Strategie a perspektivy české Strany zelených

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Příjemný večer, vážení posluchači, máte naladěn Český rozhlas 6 a diskusní pořad Studio STOP. Od mikrofonu se hlásí …

Petr HOLUB, moderátor
——————–
… Petr Holub …

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
… a Jana Šmídová. A dnes se opět zaměříme na jednu z menších stran, tentokrát na Stranu zelených, jíž čeká mimořádný volební sjezd, který se bude konat 24. a 25. září v Pardubicích. Dění ve své straně a její strategii a perspektivy bude na vlnách Českého rozhlasu 6 komentovat člen jejího předsednictva Petr Štěpánek, dobrý večer.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Dobrý večer.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
O konání sjezdu požádalo osm krajských organizací a v Brně o něm rozhodlo předsednictvo Strany zelených. Zatím nejvíc nominací na předsedu má někdejší ministr Tošovského vlády Martin Bursík. Zhruba dvě stě delegátů zvolí nové sedmičlenné předsednictvo, ústřední revizní komisi a centrálně volenou část republikové rady. Desátého září se v Praze bude konat programová konference jako příprava na volební rok 2006. Zelení pak půjdou do voleb do Poslanecké sněmovny dle jarního usnesení republikové rady samostatně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Tolik základní informace a my ještě dodáme aktuální zprávu. Stávající předseda Strany zelených Jan Beránek na zmíněném sjezdu již svou funkci obhajovat nebude. Týdeníku Respekt sdělil, a teď cituji: „Kandidovat nebudu, protože nechci utrácet síly ve vnitrostranických sporech“ a dodal, že se chce věnovat naprosto klíčovému projektu, tedy spojení malých neparlamentních stran liberálního ražení. Takže my se ptáme, co se to ve vaší straně děje, pane Petře Štěpánku?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak já myslím, že to není nic zvláštního. Je to normální vnitrostranická soutěž, jako v každékoli jiné politické straně a politici jak na fórech veřejných, tak uvnitř strany musí své mandáty obhajovat a je to případ i Zelených a já z toho mám radost, protože to ukazuje, že strana se posouvá od takového toho nestandardního počátečního nadšení ke standardním procedurám a stává se stranou jako všechny jiné.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Zdálo by se, že celá minulost Strany zelených je ovšem poznamenána oněmi spory, takže vy říkáte, že to není nic zvláštního, to znamená, že je to jenom pokračování oněch sporů?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Já myslím, že ne, protože rozdíl je ten, že dřív tam vždycky někdo přišel shora a všechno se vyměnilo a začalo se znova a dneska celé tohle hnutí je hnutí zdola. Tahle změna, která patrně nastane na podzimním sjezdu, byla projednána v každém kraji zvlášť a projednávala se regionálně a ta iniciativa a touha po novém vedení vznikla zdola, a to je zásadní rozdíl například od těch padesáti Zelených, který začali stranu předělávat shora.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A než půjdeme k dalším otázkám ohledně osudu Strany zelených, poslechněme si názor sociologa, ředitele agentury STEM Jana Hartla, jehož jsme se otázali.

ROZHOVOR

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Strana zelených si z mimoparlamentních stran dlouhodobě v průzkumech vede nejlépe, nicméně stále nedosahuje na onu pětiprocentní hranici, která by jí umožňovala vstup do Poslanecké sněmovny. Čím to je?

Jan HARTL, sociolog, ředitel agentury STEM
——————–
Já se domnívám, na základě našich výzkumů, že dosti důležitou a možná podstatnou okolností je to, že Strana zelených působí navenek neuspořádaně, konfliktně, je zmítána vnitřními rozpory a taková situace, jak víme z mnoha šetření, je našim lidem nemilá. Strana, která si nedovede udělat pořádek sama uvnitř, těžko může chtít předstírat, že by uměla udělat pořádek v celé společnosti.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A vy jako sociolog soudíte, že pro Stranu zelených, když tedy to porovnáme, dejme tomu, se situací v Německu, by na české politické scéně bylo opravdu relevantní silnější místo?

Jan HARTL, sociolog, ředitel agentury STEM
——————–
Nejsem si úplně jist. Ekologické téma byla silné podle výzkumu naposledy v roce 1990. Vlivem různých okolností bylo ekologické téma posunuto až někam do té druhé poloviny naléhavých otázek a nepředstavuje takovou jasnou dominantu, jako tomu je dnes na Západě. Takže samo ekologické téma jistě nestačí a k tomu je potřeba lidem zdůraznit, že Strana zelených vlastně má i svůj sociální program a takový ten přesah, který ještě dnes není zřejmý a tyto věci sdělit srozumitelnou formou veřejnosti asi není snadné. Zatím se to Straně zelených nedařilo.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Vy jste hovořil o konfliktech, které ve straně panují, to není nakonec žádné tajemství, a ten konflikt stále doutná. Nyní se vykrystalizovala dvě křídla. Jedno reprezentované bývalým ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem upřednostňuje, aby strana šla do voleb samostatně, druhé křídlo naopak preferuje to, že by se spojila s ostatními mimoparlamentními stranami. Pane Hartle, který z těchto receptů by straně umožnil nějaký výraznější zisk?

