Fiasko valašské diplomacie

O americkém pozvání Rusů do Brd musel premiér Mirek Topolánek vědět nejméně dva týdny. Neudělal nic. Američané mezitím jezdili po Evropě a o ruských vojácích v Česku a Polsku hovořili téměř skoro jako o hotové věci. Pak přijel ministr obrany USA do Česka a Topolánkova koalice v čele s druhým mužem státu Přemyslem Sobotkou nestačila žasnout.

Přemysl Sobotka v úterý 23. října nesnídal, takže mu káva a croissanty podávané v době oběda v rezidenci amerického velvyslance přišly vhod. Šéf Senátu (ODS) si tam s desítkou parlamentních kolegů přišel z první ruky vyslechnout, jak se v předminulém týdnu vedlo Američanům při moskevském jednání o radaru v Brdech.
Velvyslanec USA Richard Graber přivítal hosty ve výstavné bubenečské vile uhlobarona Petschka, ale zdvořilostními oklikami neztrácel čas, na řadě byl byznys. Oznámil, že ministr obrany Robert Gates, kvůli jehož návštěvě si k sobě české zákonodárce pozval, jim sdělí své stanovisko. Sobotka stihl ještě jednu kávu a dobře udělal.
Gates dorazil s malým zpožděním, to „nabral“ u své profesní kolegyně Vlasty Parkanové. Nejprve zopakoval, co všichni věděli, že totiž odpor Kremlu vůči záměru postavit do Česka radar a do Polska deset raket jako součást americké protiraketové obrany se nijak podstatně nezmírnil; že se Rusové radaru obávají. A pak vypustil těžký kalibr. Řekl, že součástí kompromisních návrhů, s nimiž do Moskvy on sám a ministryně zahraničí Condoleezza Riceová přijeli, jsou dva podstatné ústupky z dosavadních amerických pozic. První z nich nabízí Rusům de facto právo veta na provoz radaru. Zařízení by sice mělo v Brdech stát, ale spustilo by se až ve chvíli, kdy by se Moskva a Washington dohodly, že existuje „konkrétní hrozba“, nejpravděpodobněji ze strany Íránu.
Druhý navrhovaný ústupek zabrnkal na české nervy podstatně razantněji. Ruští vojáci by měli mít možnost monitorovat provoz radaru: byli by na základně neustále přítomni. Sobotka nevěřil tomu, co slyší. „That’s not possible,“ zareagoval bez dlouhého rozmýšlení, „to je nemožné“. Jako druhý muž české politiky navíc neměl o americkém záměru zvát ruské vojáky do Česka ani ponětí. Nejprve si vzal slovo sám, po něm mluvil jeho kolega Jaromír Štětina (bezpartijní, zvolen za Stranu zelených); oba řekli, že ruská vojenská přítomnost na české půdě je nepřijatelná. „V tom byla ta schůzka dobrá,“ řekl v pátek TÝDNU Sobotka. „Ukázali jsme, že jsme samostatná země a že v téhle věci jsme napříč politickým spektrem zajedno.“

Nekomentuj, nekomentuj!

Takto si zákonodárci mohli připadat za zavřenými dveřmi. Pak ale ministr Gates odjel do Kramářovy vily, kde ho čekalo společné vystoupení s premiérem Mirkem Topolánkem a ministryní Parkanovou. Tam se odehrál trapas, který českou vládu a především premiéra Topolánka přinejmenším usvědčuje z blamáže a diplomatického selhání. „To, o čem jsem hovořil a co by se týkalo přítomnosti Rusů na českém území, jsme předložili české vládě ještě předtím, než jsme šli za Rusy bez jakýchkoli podrobností. Nepokročíme bez podpory a souhlasu vlády ČR,“ řekl před novináři Gates. Formálně jistě jde o zdvořilé prohlášení hosta. Nakonec vyznělo troufale hlavně proto, že s citlivou zprávou neseznámil své spoluobčany jako první Topolánek.
Ani to by ale nebyl důvod pochybovat o svéprávnosti české vlády. Vzápětí se ale americký novinář zeptal Topolánka na jeho postoj k pozvání Rusů. V ten okamžik se k němu naklonila ministryně obrany Vlasta Parkanová a cosi mu šeptla. Ze zastřených zvuků později televizní technika vyfiltrovala dvě slova: „Nekomentuj! Nekomentuj!“ Předseda vlády poslechl do puntíku: „Já necítím potřebu to komentovat.“
Nebývá zvykem, aby se druhý muž ve státě – šéf Senátu Sobotka – nechával překvapit od vysoce postaveného spojeneckého politika. Ve stejné situaci se ovšem po Gatesově tiskové konferenci ocitla celá domácí scéna: americký politik sděluje Čechům, že k nim pozval Rusy. Údiv nad dosud tajnými plány neskrýval šéf výboru pro obranu Jan Vidím (ODS), bouřila se místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). „Za sebe říkám, že jsem tím byl velmi překvapen, že se mě to dotklo,“ přidal se její kolega z vedení sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL).
Nasupení koaliční poslanci začali v kuloárech nadávat na premiérův „valašský“ způsob diplomacie. Podle vyjádření ministra Gatese musela česká reprezentace vědět o plánu nejméně čtrnáct dní dopředu. „Asi si tu informaci tutlali v nějakém úzkém kroužku zasvěcených. Mně by to neušlo. Všechna jednání sleduji,“ řekl místopředseda sněmovny, sociální demokrat Lubomír Zaorálek.
Podle všeho se s velkým zpožděním (šest dní před Gatesovou návštěvou Prahy) o amerických záměrech dověděl i český velvyslanec u NATO Štefan Fülle. „Američané informovali 17. října o celém balíčku návrhů. Ten, který ministr Gates přednesl v Praze, byl jeho součástí. Jeden z návrhů dokonce předpokládá vznik regionálního systému protiraketové obrany, na níž by se podílely Spojené státy a Rusko a později i NATO, kdyby souhlasilo,“ řekl velvyslanec.

