Senát schválil vznik ústavu pro zkoumání totalitní minulosti

Praha 8. června (ČTK) – Senát dnes schválil vznik Ústavu pro studium totalitních režimů, který se má věnovat zkoumání éry komunismu a nacistické okupace Československa. Zákon o vytvoření ústavu senátoři podle očekávání schválili ve verzi přijaté sněmovnou; proti ústavu se postavili zástupci ČSSD a KSČM. Příslušný zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Ústav má zlepšit shromažďování, analyzování a zpřístupňování dokumentů, které vypovídají o období totalit, a to včetně materiálů o činnosti komunistických tajných služeb. Svazky Státní bezpečnosti (StB) a dalších složek má na rozdíl od původního senátního návrhu spravovat zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který však bude ústavu podřízen. Podobné ústavy už existují v sousedních zemích, v Česku vzniká více než 17 let po pádu komunistického režimu.

Proti vzniku ústavu se stejně jako ve sněmovně postavili zástupci levice. Nová instituce je podle nich zbytečná a umožní prý opět politické ovlivňování výkladu dějin. Plán činnosti ústavu a jmenování i odvolání jeho ředitele má mít totiž na starosti sedmičlenná rada, kterou by volil Senát na základě nominací od sněmovny, prezidenta a sdružení odbojářů nebo politických vězňů. V radě nebo ve vedoucích funkcí ústavu nebudou moci být lidé, kteří byli členy nebo kandidáty předlistopadové komunistické strany či dokonce StB a bezpečnostních složek bývalého režimu.

„Jestliže historické bádání, kterému mimochodem v této chvíli nic nebrání, podřídíme politické kontrole, zřídíme pro něj politický úřad, tento znak totalitních režimů opět naplníme,“ uvedla předsedkyně senátorů ČSSD Alena Gajdůšková. Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) to odmítl. Podle něj je naopak dosud nakládání s komunistickými materiály pod politickým vlivem, neboť na jejich správu dohlížejí ministerstva.

Ústav může podle Jaromíra Štětiny (za Stranu zelených) přispět k dekomunizaci české společnosti, byť se nezabývá novodobou podobou komunistické strany. KSČM se podle senátora nezřekla stalinských a leninských praktik. „Skončilo období víry, že se komunisté sami obrodí,“ uvedl předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Štětina.

Ústav, který se měl původně podle slovenského vzoru jmenovat Ústav paměti národa, má vzniknout ještě letos. Zabývat by se měl obdobím od září 1938 do května 1945 a komunistickou érou od února 1948 do prosince 1989 včetně předcházejícího období příprav na uchopení moci komunisty.

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) s tímto vymezením nesouhlasil. „Poválečná léta lze označit spíše než za léta příprav k totalitnímu uchopení moci za léta spontánní národně socialistické revoluce,“ uvedl Pithart. „Tato revoluce se pak ovšem vymkla z rukou svých původců ze všech politických stran a pak nastolila totalitní režim vlády jedné strany,“ dodal. I on však nakonec zákon podpořil vzhledem k tomu, že ve sněmovně by se pravděpodobně těžko hledala shoda na dalších úpravách zákona.

Senátoři ČSSD se stejně jako poslanci sociální demokracie hlasování o zákonu nezúčastnili s výjimkou Ladislava Svobody, který se hlasování zdržel. Proti zákonu byli pouze všichni tři senátoři KSČM, z 50 senátorů tak zákon podpořilo 46.

Správu dokumentů z období nesvobody a totality bude mít kvůli výtkám archivářů a historiků na starosti Archiv bezpečnostních složek. Materiály z období od dubna 1945 do února 1990 mu mají do sedmi měsíců poskytnout ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby. Vytvoření archivu nebude znamenat faktické stěhování archiválií. Na svých místech by měla zůstat většina ze zhruba 270 zaměstnanců, kteří s dokumenty nyní pracují. Ústav by podle některých informací mohl sídlit v Praze v budově po ministerstvu informatiky.

Martin Horák kš