Jan HARTL, sociolog, ředitel agentury STEM
——————–
Tady je dobrá rada drahá. Pokud by se podařilo Stranu zelených semknout, aby působila jako vnitřně jednotná síla, tak je schopna jít do voleb samostatně a za určitých okolností, a tady by záviselo hodně na chování ostatních stran, by mohla překročit i ten pětiprocentní práh. Pokud by se strana zkonsolidovala vevnitř, pak by samozřejmě mohla být i vedoucím článkem nějakého společenství menších mimoparlamentních subjektů, ale otázka je, jestli tuto znovu nebo poprvé nalezenou vnitřní jednotu by ty malé strany vnitřně nenarušily. Sami dobře víme, podíváme-li se do nedávné minulosti, že mezi těmi malými stranami panuje značná nevraživost, přes povědomí o tom, že spojit se je účelné a výhodné.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Vy hovoříte o určité jaksi roztříštěnosti, na druhé straně, ona je to také programová záležitost. Například němečtí Zelení jsou tedy věrnými spojenci sociální demokracie a profilují se víceméně nalevo, nicméně české malé liberální strany často akcentují právě pravicovou politiku, takže toto spojení by mohlo působit jako takový nesourodý guláš.

Jan HARTL, sociolog, ředitel agentury STEM
——————–
Pokud by to bylo spojenectví na poslední chvíli, tak by jistě působilo takovýmto účelovým dojmem. Pokud by nemělo působit takovýmto účelovým dojmem jaksi na poslední chvíli spíchnuté koalice nebo společenství stran, pak by bylo potřeba náležitě lidem vysvětlit smysl, účel takového společenství, a to si vyžádá čas a také nemalé komunikační schopnosti a dovednosti a tady jsme dosti skeptický.