Závažná nabídka

Poslední příležitost informovat parlament propásl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, když čtyři dny před Gatesovým příjezdem poslal šéfovi sněmovny Miroslavu Vlčkovi „informaci o aktuálním vývoji jednání“. Šestistránkový materiál, kde se píše o každém setkání mezi Američany a Čechy nebo Američany a Rusy, se o pozvání Rusů do Česka zmiňuje poměrně ledabyle ve dvou větách: „Podle USA je účast Ruska v systému nejlepším opatřením na budování důvěry. Předložily koncept vzájemné výměny styčných důstojníků na zařízeních protiraketové obrany (přičemž u zařízení mimo USA je nutný souhlas hostitelské země).“
V době, kdy o pozvání Rusů do Brd věděli v podstatě jen pozornější čtenáři ministerské zprávy, jezdili Američané po Evropě a o výměně důstojníků s Ruskem hovořili skoro jako o hotové věci. „Řekli jsme, že jsme schopni nabídnout věci týkající se našich zařízení a jejich kontrolních a ovládacích prvků,“ řekl o pozvání Rusů do Česka a Polska náměstek ministra zahraničí Daniel Fried v článku, který americký list International Herald Tribune zveřejnil o den později než Schwarzenberg svou zprávu pro parlament. Američtí úředníci listu doslova řekli, že o hrozbě, která umožní aktivovat protiraketový systém, se budou rozhodovat společně s Rusy. Možná nedopatřením vypadlo z citace generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera také Česko: „Američané učinili závažnou nabídku. Doufám, že ji Rusové zvednou.“

Dobré ráno, radare

Premiér Topolánek si obrovskou chybu v komunikaci uvědomil až druhý den poté, co Gates odletěl z Prahy. Svým vystoupením zpestřil Dobré ráno v České televizi. „Čím větší blbost opozice vymýšlí, tím více se tím zabýváte. To je celý můj komentář k této věci,“ vychrlil po pozdravu. Americké plány vylíčil svérázně: „Při vlastní montáži a případně i provozu by probíhaly určité kontrolní dny Ruské federace. Samozřejmě tady žádní ruští vojáci nebudou a nikdy tady být neměli. Jde o bouři ve sklenici vody.“ Američtí úředníci a koneckonců i úsečná zmínka v materiálu ministra Schwarzenberga „styčné důstojníky“ zmiňují poměrně jednoznačně. Topolánek se navíc chlubil, že plán na kontroly Rusů v Brdech vymyslel už v lednu. Nikdo z oslovených politiků si ale na nic podobného nevzpomíná.
Vicepremiér Alexandr Vondra se už nic skrývat nesnažil. „Nedělal bych z komára velblouda. Kdybych to měl říct provokativněji, je mi příjemnější představa dvou akreditovaných ruských kontrolorů v uniformách, kteří budou pod kontrolou dvou set spojeneckých vojáků. Naopak stovka neuniformovaných Rusů, kteří se někde plíží brdskými lesy, je samozřejmě jiná káva.“
Lapáliemi kolem Gatesovy návštěvy nejspíš české vládě krušné chvilky nekončí. Místopředseda sněmovny Zaorálek má totiž zprávy, podle nichž se kvůli Čechům a Polákům maximálně znepokojuje německá diplomacie; podobně jako čeští politici má minimum zpráv o vyjednávání. „Vadí mi, že jsme přistoupili na to, že s Američany budeme vyjednávat sami bez NATO a hlavně bez EU. Samozřejmě, že to nemůžeme ustát a že na to máme minimální vliv. Když si Američané usmyslí, že si smlouvy budou plichtit s Rusy, nezmůžeme nic,“ říká Zaorálek. „Do jaké role nás to staví? Jen do role podložky pro jejich plány.“
Americký návrh je vůči Moskvě kontroverzně vstřícný. Přichází totiž ve chvíli, kdy vztah Ruska k Západu prochází radikální proměnou a není to proměna k lepšímu.

