KSČM nejdůsledněji prosazuje demokracii a lidská práva

V souvislosti s výročím »velké sametové listopadové revoluce« (v této souvislosti se slovo revoluce může používat, nesmí se v souvislosti se socialismem) se většina sdělovacích prostředků, v čele s Českou televizí, věnovala všestranným pomluvám čtyřiceti let socialismu u nás. Vše pouze v černé barvě, nic nebylo dobré. Všechny tyto neobjektivní a lživé pomluvy mají svůj účel: dokazovat (spíše pouze tvrdit bez věcných důkazů) že KSČM je nedemokratická, že chce násilně změnit poměry a opět nastolit totalitu. V tomto duchu nedávno pánové Mejstřík a Štětina v Senátu navrhli komisi, která má posoudit, zda zrušit KSČM. Senátor Štětina za řečnickým pultem šermoval s brožurou obsahující dokumenty posledního sjezdu KSČM a volal, že je »podezření«, že program KSČM je protiústavní. Z brožury však samozřejmě nic necitoval, aby ono »podezření« dokázal.
Citujme zásadní část programového dokumentu KSČM »Naděje pro Českou republiku«, která charakterizuje podstatu politiky KSČM: »Základním programovým cílem politiky KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní. Je postavena na maximální občanské samosprávě, je prosperující a sociálně spravedlivá. Pečuje o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečuje lidem důstojnou životní úroveň a prosazuje bezpečnost amír. Vjejí ekonomice se prosazují přednosti a klíčová úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců, podniků, družstev, obcí i dalších sdružení občanů. Jde o strategický cíl, který vychází z dlouhodobých tradic marxistického myšlení. Jeho naplnění chceme dosáhnout demokratickou cestou. KSČM odmítala a odmítá takovou praxi, která připouští nebo ospravedlňuje omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory a vytváří podmínky pro kult osobnosti.« Taková je podstata programu a politiky KSČM. Pan Štětina a pan Mejstřík (a mnozí druzí) to však zřejmě nečetli, protože to nepodporuje jejich »podezření«, že KSČM je nedemokratickou stranou, že chce zrušit soukromé vlastnictví a chce se násilím dostat k moci.
Antikomunismus se však již trvale zabydlel ve sdělovacích prostředcích a v části naší společnosti. Jsem toho názoru, že toto nebezpečí antikomunismu podceňujeme a proti němu nedostatečně věcně, důstojně a bez emocí bojujeme. Například i ve sdělovacích prostředcích, například v televizi »melou« pravičáci trvale, že KSČM je nedemokratickou stranou. Bohužel ještě jsem neslyšel, aby se přítomný představitel KSČM zeptal příslušného představitele ODS, KDUČSL nebo jiného »politologa«, proč je komunistická strana »nedemokratická«? Na základě čeho to tvrdí? Oč méně jsme demokratickou stranou, například než ODS?, která by chtěla vládnout »sama«, tedy totalitně. Oč jsme méně demokratickou stranou než lidovci, kteří byli v každé vládě před listopadem 1989 i po listopadu? Proč se z našich představitelů nikdo nezeptá, co si pánové vlastně představují (konkrétně) pod pojmem komunismus, který u nás nikdy nebyl. Nemohl tedy ani skončit u nás ani jinde a nemohl tedy být ani zločinný, ani jiný. Nejde o obhajování chyb jednotlivců nebo i skupin členů KSČ (vláda apod.). Auž vůbec ne o obhajobu těch, kteří se dopustili v minulosti i trestných činů. To se bohužel stávalo ve všech minulých společnostech, stává se to i dnes a bude to i v budoucnosti. Jde o minimalizaci takových jevů především pomocí veřejné kontroly. Vinu za to nemá ani ideologie socialismu ani komunismu (který navíc v praxi nikdy nebyl). Navíc i dnešek dokazuje, že zločinnost je u nás dnes daleko vyšší než byla v minulosti. Nikdo však o ní nehovoří jako o »zločinech kapitalismu«. Začněme již konečně diskutovat konkrétně a objektivně, co bylo a je dnes černé a co bylo a je dnes bílé. Jak skutečně prohloubit demokracii, tedy vládu lidu. Jak zajistit komplexně všechna lidská a občanská práva. Všechna, včetně hospodářských a sociálních. Z tohoto hlediska musím konstatovat, že právě v programu a praxi KSČM se důsledně prosazují právě demokracie a lidská práva. Daleko více než v sociální demokracii a ve všech pravicových stranách, které se jedině považují za demokratické. Nemůže však již platit tvrzení bez důkazů. Nedemokratičnost a pohrdání většinou lidských práv právě v těchto dnech dobře ilustruje současné chování ODS, ostatních pravicových stran a bohužel i ČSSD.