KONEC ROZHOVORU

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Zdůrazňuje ředitel agentury STEM Jan Hartl.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Sociolog Hartl se dotkl řady problémů, s nimiž se, pane Štěpánku, vaše strana potýká. Jak budete reagovat na právě vyslechnuté názory?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak já začnu tím, co začal pan Hartl, a to je srovnání s německými Zelenými. Já myslím, že to je velmi dobrá paralela. Němečtí Zelení začínali také všelijak a nesourodě a trvalo dvacet let, než stranu konsolidovali k prvním volebním úspěchům a dalších deset let, než se mohli podílet na vládě. My od roku 90 za sebou máme patnáct let a jsme, myslím, ve vrcholu toho prvního konsolidačního období a teď nás právě čeká ten první úspěch a samozřejmě musíme se o to zasloužit tak, že především dokážeme oslovit veřejnost. Potom, co se týká spolupráce s těmi dalšími menšími stranami, tak já si myslím, že motivací pro spolupráci by neměla být primárně mimoparlamentnost těch stran, ale programový překryv. Zase použiju tu paralelu z Německa, kterou tam pan Hartl také použil, kde Zelení jdou dohromady do vlády se sociálními demokraty. Proč? Protože s nimi mají největší programový překryv, větší než s liberály nebo větší než s křesťanskými demokraty, případně bavorskou CSU, a to je, myslím, také jedno z důležitých kritérií při posuzování koalice s ostatními stranami. Ono nakonec po volbách ta koalice bude velká malá strana a ne pytlík malých, takže i v tomhle případě je důležité jednat o programových překryvech. Na mnoha úrovních tahle jednání jednala a ty koalice byly všelijak odzkoušeny. Já sám jsem byl před čtyřmi lety nebo třemi a půl lety leaderem koalice s SNK a SOS, tedy dalšími dvěma menšími mimoparlamentními stranami a šel jsem s nimi do toho na úrovni kraje právě pro shodu v programu a pro programový překryv a na druhou stranu nepovedlo se to třeba s některými pravicovými stranami tehdy, jako jsou Evropští demokraté nebo Unie svobody, kde prostě byl ten programový překryv výrazně menší. Já si myslím, že pro ten volební rok 2006 to bude podobné a tam je nutno navíc mluvit o tom roce jako o roce supervolebním a o volbách trojích, v Praze dokonce čtverých. Budou to volby parlamentní do sněmovny, budou to senátní, budou to volby obecní v celé republice a budou to volby krajské v Praze a já předpokládám, že pan Hartl měl namysli ty sněmovní a tam je potřeba vzít ještě technickou ústavně-zákonnou věc v úvahu, že koalice v tomto případě mají zvýšený práh pro vstup do sněmovny, a to, těch pět procent se násobí počtem partnerů. Takže, když jsme tohle ve Straně zelených dali dohromady, tak nám vyšlo, že nejlepší bude jít do voleb samostatně jak z důvodů programových, tak z důvodů praktických. Tvořit jakousi novou pseudostranu, která ve skutečnosti novou stranou nebude, tak abychom obešli tu hranici volební, by svým způsobem nebylo fér k voličům a na druhou stranu, když jim jasně dáme program založený na ekologické daňové reformě, tak budou moci sami posoudit pro co hlasují.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ještě možná jeden argument, který tam zazněl a jehož jsme se ještě nedotkli, pan Hartl říká, a asi to vyplývá i z průzkumů agentury STEM, že to ekologické téma je jaksi již vyčpělé, že bylo atraktivní, přitažlivé, dejme tomu, v 90. letech. Co o tom soudíte?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak já myslím, že je potřeba se na to podívat ze dvou stran. Jedno je takové to prvotní hnutí aktivistické hnutí za čisté životní prostředí proti jaderným elektrárnám a podobně. Tam skutečně dochází k určitému oslabení pozic a je to logické, protože spousta těch myšlenek a nápadů se už dostává do hlavního proudu, do mainstreamů, zabývají se tím i jiné strany. Opět příklad z Německa. Německo vystoupilo z jaderného programu, ale mnohem jednodušší příklad z domova. Když někdo mluvil o recyklaci, ať na Západě nebo tady před pětadvaceti lety, tak byl považován za radikála a dneska se recyklace odpadu provádí v té poslední vesnici, takže spousta těch myšlenek je prostě adoptována většinou společností a věnuje se jí mnohem větší počet lidí. U Zelených to vedlo k tomu, že Strana zelených dnes nemá jako prioritní pouze životní prostředí, ale zabývá se sociálními tématy, tématy menšin, zabývá se tématy vývoje společnosti, jednou z vedoucích stran celoevropsky, která diskutuje o evropské integraci, o přílivu nových zemí nebo nových občanů a tato témata daleko přesahují ekologii.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
V každém případě jste zatím nedokázali, ať už tím či oním způsobem, oslovit veřejnost. Ukázalo se to loni, kdy jste pod tandemem Beránek-Patočka prohráli dvoje volby do Evropského parlamentu a krajské volby. Proč jste tehdy nedokázali veřejnost oslovit?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
V téhle větě jste udeřil hřebík na hlavičku, protože politická strana nevzniká proto, aby si tam lidé mezi sebou rozdělovali stranické funkce, ale aby se v podstatě ucházela o moc, o správu věcí veřejných a já si myslím, že to byla věc, kterou strašně málo lidí uvnitř Strany zelených chápalo a vlastně vybíjelo veškerou svojí energii a potenciál v těch vnitrostranických věcech a v přeskupování uvnitř strany, a potom nezbyl elán na to veřejnost oslovit. Druhý problém je způsob oslovení veřejnosti a ten musí být obsahový. Lidé musí vidět, že to, co jim nabízíte, nějakým způsobem bude mít dopad na jejich životy a samozřejmě to musí chápat tak, že ten dopad bude pozitivní, a to se samozřejmě třeba i při vtipnosti kampaně, která byla, hesly „Komunisté na Mars“ a podobně, prostě nedá udělat, protože to je vtipný doplněk u voleb, ale je to zcela bezobsažné, a to byl problém té kampaně. My jsme například ani jednou nediskutovali ekologicko-daňovou reformu, která je připravena v několika zemích Evropské unie, která vlastně se dostala do několika evropských směrnic a která třeba už je v Německu v plném proudu a u nás by se vlastně dala také zavést. Zezačátku se sice lidé mohou bát toho slova „ekologické“, ale když se skutečně začneme bavit o tom, o čem ta reforma je, tak zjistíme, že je neutrální fiskálně, to znamená, že daně se nezvýší, že se pouze přeskupí a jeden ze zcela zásadních věcí je, že by vedla ke zlevnění pracovní síly a tím pádem ke snížení nezaměstnanosti a jakmile začneme mluvit o těchto tématech a začneme to lidem vysvětlovat, tak věřím, že bude možno je oslovit.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Pokud si pamatuji ten rok 2004, tak vy jste tehdy především říkali, že chcete být alternativou zavedených stran. Říkali jste něco navíc, nebo už ne tedy?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
No, já sám jsem v těch volbách nekandidoval a celkem jsem tady otevřeně v tom minulém vstupu přiznal, že problém byl, že vlastně veřejnosti nebyl nabízen obsah a nebylo s ní pracováno. Já vám dám příklad z komunální sféry, kde působím jako zastupitel. Mě volají každý týden několik lidí s naprosto všedními problémy a já se jimi musím zabývat a možná si někteří všimli, že v Praze 4 chtěli zrušit několik škol a já jsem se za tu dobu setkal osobně doslova s několika tisíci rodiči na mítincích a s několika sty osobně, a to je práce, která je vidět a zúročí se.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže ty školy se nakonec nezrušily?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Ty školy se nakonec nezrušily, výsledek to mělo a výsledek téhle práce politicky se dostaví s určitým zpožděním. Takže my se musíme skutečně naučit pracovat s veřejností, s každým jednotlivcem a k tomu můžeme přijít s určitými líbivými hesly, ale vykřikovat pouze líbivá hesla, to nepomůže.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
On právě s myšlenkou, že rozbije monopol zavedených stran, teď přichází Vladimír Železný, který založil novou stranu Nezávislí demokraté koncem minulého týdne. On zároveň to ještě podtrhuje tím, že bude hájit národní zájmy. Je tedy Vladimír Železný teď pro vás inspirací či konkurencí do voleb?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Já nejsem ve straně z těch, kteří hlásají převratné revoluce a okamžitou změnu politického systému. Já se domnívám, že v Česku jako v mnoha jiných demokratických zemích je celkem čitelné politické spektrum a je zde celkem omezený prostor pro realizaci. Když to vezmu zprava, tak jsou to jacísi národovci nebo v extrému strany dokonce blízké neonacismu, potom je to nějaký konzervativní pravice nebo střed, která může být buď liberálně nebo konzervativně, anebo nábožensky zaměřená. Nemusím vyjmenovávat, kdo to v Čechách reprezentuje, a nalevo jsou to potom tradičně sociální demokraté, socialisté, komunisté a Zelení a z tohoto pohledu Železný není Zeleným žádným konkurentem, protože z těch jeho prohlášení se jedná zjevně o stranu nacionalistickou, která bude obsazovat ten pravý extrém spektra, zatímco Zelení se pohybují kdesi na levici.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže u malých stran není nikdy jisto, na kterém místě se v tom politickém spektru objevují? Vy tvrdíte, že němečtí Zelení jsou levicoví liberálové. Vy také?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
V podstatě ano.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Já ještě se vrátím chvilku k oné krizi, jíž Strana zelených prochází. Vaše strana má v Senátu, je tedy parlamentní vlastně, svého zástupce, velmi výraznou osobnost Jaromíra Štětiny a nás zajímalo, co si o současné krizi Zelených myslí právě on.

