Politologové: Bělorusko na svou revoluci teprve čeká

PRAHA 25. března (ČTK) – Bělorusko by se mohlo stát další postsovětskou republikou, která se po vzoru Gruzie, Ukrajiny, nebo Kyrgyzstánu vydá revoluční cestou k demokracii. Zatím však nemá politickou sílu, která by ho v tomto hnutí vedla, ani dostatečnou podporu ve světě. Vyplynulo to z diskuse u kulatého stolu na téma Od totalitarismu a tyranie ke skutečné nezávislosti, která se dnes uskutečnila v Senátu.

Podle názorů českých i běloruských politiků by pomoci k demokracii v Bělorusku, kde již jedenáctý rok vládne diktátor Alexandr Lukašenko, mohlo také Česko. „Je třeba říkat pravdu, odkud ta diktatura pramení. Pramení z Moskvy, nikoli z Minsku. Dokud bude Kreml držet a podporovat imperiální nedemokratické režimy, tak demokracie v zemích bývalého Sovětského svazu nebude,“ řekl ČTK senátor Jaromír Štětina.

Zdůraznil, že česká zahraniční politika by měla být vůči diktátorským režimům v postsovětských zemích aktivnější. „Česká diplomacie by mohla prokázat v rámci Evropy určitou samostatnost. Myslím, že by to uměla. Ukázala to již v případě Kuby, kde zaujala samostatnou pozici. Měla by to dokázat i ve vztahu k Rusku,“ řekl.

Současná morální a diplomatická podpora Běloruska ze strany evropských zemí i USA je podle Štětiny slabá. „Vychází z falešného předpokladu, že to nejdůležitější na Východě je podpora režimu (ruského prezidenta) Vladimira Putina. To je ale omyl. Evropa i Amerika by měly podporovat demokratické politiky v Rusku, aby se série revolucí dotkla i samotné ruské říše,“ zdůraznil. „Bělorusové určitě nejsou tak horkokrevní jako Kyrgyzové, nebo Gruzíni, ale myslím, že je to přirozený proces, který nakonec vyvrcholí i v samotném Rusku,“ dodal.

Podle Sviatlany Nechové z hnutí Běloruská sociálně demokratická mládež v zemi dnes chybí síla, která by vyvedla lidi do ulic. „Většina politických stran se sžila s Lukašenkovým režimem,“ uvedla. Upozornila na roztříštěnost mezi opozicí, která prý panuje nejen v Bělorusku, ale i v zahraničí. „Lidé se bouří, ale jen nárazově, v malých skupinách. Běloruské politické strany zatím moc odvahy nemají,“ řekla ČTK.

Podle Siarheje Kovala, zástupce generála Valeryje Fraloua, jenž je prý považován za jednoho z možných konkurentů Lukašenka v příštích prezidentských volbách, jsou dnes akce běloruské opozice ojedinělé a není do nich vtažena společnost. Nejsou tak prý dostatečně sledovány aktuální problémy, jako je těžká situace ekonomiky, nebo hrozba výstavby nové jaderné elektrárny v zemi postižené černobylskou havárií.    Opoziční aktivisté také upozornili, že nezávislost Běloruska byla vyhlášena pouze formálně. „Ve skutečnosti jsme politicky i ekonomicky závislí na Rusku,“ prohlásil předseda Svazu Bělorusů v zahraničí Auhien Sidoryk. Zdůraznil, že režim běloruského diktátora Lukašenka dnes podporuje pouze Moskva.

Alexandra Malachovská