S týdnem v zádech: V Senátu se zbláznili

Asi z pocitu obecného blahobytu kolem nás či pod  kuratelou paprsků babího léta si někteří senátoři vybírají témata, která jsou vskutku ve veřejném zájmu a pálí určitě životně celou společnost. A tak minulý týden horní komora našeho zákonodárného sboru podpořila přijetí novely trestního zákona, jenž zakazuje propagaci komunistického hnutí a komunistických symbolů. Naši milí senátní antikomunisté rozhodli, že se novela postoupí do výborů horní komory k projednání.

Senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina, který by po šedesátce již měl mít rozum, tak zaznamenali se svou již letitou snahou ostrakizovat třetí nejsilnější českou politickou stranu, dílčí úspěch. Přes senátní komisi, která má kontrolovat zákonnost existence KSČM oba zmínění zákonodárci inplantovali postupně do některých svých kolegů neodbytný pocit, že komunisté jsou pro naši milou kapitalistickou společnost nebezpečím. I to se na to podívejme. Tak především je třeba nejdříve zopakovat, že Filipova strana působí v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Je stranou, která má stabilní okruh voličů a sympatizantů. Dokáže oslovit i více než 800 tisíc lidí, jak jsme viděli v roce 2002. Komunisté jsou součástí naší parlamentní pětky, jejich poslanci se neliší při svém lukrativní postavení od ostatních, druží se s nimi v českém sněmu všichni, ale  přeci jen  odlišní jsou. Sice momentálně méně než za expředsedy Grebeníčka, ale  i tak je jejich ideologie a politika fundamentální: jsou proti kapitalismu, i když se v něm naučila především jejich věrchuška dobře žít. Na tento postoj mají při pohledu na  dějiny svého hnutí právo. Kdyby odvrhli jako některé jejich kdysi partnerské komunistické strany ve střední Evropě konečný cíl svého politického působení, tedy snahu o vznik sociálně spravedlivější  společnosti než je ta dnešní, pak by ztratili důvod své existence. Ale o to se bát komunisté nemusí. Obecně řečeno, sociální rozdíly se budou prohlubovat i u nás a jejich ideologie v žádném případě neskončí na smetišti dějin. O globalizovaném světě ani nemluvě. Mejstříkova a Štětinova snaha je na pozadí hrozivě narůstajících sociálních rozporů ve světě, podivných agresí typu irácké války a hrozeb Iránu podle politické kuchařky amerického jestřába, jenž obývá Bílý dům, trapná. Senátoři chtějí zakázat srp a kladivo a propagaci strany, která působí v souladu se zákonem. Je to opravdu  zvláštní absurdistán. Srp a kladivo  jako symbol práce dnes irituje opravdu jen ty, kteří se za peníze daňových poplatníků mohou zabývat podružnostmi. Dávat osm let vězení za propagování komunismu, tak to je skutečným vrcholem stupidity a dává se tím za pravdu Štětinovým slovům. Ten se upřímně přiznal, že novela trestního zákona vznikla z „vnitřní potřeby signatářů“  petice Zrušme komunisty.  A také z vnitřní nenávisti – chtělo by se dodat. Prostě neuvěřitelné. A k tomu posloucháme  neustálé nesmysly o rovnosti mezi nacismem a komunismem, když každý jen trochu v historii zběhlý člen zákonodárného sboru musí vědět, že jde doslova o nebe a dudy. Senát tak chce přijmout zákon pro skupinku politiků, kteří zaostali ve vidění reality o několik desetiletí. Ve sněmovně bude možná více realismu, když se Senát zabývá z nedostatku vlastního významu blbostmi.

Zákonodárci Mejstřík, Štětina i další mají obavy z KSČM, která není současnému systému nakloněna. Byť využívá všech jeho výhod. Kdyby měli prst na tepu doby a nebabrali se nesmyslně v minulých desetiletích, kdy byli v Československu u moci komunisté, mohli by se zajímat o věci podstatnější. Milí senátoři,  věnujte se raději celé řadě všem dobře známým  patologickým jevům, jež přinesla mimo pochopitelných pozitiv uplynulá dvě desetiletí. Tyto  jevy jsou větším ohrožením naší pospolitosti než KSČM se sociálně spravedlivým ideálem. Zatím je to ovšem s těmi našimi senátory jinak. Člověk by si dokázal představit, že známý doktor Chocholoušek alias herec Václav Lohniský – v jednom známém filmu – by mohl zvednou telefon a prohlásit: „ Vy nás ale zásobujete, pane Přemysle Sobotko.“

Josef Petrů, 24.9. 2007