kdo podporuje a  propaguje komunismus, nacismus nebo jiné podobné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národní, rasovou nebo náboženskou nebo třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

V závěru možná bych měl říci, že v současné době pod touto novelou jsou podepsáni senátoři z Klubu otevřené demokracie, někteří z nezávislých SNK, taky se podepsal místopředseda senátu pan Jiří Liška. Vedeme jednání s lidovci a pokusíme se i se sociální demokracií, ale to je ještě otevřeno.

 

Jiří Liška:

Petice, o které se tady hovořilo, je určena poslancům a senátorům a já jsem rád, že kolegové jakoby předběhli petici, protože už vlastně na ní reagují, aniž by byla ještě nějak příliš naplněná a samozřejmě rád jsem se pod ní připodepsal, protože to považuju stejně jako my všichni v tomto sále za velmi důležité a myslím si, že najdeme podporu i v mé politické straně to znamená v ODS.

 

Jan Urban:

Děkuji. Petice, zákonodárná iniciativa, to není všechno. Připravujeme v několika skupinách i další akce a já bych teď poprosil pana smoljaka, aby vám o jedné z nich řekl.

 

Ladislav Smoljak:

Václav Marhoul přišel s iniciativou, abychom 25.února, tj. výročí bývalého vítězného února udělali akci na Staroměstském náměstí.Přišel s určitými návrhy, které si na emailech vyměnujeme a dáváme k nim připomínky, takže nemůžu ještě říct, jak ta akce bude vypadat, ale chci vás na to upozornit. Staroměstské náměstí je už objednáno a v nejbližších dnech se snad už dá dohromady program který tam bude a bude oznámen veřejnosti.

 

Jakub Jareš, člen akademického Senátu univerzity Karlovy:

Jednou z dalších akcí bude akademická diskuse, kterou bychom chtěli upozornit, že komunismus je nebezpečný a tato ideologie je sama o sobě nebezpečná a pokud tato strana se od své minulosti nedistancovala a stále trvá na tom, že Milada Horáková nebyla obětí komunismu, ale byla obětí studené války a tímto způsobem naprosto zkresluje minulost, tak chceme, aby tato diskuse zazněla v akademickém prostoru. Oslovili jsme docenta Jiřího Pernese, který by měl dát dohromady tým odborníků, kteří by diskutovali o tom, v čem je tato ideologie nebezpečná a připravil by materiál, který by měl být představen na konci května.

Zároveň by to mělo být spojeno s konferencí, kde by se mluvilo o tom, zda tato ideologie má místo v demokratickém systému a zda strany, které ji propagují, nejsou proti systému.

Další akcí, která by měla naši petici provázet a která bude otevřena dneska, bude výstava Luboše Kotka, výstava fotografií z osmdesátých let.

 

Diskuse:

Jak vidíte šanci, že by mohla petice uspět? TV markýza?

 

Jaromír Štětina:

Já vidím tu šanci velikou, protože nás teď čeká usilovná práce. My tady v Senátu nejsme jenom nějaký klub moudrých starců, my jsme živý organismus a myslím si, že v příštích týdnech budeme spolu diskutovat a pro podporu získáme senátorů mnohem víc. Co se týče Poslanecké sněmovny, ta přijde na řadu jako druhá a myslím si, že celá ta novela naději na úspěch má, jinak bychom se do toho nepouštěli.

 

Martin Mejstřík:

Já jsem stejný optimista jako kolega Štětina, z vlastní zkušenosti na příkladu odbojové skupiny bratří Mašínů jsem se přesvědčil o tom, že jakákolik myšlenka, která je silná, nicméně příliš odvážná, z počátku naráží. Nicméně po nějakém čase když se senátoři nebo poslanci smíří s její existencí a začnou uvaživat racionálně, s odstupem , tak to dostane tu správnou rovinu Já se domnívám, že budeme muset k tomuto tématu udělat veřejné slyšení v Senátu, kdy bude prostor na větší diskusi, další prostor bude v klubech. Co se týče PSČ, že pro sociální demokracii není větší nepřítel než komunista. Já se domnívám že toto jestli sociální demokracie nepochopí, tak bude velmi bita. Tak tam si myslím, že bude velký boj o sociální demokracii, aby pochopili o co i nám jde.

 

Jiří Liška:

My se připojujeme ke kolegům, myslím si, že v Senátu to nebude až tak velký problém. Poslanecká sněmovna je jiná svým složením, tam to nevidím tak optimisticky jako moji kolegové, navíc tam se bude daleko víc pragmaticky uvažovat,  co případný zánik názvu komunistická strana bude znamenat a určitě tam budou i jisté obavy, aby to, že komunistická strana ten název zanikne a strana dostane nový název, aby se neotevřela cesta do vlády jinak nazvané komunistické strany.

 

Vladimír Merta:

Jde mi o rozpor, že nejde o zrušení ideologie či myšlenkového směru a přitom ta petice je šířena pod značně likvidačním názvem zrusmekomunisty, pod tím si lze představit živé lidi. Jakým způsobem v praxi vidíte uplatnění té novely, protože dle mého názoru pouhým zrušením těch názvů komunistická, nacistická, nelze přinutit stávající soudní systém, aby odsoudil konkrétní trestné činy.Moje otázka je, chceme zrušit pouze tu symboliku anebo máte ucelenou představu o tom paragrafovém znění jak by to tedy konkrétně vypadalo a pořád složitější otázka je ,předpokládejme, že se zruší ta komunisti.strana kdo pak bude pykat za jejich přečiny:

 

Jaromír Štětina:

My jsme o tom samozřejmě usilovně uvažovali, skutečně jak jsem říkal na začátku, nám jde o explicitní vyjádření, že propagace komunismu a nacismu je trestná tak jak to bylo v trestním zákoníku v roce 1990 odkud to zmizelo z rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1992. Máme-li v záhlaví naší petice zrusme komunisty, znamená to, že my zrušíme název té komunistické strany. To je náš hlavní cíl, poněvadž v okamžiku, kdy bude novela prosazena, každá cedulka Komunistická strana Čech a Moravy na okresním výboru KSČM, každý dopisní papír, každá hlavička v televizi pod projevem pana Grebeníčka se stane trestným činem. Nám jde o to, aby strana měla i šanci se znovuzrodit, poněvadž tady je potřeba také moderní levicovou stranu. Potřebujeme říci členům této komunistické strany, že to není  namířeno proti nim, to je strana, která zneužívá jejich sociálního postavení. To je strana, která už z podstaty lže, strana, která slibuje něco, co nemůže splnit. Já si myslím, že odstranění toho názvu z názvu strany komunistická napomůže k tomu, aby mohla žít a aby se mohla konečně zapojit jako normální strana do politického života.