ROZHOVOR

Jaromír ŠTĚTINA, senátor zvolený za stranu Zelených
——————–
Já nejsem člen Strany zelených, já jsem se stal senátorem za Zelené proto, protože si myslím, že ten zelený paprsek patří do politické struktury moderního státu. Ano, já cítím, že Zelení jsou ve velkém nebezpečí rozkolu. Stojí tu proti sobě dva silní vůdci, pan Beránek a pan Bursík, což při rovnosti sil přináší nebezpečí osudového rozpadu strany a ztrátu možností se se ctí účastnit voleb. Já si obou pánů, Beránka i Bursíka, vážím a stále nabízím, abychom spolu utvořili jakousi tripartitu Beránek-Bursík-Štětina, to by byla veliká síla a v této síle si myslím, že bychom dokázali jít k překročení od té pětiprocentní bariéry do Poslanecké sněmovny.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Vy přicházíte s určitou iniciativou. Jak na ni oba pánové reagují?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor zvolený za stranu Zelených
——————–
Buďte, prosím, tak laskavá a zeptejte se odděleně obou těchto dvou pánů.

KONEC ROZHOVORU

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Tolik senátor zvolený za Stranu zelených Jaromír Štětina. My sice v tuto chvíli ve Studiu STOP nemáme podle Štětiny výrazné osobnosti, jistě je však před sjezdem i oslovíme. Nyní nás však zajímá názor členy předsednictva Strany zelených Petra Štěpánka. To by mohl být docela silný tandem. Senátor Štětina je velmi populární, teď se hodně profiloval. Co o tom soudíte, že by přece jenom Bursík a Beránek nakonec složili zbraně a šli do toho společně se senátorem Štětinou?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Já osobně nevidím ve vnitrostranické soutěži žádné ohrožení té politické strany. Podívejte se na Stranu lidovou, která po smrti Josefa Luxe měla předsedů několik a s tou stranou to nijak nezahýbalo, nijak jí to neoslabilo a ta perioda tam byla velice krátká, jenom namátkou si vzpomínám na předsedy Kasala, Svobodu a Kalouska a strana pokračuje a hájí zájmy těch, kdo jí volí, tedy především křesťansko-demokratických voličů, a myslím si, že je to podobně i ve Straně zelených ve vztahu tedy k občanským iniciativám a podobně a já myslím, že když pan Štětina se více účastní stranického života nebo se stane členem tak uvidí, že uvnitř je ta strana mnohem stabilnější a mnohem vyrovnanější, že taková krize neexistuje, protože tady skutečně dochází k vnitrostranické soutěži dvou lidí o to, kdo bude předsedou strany.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Jestli tomu dobře rozumím, tak vy tento návrh odmítáte a chtěl byste, aby byl zvolen jednoznačně jeden předseda, nejspíše pan Bursík?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Takhle, já myslím, že stejně jako je známo o panu Štětinovi, že on podporuje pana Beránka a tudíž těžko bude arbitrem dvou soků uvnitř strany, tak já podporuji pana Bursíka, a proto takovouto arbitráž žádným způsobem nepovažuji za možnou. Ta by snad byla možná prostřednictvím instituce nebo osoby neutrální, ale já se vrátím znovu k těm lidovcům. Při posledních volbách proti sobě stáli například současný ministr životního prostředí Ambrozek a dnešní předseda strany Kalousek. Představte si, že by před sjezdem té strany za nimi přišel nějaký jejich senátor a řekl jim: „Tak kluci, přeci nebudete spolu soutěžit ve volbách o místopředsedy strany. Pojďte se se mnou dohodnout.“ Já myslím, že v tom porovnání lidovců, což je strana stoletá a stabilní a zavedená, to působí úplně absurdně a myslím si, že úplně stejně absurdně to působí i uvnitř Strany zelených, která je stranou demokratickou, má stanovy a předsedou se stává člověk volbou a ne dohodou s někým.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Já se tedy musím konkrétně zeptat, vypadá to tak, že ta skupina kolem současného předsedy Beránka ze strany odejde. On sám tvrdí, že se chce věnovat onomu projektu slučovacímu s některými malými stranami, patrně už v tom podniká i nějaké kroky. Je to tak?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Já jsem to četl poprvé v tom pondělním Respektu, asi tak jako většina lidí, takže jestli Beránek skutečně chce odejít, na to se musíte zeptat jeho.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A vy žádné signály takové z vnitrostranických kuloárů nemáte?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Jak říkám, je čtvrtek a v pondělí toto vyšlo ven, já jsem s předsedou nemluvil a po příštím předsednictvu budu znát další informace.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Kdyby tedy všechno šlo podle toho, jak byste si přál, tak budete mít jednoznačně silného předsedu, nejspíše pana Bursíka a budete sami kandidovat ve volbách. Neřekl byste mi, v čem bude vtip té vaší kampaně, abyste tentokrát oslovili už pět procent občanů?