Senát chce oproti sněmovně zvýšit odškodnění obětí okupace 1968

PRAHA 31. března (ČTK) – Oběti okupace Československa z let 1968 až 1991 mají podle Senátu dostat odškodnění v trojnásobné výši oproti sumám, na kterých se shodla Poslanecká sněmovna. Částky 30.000 až 150.000 korun doporučili senátoři zvýšit na 90.000 až 450.000 korun. Horní komora také doporučila oběti okupace při vymáhání jejich nároků osvobodit nejen od správních, ale i všech dalších poplatků.

Návrh zákona se tak vrací sněmovně, která vyšší odškodnění v únoru odmítla. Upozornila na to místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) jako spoluautorka zákona, která přesto s navrženými změnami souhlasila. „Jako navrhovatelé jsme měli volbu zákon stáhnout, nebo přistoupit na snížené částky. Alespoň něco je lepší než nic,“ uvedla Němcová.

Senát zároveň vyzval vládu, aby požádala o účasti na tomto odškodnění nástupnické státy pěti socialistických zemí, které v srpnu 1968 vyslaly do tehdejšího Československa okupační vojska. Současně senátoři požádali kabinet, aby k podílu na odškodnění vyzvala právní nástupce KSČ, která s okupanty spolupracovala.

Senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených) v této souvislosti uvedl, že KSČM se podle vydávaných tiskovin neoprostila od své předchůdkyně, předlistopadové KSČ, a nevypořádala se se svou minulostí. KSČM je s bývalou „partají“ propojená i personálně a hmotně, podotkl Martin Mejstřík (za Cestu změny). Oba senátoři patří mezi autory novely trestního zákona, která má zavést výslovný zákaz propagace komunismu.

Autoři normy z řad ODS původně počítali s částkami v rozmezí 100.000 až jeden milion korun, v zájmu schválení předlohy se ale smířili s jejich snížením, byť je pokládají za nedostatečné. Nejvyšší částku – 150.000 korun – mají podle sněmovní verze dostat pozůstalí po lidech, které okupační vojáci zabili. Znásilnění a zranění s trvalými následky by měli mít podle poslanců nárok na 70.000 korun, ostatní zranění na 30.000 korun. Snížení navrhla ČSSD s poukazem na jiná obdobná odškodňování.

Odškodnění se má týkat doby od 20. srpna 1968, kdy okupace začala, do 27. června 1991, kdy zemi opustili poslední sovětští vojáci. Žádosti o odškodnění má posuzovat ministerstvo vnitra, které by částky i vyplácelo.

Martin Horák mal