Jak se letos vzpomíná na komunistický převrat?

Václav MORAVEC, moderátor
Zítra to bude na den přesně padesát sedm let od chvíle, kdy v Československu vznikl komunistický režim. Letošní výročí dvacátého pátého února roku 1948 se poněkud vymyká. V plném proudu je vládní krize a intenzivně se přetřásá možnost menšinové vlády ČSSD, kterou by sněmovně byť nepřímo, ale podpořili právě komunisté. Jak se letos vzpomíná na komunistický převrat v roce 48? Jak se promítá do aktuální politiky? Na to se pokouší odpověď Daniel Kaiser.

Daniel KAISER, redaktor
Během únorové krize v roce 1948 vystoupili odpůrci komunistů veřejně vlastně jen jednou. Byli to studenti, kteří pochodovali na Pražský hrad podpořit prezidenta Edvarda Beneše. Účastníci tehdejšího pochodu se organizují v Akademickém klubu 48 a předseda klubu Zdeněk Boháč dnes přišel podpořit petici Zrušme komunisty. Tato podpisová akce zaštítěna senátoryJaromírem Štětinou a Martinem Mejstříkem si klade za cíl zákaz propagace komunismu. Žádá za něj až pět let vězení a už se k ní připojilo víc než šestnáct tisíc lidí. Zdeněk Boháč věří, že petice vyburcuje občany, který prý si neuvědomují, jak blízko se komunisté patnáct roků po převratu dostali k výkonné moci.

Zdeněk BOHÁČ, předseda Akademického klubu 48
Ten nezájem lidí o politické dění u nás, to hrozně komunistům vyhovuje a drtivá většina národa, která je protikomunisticky zaměřena, nechápe, že svou neúčastí na politickém dění vlastně komunisty podporuje.

Daniel KAISER, redaktor
Předseda Akademického klubu 48 Zdeněk Boháč. Senátor Martin Mejstřík říká: „Ta petice je i apelem na ČSSD, aby si ze svých současných nesnází,“ a tady má Mejstřík na mysli samozřejmě vládní krizi, „nepomáhala spoluprací s KSČM.“

Martin MEJSTŘÍK, senátor /Klub otevřené demokracie/
Prostě pro ČSSD je největším nebezpečím KSČM a jestli si to neuvědomuje, tak má smůlu a samozřejmě my chceme apelovat na sociální demokracii, aby do holportu s komunisty nešla.

Daniel KAISER, redaktor
Martin Mejstřík. Scénář menšinová vláda socialistů za tiché asistence komunistů ani ČSSD, ani KSČM nechtějí vyloučit. Mluví o všem o něm častěji lidovci a také ODS varuje před čím dál užší kooperací obou levicových stran. Sociálnědemokratického poslance Vladimíra Laštůvku ovšem tato varování, neřkuli paralely mezi únorem 48 a únorem 2005 dokáží pořádně rozčílit.

Vladimír LAŠTŮVKA, poslanec /ČSSD/
Nabízí se to, samozřejmě, že se to nabízí. Tak přece každý vzdělaný i polovzdělaný z nás ví, vidí, že paralela, podobnost se tady nabízí v tom, že se blíží pětadvacátý únor a mluví se o demisi ministrů, tak koho by to nenapadlo, ale myslím si, že je to příběh, který je vytažen z klobouku a nemá s realitou, ve které se pohybujeme, vůbec nic společného. Přece žádný soudný člověk nemůže přirovnávat situaci, která byla v Evropě, v Československu v roce 1948 k situaci, která je v České republice v roce 2005. To je prostě naprostá absurdita.

Daniel KAISER, redaktor
Stejně jako sociální demokrat Vladimír Laštůvka popírá paralelu mezi oběma únory také místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda KSČM
Já si myslím, že určitá symbolika výročí byla, je a bude populární, ale v tomto případě ta paralela kulhá na obě nohy. Kulhá na obě nohy z toho prostého důvodu, že je odlišná mezinárodní i domácí politická situace a že tady není subjekt stalinského typu, jako byla někdejší KSČ, která musela poslouchat /nesrozumitelné/ z Moskvy.

Daniel KAISER, redaktor
Komunista Jiří Dolejš. Podle socialistického poslance Laštůvky antikomunistickou kartu vytahují příznivci současné stojedničkové koalice jak uvnitř ČSSD, tak hlavně v menších vládních stranách, prý to je karta laciná a účelová. Předseda lidovecké frakce ve sněmovně Jaromír Talíř ale nařčení nepřijímá. Lidovci podle něho mají svoje historické zkušenosti a kromě odchodu z vlády Václava Klause před sedmi lety je to podle Talíře právě zkušenost s demisí lidoveckých ministrů z Gottwaldovy vlády v roce 1948, co teď KSČM drží ve vládě.

Jaromír TALÍŘ, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL
Samozřejmě, že tahle strana ve své historii už dvakrát vystoupila z vlády a máme pocit, že ani v jednom případě to nakonec nebylo řešení, které bylo nějak zvlášť dobré, nebo které se opíralo o východiska, která se nakonec ukázala, že nebyla ta úplně přesná nebo správná, protože ten vývoj pak šel trochu jinak.

Daniel KAISER, redaktor
Lidovec Jaromír Talíř. Bývalý stalinista a posléze politický vězeň Jaroslav Šabata srovnávání dnešní situace s únorem 48 považuje za, jak říká, pravicovou demagogii, ačkoliv ani on, coby člen ČSSD v současné situaci bližší spolupráci obou levicových stran nefandí.

Jaroslav ŠABATA, politolog, politický vězeň /ČSSD/
Byl by to jistý regres, ale nikoliv nastolení vlády krajní levice v této zemi, tedy nikoliv obnovení čehosi, co spojujeme s únorem, to je hrubě nepřesné a je v tom kus demagogie takové setrvačné, předsudečné, pravicově předsudečné, nekritické analytické situace.

Daniel KAISER, redaktor
Politolog Jaroslav Šabata. Poraženým z února 1948 jako Zdeňku Boháčovi se naopak eventuální vtažení komunistů do vládních obchodů nelíbí nejen kvůli možným změnám v politice vlády, ale už a především s ohledem na památku všech obětí komunistického režimu.

Václav MORAVEC, moderátor
Referoval zpravodaj BBC Daniel Kaiser.