Skončí jako McCarthy?

Loni v březnu se v pražském Paláci kultury konal předvolební aktiv KSČM na němž mj. zaznělo, že případné volební vítězství pravice povede i k omezování demokratických práv a svobod občanů. Noviny tehdy psaly, že komunisté jen straší voliče. Dnes máme pravicovou vládu, zvedá se nová vlna agentománie, někteří ministři chystají ve svých resortech plošné čistky, v Senátu působí antikomunistická komise. Sdělovací prostředky přinášejí nová senzační odhalení, jsou morálně odstřelovány mnohé dosud populární osobnosti, veřejnost neví, kdo přijde na řadu zítra.
Před rokem tisk varování komunistů zlehčoval, nyní však někteří komentátoři píší poněkud jinak. S komunisty nesympatizující Jiří Hanák v deníku Právo kritizuje praktiky senátorůMejstříka a Štětiny a lustrační zákon považuje za nedůstojný demokratického státu. Jeho redakční kolega Petr Uhl dokonce používá výraz – »jakýsi nový třídní boj«. Jiří Pehe píše o novém jakobínství a konstatuje, že »novodobí kádrováci se mentálně nebezpečně podobají těm, od nichž údajně chtějí společnost očistit«. Daniel Kaiser v Lidových novinách nynější kampaň schvaluje a dodává, že Topolánkova slabá vláda toho mnoho nedokáže, tak je prý vysoce aktivní alespoň v oblasti lustrací.
V polistopadovém českém veřejném životě jsou časté málo pochopitelné jevy, které jsou ve skutečnosti důsledkem domácího uplatňování zahraničních vzorů či návodů. To se týká i tzv. vyrovnávání s minulostí. Vedle jiných poznatků bylo zajímavé sdělení Lidových novin z poloviny února, že se na práci s dokumenty StB bude podílet i příslušník někdejší teroristické skupiny bratrů Mašínů Čechoameričan Milan Paumer. Řada informací naznačuje, odkud vlastně vítr vane.
Státní instituce USA mají mnohaleté a bohaté zkušenosti, jak potlačovat práva a svobody levicově orientovaných občanů. První americký zákon o kontrole myšlení vznikl již v roce 1917 a byl dlouhodobě zneužíván proti socialistům, odborářům a stávkujícím. Vroce 1946 byla vytvořena nechvalně známá komise pro vyšetřování neamerické činnosti a ve stejném roce proběhla prověrka 2,5 milionu státních zaměstnanců. Tato kampaň připravila o existenci tisíce osob. V následujících letech šla do vězení většina členů vedení KS USA.
Kampaň, která byla původně zaměřena proti komunistům, postupně postihla i další pokrokové organizace i jednotlivce, kteří se neprojevovali dostatečně pravicově. Nejznámější postavou tohoto období se stal senátor Joseph McCarthy, který v únoru 1950 vystoupil v Kongresu s prohlášením, že vlastní jmenný seznam 205 komunistů pracujících ve Státním departmentu USA. Přitom tehdy mohl být za komunistu označen kdokoliv a k morální i profesní likvidaci stačila pouhá přítomnost v určitém seznamu. Po Státním departmentu přišly na řadu i další instituce a v USA propukl hon na čarodějnice. McCarthy měl neomezený přístup do sdělovacích prostředků a podle potřeb Republikánské strany obviňoval z neamerické činnosti kde koho. Do jednotlivých států USA vyjížděly vyšetřovací komise Kongresu a z veřejného života odstraňovaly nežádoucí místní osobnosti.
Díky mccarthismu zvítězili republikáni koncem roku 1950 ve volbách do Kongresu a o dva roky později v prezidentských volbách. Senátor nabyl dojmu, že jeho moc je neomezená, a to se mu stalo osudným. Ve své zaslepenosti začal i novou republikánskou administrativu obviňovat z přílišné měkkosti vůči komunismu a v březnu 1954 napadl samotný Pentagon. Další události dostaly rychlý spád. V dubnu téhož roku bylo zahájeno vyšetřování McCarthyho pro protekcionismus v armádě a pro machinace s finančními prostředky určenými na boj proti komunismu. I toto vyšetřování se stalo středem pozornosti sdělovacích prostředků, ovšem tentokrát udělala média z kdysi slavného senátora směšnou a trapnou postavu. V prosinci 1954 byl McCarthy odsouzen za poškozování pověsti Senátu a v květnu 1957 zemřel na alkoholickou cirhózu jater.
Srovnejme polistopadové dění v České republice s poválečným děním v USA. Podobností se najde víc než dost. McCarthy nedopadl dobře. Uvědomují si to dnešní špičkoví čeští antikomunisté?