Štětina a Schwarzenberg podpořili Ukrajinu na frontové linii

Jaromír Štětina, místopředseda podvýboru EP pro obranu a bezpečnost, společně s Karlem Schwarzenbergem, předsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalým ministrem zahraničních věcí České republiky, navštívili ve dnech 14. – 18. května Ukrajinu, dva dny poté, kdy Evropský parlament přijal rezoluci o Krymských Tatarech, ve které zdůraznil jasnou podporu svrchovanosti, nezávislosti, územní celistvosti Ukrajiny.

Oba politici navštívili Doněckou oblast na východě Ukrajiny. V Kramatorsku vedli jednání s ukrajinským gubernátorem Pavlem Žebrivským, předsedou Oblastní státní administrace a vedoucím Vojensko-civilní správy Doněcké oblasti. Poté navštívili kontaktní linii znepřátelených ozbrojených sil v oblasti Zajcevo, jižně od Kramatorsku. Oba politici se osobně seznámili s velmi těžkou situací lidí postižených válečným konfliktem.

“To, že dva evropští politici navštívili bezprostřední zónu konfliktu, je výraznou symbolickou podporou ukrajinského ozbrojeného boje proti ruským a separatistickým okupantům,” říká europoslanec Jaromír Štětina, který na Ukrajinu cestuje pravidelně.

„Rusko bude konflikt udržovat. Slavné minské dohody neplní žádná ze stran. Ukrajina má podle nich pořádat v obsazených oblastech svobodné volby. Jak to má udělat, když je tam cizí armáda?“ řekl po návratu z cesty čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Ukrajinský gubernátor Pavel Žebrivský, předseda Oblastní státní administrace a vedoucí Vojensko-civilní správy Doněcké oblasti, oba politiky informoval o hospodářské, politické a vojenské situaci. Na adresu minských dohod smutně poznamenal: “Evropa nás nutí, abychom vyjednávali s okupanty a teroristy.“

Oba politici se také setkali s lidmi postiženými válkou. „Starší lidé z okupovaného území si chodí pro penze, které vydává ukrajinská vláda. Ukrajinci lidem v okupovaných územích pomáhají a všelijak je podporují. Pro vyplacení dávek musí ovšem obyvatelé z okupovaného území překročit frontovou linii, na které pak čekají často i 12 hodin ve frontách, jen aby navštívili úřady nebo své příbuzné. Přes všech 6 propustných bodů frontové linie projde denně 25 až 30 tisíc lidí,“ připomněl Jaromír Štětina smutné dopady války na civilní obyvatelstvo. „V Evropském parlamentu budu o situaci informovat své kolegy na zasedání Výboru pro zahraniční záležitosti,“ dodal Jaromír Štětina.

V Kyjevě pak oba politici mimo jiné jednali s Refatem Čubarovem, předsedou krymského parlamentu, tzv. Medžlisu. Jaromír Štětina panu Čubarovovi předal text rezoluce o Krymských Tatarech, kterou přijalo plénum Evropského parlamentu 12. května 2016. Evropská rezoluce připomíná smutné události z května 1944, kdy Stalin nechal deportovat až 250 000 Krymských Tatarů do Uzbekistánu. Evropští poslanci podpořili Krymské Tatary v jejich vzdoru proti současné okupační moci. „Zákaz Medžlisu a jeho zařazení na seznam extremistických organizací a celkové hrubé porušování jejich lidských práv ruskými okupanty musí být chápáno jako další pokus vyhnat Tatary z Krymu,“ řekl Jaromír Štětina.

Pro Evropský parlament je základní podmínkou znovunavázání vztahů spolupráce s Ruskou federací, včetně zrušení sankcí spojených s anexí Krymu, obnovení ukrajinské kontroly nad Krymským poloostrovem. Evropský parlament vyzval Ruskou federaci, aby ukončila politicky motivované pronásledování disidentů a občanských aktivistů. Čubarov vyjádřil za tuto rezoluci vděčnost a poděkování. I on považuje jakékoliv jednání s okupanty za bezperspektivní.