Počet žadatelů o azyl v Česku klesá

Na rozhodnutí úřadů čeká v zařízeních téměř 2000 cizinců

Během prázdnin v Česku prudce přibylo žadatelů o azyl z Egypta, kteří navíc svým útěkem vzbudili zájem veřejnosti o uprchlíky. Celkové statistiky však vypovídají o klesajícím počtu cizinců hledajících u nás útočiště.

Za sedm měsíců letošního roku napočítali úředníci ministerstva vnitra (MV) 1802 nové žadatele. Celkem žije v Česku 1947 uprchlíků, kteří čekají na rozhodnutí úřadů.
Za celý loňský rok požádalo o azyl přes čtyři tisíce lidí, což znamenalo proti roku 2004 zlepšení o jeden a půl tisíce lidí. Nejhorší byla situace v roce 2001, kdy počet žádostí přesáhl osmnáct tisíc. Počet cizinců klesá od roku 2003, kdy MV zaznamenalo přes deset tisíc žádostí. Neznamená to ale, že by byly Evropa nebo ČR méně přitažlivé. „Jen jsou nedostupnější. Je dražší se sem dostat, navíc databáze jsou propojené. Člověk, kterého chytí na hranicích, se už dále nedostane, ale je vrácen zpět,“ řekl Právu vedoucí právního oddělení Sdružení občanů zabývajících se emigranty Pavel Pořízek.
Od 1. září se počet azylových zařízení zmenšil o tři, zrušena byla ta v Kašavě, Bruntále a Seči. Nyní jich tak v Česku funguje třináct.

Ubylo slovenských Romů

Z osmnácti set letošních žadatelů je desetina Egypťanů, největší podíl mají s 22 procenty Ukrajinci, 11 procent žadatelů je z Kazachstánu. Další větší skupiny uchazečů o azyl se rekrutují z řad Bělorusů, Rusů, Vietnamců, Mongolů a Turků.
Z předních příček zájemců o azyl naopak zmizeli slovenští Romové. „Loni tvořili jednu z nejpočetnějších skupin, ale po zavedení některých právních opatření, např. zavedení institutu tzv. nepřípustných žádostí, je jejich letošní počet zcela mizivý – jde o pouhých 14 žadatelů,“ řekla Právu Marcela Skalková z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v ČR.
Současný příliv egyptských emigrantů je podle všeho zapříčiněn tím, že občané Egypta donedávna nepotřebovali tranzitní vízum při cestách přes Česko. Takže při mezipřistání vystoupili v Praze a rovnou požádali o azyl. Na to česká strana zareagovala 22. srpna a tranzitní vízum zavedla.
„Egyptská emigrační vlna souvisí pravděpodobně s tím, že byly problémy s vydáváním víz na české ambasádě v Egyptě. Převaděčům jde jen o to, dostat emigranty do Evropy. Nezáleží, kam konkrétně,“ řekl Pořízek. Upozornil na fakt, že žádosti o azyl byly předem připraveny podle stejného vzoru. „Několik desítek žádosti má úplně stejný životní příběh. To vypovídá o tom, že to bylo koordinováno,“ řekl Pořízek.
Od roku 1990, kdy byl první azylový zákon schválen, prošel řadou novel. Zatímco v devadesátých letech byl považován za příliš mírný vůči žadatelům o azyl. Po žádosti mohli ihned pracovat, volně se pohybovat a byli na náklady státu zabezpečeni. Od roku 2002 byla přijata jeho přísnější podoba. Poslední novela vstoupila v platnost 1. září letošního roku.

Systém už nelze zneužívat

„V zákoně nevidím žádný zásadní problém. Posuzování žádostí trvá dlouho, ale to je všude v Evropě. Systém už nelze tak lehko zneužívat jako dřív,“ řekl Právu Pořízek.
S tím souhlasí i Skalková. „Český azylový zákon je v souladu s právem Evropské unie,“ řekla Právu Skalková.
Někteří ale upozorňují na nedostatky. „Největším problémem zákona je, že Nejvyšší správní soud nemusí odůvodňovat zamítnutí žádosti, což znamená, že tímto sítem propadne řada žadatelů, kteří už pak nemají právo dále žádat,“ řekl Právu nezávislý senátor Jaromír Štětina. Podle něho někdy chybí ministerstvu vnitra nadhled při posuzování lidských osudů. „Neměli bychom zapomínat, že po sovětské okupaci Československo opustily tisíce lidí, a měli bychom to umět dneska vrátit lidem, kteří jsou v nouzi,“ řekl Štětina.

Foto popis| V záchytném středisku pro uprchlíky ve Velkých Přílepech včera zesilovali bezpečnostní zónu.
Foto autor| Foto PRÁVO – Petr Hloušek