Radar na Měsíci?

Prezident Vladimír Putin se na moskevské tiskové konferenci Gatesovi a Riceové otevřeně vysmíval. „Možná by jednoho dne šlo umístit radar někam na Měsíc,“ řekl uštěpačně. Rusové zjevně kalkulují, že při současném rozložení geopolitických sil potřebuje více Washington Moskvu než naopak – a dosud jim taková riskantní hra prochází na několika frontách najednou.
Problémem číslo jedna je Írán, jenž důsledně obchází rezoluce OSN týkající se jeho jaderného programu a jehož prezident Mahmúd Ahmadínežád opakovaně pohrozil jaderným útokem proti Izraeli. Americký prezident George Bush se proto rozhodl postihnout Teherán ekonomickými sankcemi – byť s rizikem, že citelněji než na íránský režim dopadnou na jeho obchodní partnery. Nechal sankce vyhlásit minulý čtvrtek; Putin neváhal a označil to za „postup šílence s nožem v ruce“. Činí tak s vědomím skutečnosti, že pokud se k nim Moskva (a především Peking) nepřipojí, sankce budou dohromady k ničemu.
Podobně se Rusové stavějí k budoucnosti Kosova, jež směřuje – za mlčenlivého souhlasu Západu – k jednostrannému vyhlášení samostatnosti na Srbsku. Ještě před pátečním portugalským summitem EU-Rusko pohrozil Putin, že bude vetovat jakoukoli rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by takový scénář umožňovala. Dalším bodem jednání schůzky mohla být nová smlouva o spolupráci mezi Bruselem a Moskvou, tu však blokuje, řečeno ústy Sergeje Jastržembského, Putinova pobočníka v Portugalsku, „takzvaná solidarita Evropské unie s Polskem“. Varšava si totiž nechce nechat líbit ruský zákaz dovozu polského masa, jejž považuje za nespravedlivý, a odmítá se proto k dohodě s Rusy připojit, dokud se problém nevyřeší; Brusel v té věci odmítl na Poláky tvrději zatlačit.

Zpátky ni krok

Putinovo jednání odráží novou realitu, v níž Rusko dělá, co může, aby se vrátilo na mocenské pozice opuštěné v 90. letech. Proto může být zavádějící srovnávat dnešní Putinovu rétoriku s podobně odmítavými zvuky, jež z Moskvy zaznívaly před vstupem bývalých sovětských satelitů do NATO. Zaprvé, jestliže před deseti či patnácti lety byli Rusové chudí a potřebovali každý dolar (například ve formě přímých zahraničních investic), dnes jsou díky vysokým cenám ropy na koni a naopak si mohou dovolit investory vyhánět, jak se o tom přesvědčily například společnosti Shell, Mitsubishi a Mitsui spolupracující na ropném projektu Sachalin II. Těm Putinova administrativa v náhlém ekologickém zápalu pohrozila zastavením projektu, pokud se budou chovat ošklivě k tamním velrybám. Výsledek je jednoznačný – kontrolní balík akcií konsorcia převzal ruský státní podnik Gazprom.
Zadruhé, ruská demokracie je podstatně méně liberálním systémem, než jakým byla za dob vlády Borise Jelcina. Na vůli Vladimíra Putina záleží podstatně více. A v Putinově zájmu není vytvořit dojem, že dopustil oslabení ruské pozice v oblasti, již Rusové stále nazývají „sférou vlivu“ – už proto, že se napřesrok budou konat prezidentské a parlamentní volby. Otázka přitom není, zda Putin zůstane u moci (současná ústava mu nedovoluje kandidovat na nejvyšší úřad potřetí za sebou), nýbrž v jaké funkci. Podle posledních informací může být například volebním lídrem strany Jednotné Rusko, která očekává zisk přibližně 70 procent, což by z dnešního prezidenta víceméně automaticky udělalo premiéra. Ve hře jsou i jiné varianty, ale u všech platí, že ustupovat Američanům se teď Putinovi v žádném případě nehodí.