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak, já myslím, že Patočka s Beránkem odvedli spoustu práce ve straně, té přelomové a organizační, kdy ta strana byla do určité míry neúplná, měla spoustu dobrých komunálních politiků a lidí na místní úrovni, ale v některých krajích téměř neexistovala a měla velké problémy v komunikaci s neziskovým nebo-li občanským sektorem a tam oni odvedli spoustu práce. Ale bohužel zůstali právě u toho občanského sektoru, u neziskových organizací, u aktivismu a nedovedli tu stranu už na další úroveň, jak se od nich očekávalo, a to je podle mě hlavní důvod, proč ve straně sílí volání po novém předsedovi a myslím si, že není náhodou, že volání právě po Martinu Bursíkovi, který si prošel politiku zdola, víme, že byl zastupitelem tady v Praze a zároveň byl kdysi členem České národní rady, což je dnes tedy dolní sněmovna Parlamentu a později byl ministrem české vlády, a při vší úctě k Beránkovi s Patočkou myslím, že je tam vidět ten rozdíl od toho nadšeného a idealistického aktivismu ke schopnosti tyhle ideály a myšlenky toho neziskového podhoubí, což jsou věci, v které věří lidé daleko za hranice tohohle neziskového sektoru, že bychom měli se chovat šetrně k životnímu prostředí, nebo že bychom neměli diskriminovat menšiny, s tím už dneska souhlasí většina společnosti, ale málokdo to dovede překlopit v reálnou politiku a v programové věci, které se potom rozpustí postupně do vládních nařízení, usnesení, na krajskou úroveň, do různých odvětví státní správy, přes vnitro až po ochranu životního prostředí v národních parcích a tímhle člověkem, myslím, Martin Bursík je a myslím si, že i samotné jeho zvolení bude signálem veřejnosti, že Strana zelených od té prvotní strany komunální, kde lidi dělali skvělé věci, ale nebyli schopni je udělat centrálně, po tu stranu oživenou, tak jak to dokázali Patočka s Beránkem, se dostává na třetí úroveň, na stranu, která je schopna formulovat program a hlavně jej uplatnit.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Více tedy půjde o změnu politické metody, než že byste změnili ty ideály, ke kterým se hlásíte?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
O změnu celkových ideálů nepůjde, půjde o drobnou změnu programu. Možná pod tímto vedením byla zbytečná nedůvěra k soukromému sektoru nebo k médiím, to myslím, že se změní zásadním způsobem, ale půjde skutečně o politickou metodu a jak už jsem řekl, klíčové jsou dvě věci – každodenní práce s veřejností a schopnost nabídnout nejen program, ale i způsob, jakým jej uplatnit.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Mimochodem k těm médiím, myslíte si, že by Strana zelených měla nadále využívat jako jakýsi stranický bulletin Literární noviny?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
To je vlastně trapná stránka přechodného vývoje Strany zelených, kdy šéfredaktor Literárních novin Patočka v určitých případech tyto noviny využil pro své vlastní cíle a ve vztahu ke straně a já si myslím, že opakovat se to nebude. My jsme připravili nový projekt „Zelená 21“, už vyšla tři čísla, my předpokládáme, že tato „Zelená 21“ se po sjezdu stane vnitrostranickým médiem a bude k tomu používána s regulérní redakční radou, kde bude mít zastoupení celé spektrum politické strany a že tyhle trapnosti, které proběhly kolem „Literárek“, už se nebudou opakovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Jistě také půjde o určitá ekologická témata, ovšem o jaká? Tématem nedávné minulosti byly například atomové elektrárny či stavby dálnic. Dnes se však zdá, že veřejnost se přiklonila k betonářům. Může být nějaký případ stejně významný, jako byl třeba Temelín?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak zmínila jste energetiku a dopravu, a to je zrovna téma, kde Strana zelených je silná. Od schůzky v Rio a „kjótské konference“ přijímají státy závazky v různých formách ke zvýšení podílu obnovitelné energie a já myslím, že Strana zelených se posouvá od toho negativního vymezení, jako protijaderná, k tomu pozitivní, jako strana, která stojí na straně využití obnovitelných zdrojů energie a zase jejich překlopení do konkrétních politik. Shodou okolností Martin Bursík, který kandiduje na předsedu strany, se podílel na takovém programu a víte, že máme odnedávna zákon, který teď umožňuje využití těchto technologií daleko lépe. Jedná se především o energetické využití biomasy, sluneční a větrné energie.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ovšem jsem svědky, jak veřejnost se právě na větrnou energii dívá, jsou místní referenda, lidé je docela houfně odmítají.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
