Protesty proti Čunkovi byly na místě

POLEMIKA

Patřím k těm, co nemohou mlčet. Narážím tím na článek Martina Weisse O těch, co nemohou mlčet (LN 13. 11.). Zmiňuje se o jisté podobnosti mezi počínáním starosty a senátora Jiřího Čunka a rozsudkem smrti Saddáma Husajna. Ta podobnost má spočívat podle pana Weisse v tom, že protesty proti činu Čunkovu ze strany ochránců lidských práv a smrti Saddáma Husajna ze strany evropských moralistů k ničemu nevedou. Je sice pravda, že k bezprostřední nápravě takové postoje nevedou. Takových Čunků jsou v naší zemi stovky a tisíce. Spíše je třeba se ptát, co učinit, aby se takové situace neopakovaly a aby došlo k nápravě a to oboustranně. Ze strany pana Čunka i ze strany neplatičů a jim podobných lidí, kteří se nehodlají adaptovat na pravidla soužití.
Ale z článku pana Weisse přímo trčí dvě nevědomosti.
Není pravda, že by se tzv. romští aktivisté nezabývali péčí o své klienty v souvislosti s dluhy na nájemném a podobně. Naopak! Toto dělají dnes v rámci nevládních občanských organizací i organizací romských desítky a stovky terénních pracovníků a jistě tím přispívají svým konkrétním dílem k nápravě. Je to jejich obor!
Nemusí být jejich vina, že úspěch se nedostavuje, jak bychom očekávali.

Řešil vlastní nedostatky

Pan Weiss neví také nic o tom, že starosta Čunek tím, co udělal, řešil jen svoji předcházející nedostatečnost, která spočívala v tom, že mohl už dávno prostřednictvím svého sociálního odboru dosáhnout placení nájmů využitím „institutu náhradního příjemce“. Peníze ze sociálních dávek určitou přesně určenou částí nejdou na adresu dlužníků, nýbrž majitelům bytů. To neudělal a také to, že jeho sociální odbor, tak jako stovky sociálních odborů jiných radnic, nesledoval sociální situaci svých klientů a nechal je padnout na úplné a nevratné sociální dno, což jim přikazuje zákon o sociální péči.
Když se uváží tyto dvě věci, pak všechno může vypadat úplně jinak.
A na doplnění řeknu, že protesty a žaloby nejsou zbytečné. Dělají jinou úžasnou věc. Přispívají jednak ke kultivaci společnosti, která toto vše potřebuje jako „prase drbání“, nenapadá mne jiné přiléhavější přirovnání. Upozorňuje se tím na problém, který tu je a také se ukazují možná řešení. Břeťa Rychlík a romští aktivisté udělali dobrou věc podáním žaloby právě z těchto důvodů. A pan senátor Štětina by neměl využívat své popularity k jednoznačným závěrům, že totiž Čunek není rasista a že nastolil rovnost. Evidentně celé věci příliš nerozumí a je dost opovážlivé, co tvrdí.
Netroufl bych si nic takového říci a to jsem v této záležitosti neskonale sběhlejší než vážený pan senátor. Naprosto jasně ale vím, že vše, o čem tu mluvím, jsou věci, které probíhají na pozadí obecně vnímané nenávisti vůči jedné proskribované menšině. Tento fakt funguje naprosto spolehlivě ke škodě solidního a užitečného řešení.

O autorovi| Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě