Co si myslíte o tíhnutí levicového kandidáta na prezidenta Miloše Zemana k různým postavičkám minulého režimu?

Podle mě Miloš Zeman neinklinuje tolik k minulému režimu, jako k režimu posledních dvaceti let. Celkem statečně se postavil proti okupaci v roce 1968. To oceňuji. Ale tím to pro něj skončilo a už se dál nepostavil čelem k dekomunizaci naší země a tím to pro mě definitivně prohrál.

Na jeho koncertě mluvil premiér bývalého režimu Lubomír Štrougal, mezi funkcionáři tehdejší KSČ má spoustu přátel. Není třeba se toho bát?

Kdyby byl zvolen prezidentem, nebude svobodným prezidentem. Protože ty nitky a vazby, co ho spojují s posledními dvaceti lety, jsou zcela markantní. Dobře to vystihl kdysi v nějaké hospodě Karel Schwarzenberg. Ten řekl, že až bude zvolen Zeman prezidentem, tak první, co udělá, tak otevře benzínovou pumpu firmy Lukoil na třetím hradním nádvoří.

Ano. Politika Václava Klause a Miloše Zemana je diametrálně odlišná od zahraniční politiky Karla Schwarzenberga. Vždyť ten byl jedním z budovatelů východního partnerství. On dobře ví, co byl onen sovětský komunistický blok. A nesmíme zapomínat, že to byl právě Karel Schwarzenberg, jenž jako předseda Helsinského výboru pomáhal ten komunistický kolos kácet. On je jedním z těch, co se zasloužili, že se ta velká komunistická sovětská říše rozpadla. A to je pro mě jeho veliká deviza i v prezidentských volbách.

Opravím vás. Nebojuji za zákaz. V životě jsem v tomto kontextu slovo zákaz nevyslovil. Český právní řád totiž slovo zákaz nezná. Politickou stranu nelze zakázat. Jediný, kdo může s politickou stranou něco udělat, je k tomu určený Nejvyšší správní soud. Ten může politickou stranu na základě žádosti vlády či prezidenta pozastavit anebo rozpustit. Já požaduji, aby byla KSČM postavena před soud. A ten by měl s konečnou platností říct, jestli je KSČM ústavní, anebo protiústavní stranou. Všichni se KSČM jako by štítí, včetně pravicových stran. Nechtějí s ní mít často nic společného a já bych chtěl, aby se to rozlousklo. Od toho je zde podle zákona o politických stranách Nejvyšší správní soud v Brně.

Snažíte se vrátit do hry výsledky vyšetřování Vladimíra Hučína, bývalého příslušníka Bezpečnostní informační služby (BIS), z monitorování levicového extrémismu. Jak se to daří?

Případ pana Hučína je průzračný příklad toho, jak může státní struktura, což BIS je, ničit nevinného člověka zcela beztrestně. BIS Hučína kriminalizovala zhruba sedm let a chtěla ho strčit za mříže. Proto, že říkal pravdu o severomoravských komunistech. A já chci, aby BIS byla očištěna, protože potřebujeme normálně fungující tajné služby. Tak ať BIS a její inspekce řekne, kdo může za to, že takovýmto způsobem někteří její důstojníci Hučína ničili.

Touto snahou šlapete na kuří oka exministra vnitra Františka Bublana, ale i současného šéfa BIS Jiřího Langa. Co oni na to?

Mluvíte-li o kolegovi Bublanovi, tak ten byl deset let vysokým činitelem a důstojníkem BIS. Byl dokonce ředitelem operativních odborů. A byl jedním z těch, kteří se podíleli na kriminalizaci Vladimíra Hučína. Chtěl bych vědět, proč to tenkrát dělali. Hučín tvrdí a já tomu věřím, že to bylo proto, že jako důstojník BIS dokázal, že stopy k přerovským výbuchům na konci devadesátých let vedly k severomoravským komunistům. A byl to právě tehdejší vysoký činitel BIS Bublan, jenž celé vyšetřování v době, kdy to celé prasklo, zastavil. Myslím si, že to nejde. Potřebujeme fungující a dobrou tajnou službu, která bude sloužit demokratickému státu. Důstojníci, co porušují zákony, se nemohou skrývat za nejrůznější stupně utajení, jak to dělají.

Co se týče mladé generace komunistické, není pravda, že KSČM je spolkem gerontů. Mají velmi důkladně vybudovanou mladou generaci a jen formálně se tváří, že s nimi nemají nic společného. Klasik tomu říká dělba údělů. Každý se tváří nějak jinak, ale v každém případě je to pořád jeden ideologický celek, jenž je pro naši budoucnost stále nebezpečný. Je to strana extrémistická.