To je úplně v pořádku, já si myslím, že to je otázka míry a když někdo chce lidem postavit obrovský park v rozsahu gigawattů, tak se tomu vůbec nedivím, protože to je asi jako postavit přehradu, která zatopí několik údolí, versus několik desítek malých vodních elektráren. K té dopravě, kterou jste také zmínila, tak myslím, že bude potřeba začít u dvou věcí. Jedno bude modernizace železniční sítě, Česká republika má obrovskou výhodu proti většině zemí, že má jednu z nejhustších železničních sítí a vlaky jezdí prakticky všude a je možno zavést spoustu kombinovaných programů a tarifů, kdy každý kraj bude mít systém příměstských železnic, kde je nejdále Praha, kdy vlastně už se dá dneska s tramvajenkou jezdit po dráze, až po řešení kamionové dopravy, kde opět dojde k zapojení železnice. Dnes se lidé téměř po dálnicích bojí jezdit a je úplně nevyhnutelné, aby velká část kamionové dopravy byla přenesena na železnici. Měli jsme tady pilotní projekt mezi Německem a Českou republikou, ukázalo se na něm, že to lze takto provozovat a my budeme jednoznačně prosazovat legislativními, daňovými i příkazovými kroky, aby kamiony na našich silnicích ubyly a aby náklad šel tam, kam patří, to znamená na železnici.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Jaké stavbě, která ničí přírodu, zabráníte, když se dostanete do vlády?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Například Středohoří a dálnice a podobně? Ale jistě se najde i mnoho dalších témat.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Já myslím, že je naprostým základem potřeba podporovat účastenství občanů v řízeních tak, aby každý občan měl právo se přihlásit do řízení a aby rozhodovací proces začínal už v době záměru tak, aby potom občané se jenom formálně nevyjadřovali k věci, která už je někde několikrát schválená, a to myslím, že bude zásadní příspěvek k tomu, aby velké stavby neovlivňovaly negativně životní prostředí, ale aby se vrátily do toho rozměru, kterým má být.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A bude dálnice přes Středohoří a budou jezy na Labi?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Co se týče jezů na Labi, tak my máme usnesení, které nesouhlasí s těmito jezy na Labi a budeme-li ve vládě, tak jednoznačně budeme prosazovat, aby nebyly stavěna. K té dálnici přes Středohoří se vyjadřovat nebudu, protože většina povolení proběhla už v minulosti a obávám se, že budeme ve vládě příliš pozdě na to, abychom to ovlivnili jedním nebo druhým směrem.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Zeleným se často vytýkalo, že jsou dotováni z ciziny, například z rakouských „nepřátel atomu“. Bylo tomu tak? Je tomu tak? A nemůže to být signál, že strana je přesazena z cizího prostředí a v Česku vlastně jí není potřeba? Máme ministerstvo životního prostředí a ministr Ambrozek, lidovec, si vede poměrně dobře.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak, já bych možná začal tou definicí ciziny. Já jsem Evropan, žijí v Evropské unii a Rakousko ani Německo pro mě cizina není. Myslím si, že pokud byla některá občanská sdružení financována z prostředků Evropské unie nebo jejích členů, takže nebyly financovány z ciziny, ale prostě z jiných zdrojů, než ze zdrojů uvnitř České republiky. To se ale, zdůrazňuji, týkalo občanských sdružení a co se týče Strany zelených jako politické strany, tak ta samozřejmě z Rakouska ani z Německa žádné peníze nemá a nedostává a žije tady celkem jednoduše ze dvou zdrojů. Jedním jsou členské příspěvky a druhým jsou příspěvky za volby, ať už tedy volby minulé parlamentní, ať příspěvek za zvolení senátora, anebo v krajích Praha a Brno, kde překročili pětiprocentní hranici.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Já se ještě musím zeptat na ty peníze. My dva, myslím, že jsme o tom předčasem hovořili i na vlnách Českého rozhlasu. Tam šlo o ty ztracené miliony, byl tam vlastně velký skandál. Vy jste se vlastně soudili jako strana s tím dotyčným, který měl ty peníze zpronevěřit. Co je v té kauze nového?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak, já myslím, že ta věc je pořád u soudu, ale ta pohledávka je ošetřená, v tuto chvíli stranu zásadně neohrožuje a vlastně není ani v zájmu toho, kdo ji vlastní, aby ji vymáhal před parlamentními volbami, protože by ji nedokázal zinkasovat v celé výši.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Navíc by to byla negativní mediální kampaň v zásadě.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Zelené by to asi nepotopilo a ten, kdo by tohle použil, tak by škodil nejenom Zeleným, ale i sobě, ale ta pohledávka už je přeprodaná, je v obchodních rukou a tudíž prostě není v zájmu toho obchodníka zkasírovat stranu, než si dojde pro výplatu, ale udělá to až po výplatě a ta je možná až po úspěšných volbách. Takže to nevidím jako velké téma a ona ta částka není ani příliš velká. Je v řádu několika milionů korun, a to je částka, kdy už dnes Strana zelených má větší pohledávky vůči státu za proběhlé volby a postupně tuhle částku dostane.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Mě v posledních dnech překvapilo, jak se Strana zelených velmi hlasitě pustila do obrany CzechTeku. To znamená, že souhlasíte s radikálními levicovými kruhy, s jejich odporem k establishmentu a komerční kultuře?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Já myslím, že ten CzechTek paradoxně vůbec nemá co dělat, ta kauza jak je, s obsahem vlastní párty, která měla proběhnout. Ta má bohužel co do činění s postojem současné vlády k tomu problému a je to bez ohledu na povahu té akce. Tam došlo jednoznačně k připravené policejní akci vůči věci, která probíhala vlastně v soukromoprávním prostoru a …