Mluvte s Němci

Co přinese poslední vývoj Praze? Pro českou diplomacii je v jistém smyslu štěstí, že Putin odmítl návrh na vysílání styčných důstojníků do Brd. Stran možného zaslepení radaru, tedy odložení jeho aktivace do doby, kdy ji Moskva povolí, řekl, že „Američané začínají chápat ruské obavy, což dává prostor k dalšímu dialogu“. Pro Čechy to s největší pravděpodobností bude znamenat, že do jednání o radaru budou muset zapojit i partnery z Evropské unie.
Nejdůležitějším z nich je bezesporu Německo, jehož bývalý kancléř Gerhard Schröder ovšem, co čert nechtěl, velí stavbě rusko-německého plynovodu Nord Stream. Jak známo, jeho jediným účelem je umožnit Rusům dodávky plynu na lukrativní západoevropský trh, aniž se přitom zbaví účinné energetické páky na neposlušné bývalé satelity -především pobaltské země, Polsko, Česko a Slovensko. Když byl minulý týden v Praze ruský vicepremiér Sergej Naryškin, odpovídal mimo jiné na otázku, proč je Nord Stream veden tak, aby z něho nebylo možné vést přípojky například do Česka. „To si asi budete muset dohodnout s Němci, jestli vám nějaký plyn prodají,“ odpověděl Putinův emisar s despektem. Z jedné strany tedy Rusové nepokrytě vyhrožují, z druhé strany jim to Němci plynovodem usnadňují – a zpoza Atlantiku sem Američané zvou cizí vojáky, aniž se kohokoli ptají. Bylo v silách českých politiků podobné situaci zabránit, i kdyby si počínali obratněji? Dost možná ne. Když se Ferdinad Peroutka ve svém eseji pokoušel zhodnotit roli prezidenta Edvarda Beneše v událostech let 1938 a 1948, napsal výstižně: „Jednat správně, to je účinně, bývá někdy výsadou velkých.“

Foto popis| Americký ministr obrany Robert Gates za dohledu premiéra Mirka Topolánka vypráví o tom, co USA nabídly Rusku. Na tuto návštěvu by čeští politici nejraději zapomněli.
Foto popis| Předseda Senátu Přemysl Sobotka, podle Ústavy ČR druhý muž české politiky, se o možnosti ruské kontroly brdského radaru dověděl při recepci na americké ambasádě. Byl velmi zaskočen.
Foto popis| Klíčová schůzka ministra obrany USA Gatese a šéfky americké diplomacie Condoleezzy Riceové s ruským prezidentem Vladimírem Putinem proběhla v Moskvě 12. října.
Foto popis| Demonstrace síly. Na snímku z loňského 2. listopadu testují íránské Revoluční gardy rakety dlouhého doletu. Kvůli takovým raketám hodlají Američané vybudovat v Polsku střelnici…
Foto popis| Tisková konference v Kramářově vile, úterý 23. října. Právě padla otázka na Mirka Topolánka, co si myslí o pozvání Rusů do Česka. Ministryně obrany Vlasta Parkanová se za zády svého amerického kolegy Roberta Gatese nakloní k premiérovi, něco mu šeptá…
Foto popis| …a v českých Brdech radar, podobný tomu u Nepolis na Královéhradecku.
Foto popis| Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg informoval předsedu sněmovny Miroslava Vlčka o vývoji jednání několik dní před příjezdem Roberta Gatese. O Rusech byla v materiálu drobná zmínka.
Foto popis| …a televizní technika později odhalí, že mu říká: „Nekomentuj.“ Topolánek se obrátí na kamery a prohlásí: „Já necítím potřebu to komentovat.“
Foto popis| V den, kdy Robert Gates v Praze otevřel ruskou otázku, vyrazil z metropole na týdenní turné autobus iniciativy Ne základnám, pojmenovaný Nezákladňák.
Foto popis| Muž, který se neosvědčil. Z brdského houští u Míšova, kde má vyrůst americký radar, vykukuje Tomáš Klvaňa, placený vládou za propagaci protiraketového programu.
Foto popis| Místopředsedu sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) rozlítilo, že vláda zprávy o Rusech tajila: „Asi si tu informaci tutlali v nějakém úzkém kroužku zasvěcených.“
Foto autor| Foto: 1, 3 AP, 2, 12, 14 ČTK, 4 PROFIMEDIA, 5-9 REPRO TV PRIMA, 10 Jan Zatorsky, 11 Tomáš Nosil, 13 Petra Mášová