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Na to, co říkáte, neexistují žádné důkazy?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak já myslím, že tady určitá skupina osob měla pronajatou louku a chtěla se na ní bavit, když to úplně zjednoduším. A je jedno, jestli to byli technaři, ono to klidně mohlo být náboženské seskupení, kde mohl přijít úplně stejný počet lidí a ta policie tam mohla zasáhnout úplně stejným způsobem. Já myslím, že pokud v téhle zemi chceme postupovat podle zákonů, tak v té věci snad jediné, co policie měla hlídat, bylo rušení nočního klidu od deseti do šesti hodin a případně určité hygienické normy, především hlukové, a to se nedělá tak, že se pošle specielní jednotka ještě než akce začne, že se obcházejí místní, že se vyvíjí tlak na vlastníka louky v té věci a že se používají vodní děla. To se dělá tak, že se zašle běžná policie na kontrolu toho prostoru a teprve, když je problém, tak se povolají speciální jednotky. Tady bohužel vláda prostě viděla skupinu osob kulturně odlišných, jo, měla z nich strach a poslala tam na to neúměrnou policejní sílu a v tom je obrovský problém, čili ten není v identifikaci s tou skupinou lidí, protože jak říkám, to mohla bejt klidně akce náboženská, ale je v tom, že ten zásah byl naprosto neadekvátní.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A je pro vás tedy přijatelné v podstatě takový ten anarchistický přístup, že velká skupina lidí si pronajme louku, tají to místo do poslední chvíle, a pak tam začne velkou technařskou párty? To si myslíte, že by měla společnost tolerovat?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Já si myslím, že ten problém opět leží někde úplně jinde. Já si myslím, že to tajení do určité míry bylo právě už z obavy k tomu zákroku a tudíž moje řešení k tomu je ne něco tajit a snažit se to udělat a na druhou stranu zjišťovat a posílat tam policii, ale vytvořit jasný systém pravidel pro konání takhle velkých akcí, aby si tam každý, ať už tam pořádá taneční párty, anebo náboženské setkání, mohl předem ten prostor regulérně zajistit a aby byly předem známy podmínky, za jakých to bude. Já myslím, že ten kontrast vynikne, když například v Praze pouštějí na řece po desáté hodině v létě ohňostroje pro turisty a občané se nemohou domoci nerušení nočního klidu po desáté hodině a vedle toho policie najde prostředky, jak zasáhnout proti takovéhle taneční párty. Dokonce nedávno policie řekla, že nemůže změřit úroveň hluku, že to musí udělat hygienická služba. Takže tady je nutno měřit všem stejným metrem a postupovat podle předem dohodnutých pravidel.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Já se závěrem našeho pořadu, našeho rozhovoru musím přeci jenom vrátit ještě k perspektivám Strany zelených a k její předvolební strategii. Jaké jsou pro srozumitelnost, pro veřejnost tři hlavní témata? Vedle ekologie jistě volební program, vy již chystáte, chystáte si hesla, plakáty a podobně, takže, proč by měli čeští voliči volit právě Stranu zelených?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Tak, určitě to bude ekologická daňová reforma, která přes svůj název výrazně zasahuje do sociální sféry. Jak už jsem zmínil, jedním z hlavních přínosů by mělo být zlevnění pracovní síly a snížení nezaměstnanosti, takže to je to první téma, druhé je téma integrace Evropské unie. V Unii, kde operují celoevropsky korporace, sdružení, církve a tak dál, nám dříve nebo později nezbyde, než operovat celoevropsky i politicky, takže ten ústavní proces bude pokračovat, mohou v něm nastat uměny, ale rozhodně pro Zelené …

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže jste zcela jasně pro euroústavu například a pro další prohlubování koexistence Unie?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Pro Zelené to bude jedno z těch nosných témat a třetím tématem jsou otázky sociální, otázky menšin, kdy společnost se skládá ze spousty subkultur, ať dobrovolných, to je od náboženství po různé kulturní komunity a podobně, tak i nedobrovolných, to jsou například lidé s postižením a podobně a v tomhle státě pro ně jednoznačně není pochopení a je potřeba, aby i tam byla politika dělána tak, aby právě počítala s těmito subkulturami a snažila se je přivést do hlavního proudu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Po volbách samozřejmě přijde ke slovu velká matematika, utváření nejrůznějších souručenství, koalic. S kým byste nešli do koalice? Teď mám samozřejmě namysli hlavně ony tři největší strany, tedy ODS, ČSSD a KSČM.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
My v tomhle směru nemáme žádné absolutně omezující usnesení ve smyslu třeba bohumínského, jako má sociální demokracie, ale rovnou říkám, že je velmi nepravděpodobné, že by Zelení šli do koalice s komunisty nebo s ODS.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže zůstává sociální demokracie? Ta je vám bližší?

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Víceméně a je zde i určitý překryv v oblasti sociální, v oblasti životního prostředí s lidovci a s liberálními stranami.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Co bude předcházet volbám, bude váš zářijový sjezd. Pane Štěpánku, budete na sjezdu kandidovat na nějakou z vedoucích funkcí? Nyní, připomínám, jste členem předsednictva.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Já budu obhajovat svou současnou funkci v předsednictvu. Ono v tom září ale nepůjde jen o těch pár lidí zvolených do centrálních funkcí, ono půjde také o věci programové a sjezdu bude také předcházet programová konference.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ta bude, myslím, 10. září, jak jsme řekli.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Ano a tam budeme právě diskutovat některá témata, která jsem tady nakousl, od té ekologické daňové reformy, po důchodovou reformu a podobně, tak abychom po volbách našich stranicích přišli nejen s tím: „Toto jsou naše nové tváře,“ ale také: „Toto je náš program,“ a to budeme v tom supervolebním roce 2006 prosazovat.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A to už je z dnešního vydání Studia STOP, jehož hostem byl čelný představitel Strany zelených Petr Štěpánek, všechno. Moc děkujeme za vaše informace a názory, na shledanou.

Petr ŠTĚPÁNEK, člen předsednictva Strany zelených
——————–
Děkuji, na shledanou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Techniku obstarávala Dana Pohnánová a od mikrofonu se loučí Petr Holub a Jana Šmídová, na slyšenou.

[zpět] [verze pro tisk]