Estébáci dostanou „odchodné“

Bývalí příslušníci StB mají do konce roku čas, aby se s policejním sborem rozloučili sami

PRAHA Pokud se ministrovi vnitra Ivanu Langrovi podaří prosadit jeho záměr a stanovit na některá místa v policii vyšší kvalifikační předpoklady, bude muset odejít většina z bývalých estébáků, kteří dosud v policii slouží. Ti mají ale možnost, jak od policie odejít s veškerými výsluhami.
Nový služební zákon by měl platit od 1. ledna příštího roku. Estébáci, kteří mají po více než 16 letech služby demokratickému režimu a dalších letech služby komunistům odsloužena potřebná léta, mají dost času se s policií rozloučit sami. „Myslím, že většina skutečně odejde sama. Od ministra Langra nejde ani tak o nějaký radikální tah, který zamýšlel, ale spíše o jakési pohlazení,“ říká Langrův předchůdce František Bublan.
Podle něho se ministerstvo vnitra chová k bývalým estébákům nefér, když je chce ze služby vyhodit nyní, téměř sedmnáct let po převratu. „Občanské komise i následné prověrky byly přísné, pokud někdo mohl zůstat, pak to byli hlavně lidé v technických profesích,“ řekl LN Bublan.
O tom, že nynější krok je zbytečným gestem ministra Langra, je přesvědčen i komentátor časopisu Týden Martin Fendrych, který v 90. letech zastával post náměstka ministra vnitra Jana Rumla. „Mělo se to udělat hned, na začátku 90. let,“ připouští Fendrych.
Jenže snaha vedení ministerstva vnitra tehdy, například při schvalování lustračního zákona, narazilo na odpor i tam, kde ho nečekalo. „Boje o lustrační zákon v parlamentu, to bylo skutečné peklo,“ vzpomíná Fendrych. Podle něj je již na nějaké tvrdé komplexní řešení pozdě. „Jen to vzedme vlnu pocitu nespravedlnosti u lidí, které jsme nechali sedmnáct let u policie sloužit,“ tvrdí bývalý náměstek ministra vnitra.
Současné vedení resortu se sice připravuje na to, že se s bývalými příslušníky StB rozloučí, jejich seznamy ale zveřejňovat nehodlá. Podle mluvčí ministerstva Marie Masaříkové mu to ani neumožňuje zákon. „Všichni lidé, kteří nyní v policii působí, v ní působí v souladu s lustračním zákonem i zákonem na ochranu utajovaných skutečností,“ vysvětluje Masaříková.
Problémy naopak mohou mít lidé, kteří se pokusí na minulost některých aktivních policistů poukázat. Po loňském CzechTeku se o tom přesvědčil občanský aktivista a bývalý disident Stanislav Penc. Na tiskové konferenci tehdejšího ministra vnitra Bublana položil následující otázku: „Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jeden z řídících důstojníků policie František Pachl spolupracoval nebo byl kmenovým příslušníkem StB?“ Následovalo trestní oznámení, které na Pence policisté podali pro pomluvu. Později byl Penc dokonce obviněn, státní zástupkyně však stíhání letos v lednu zastavila.
Ověřit samotnou otázku, tedy zda Pachl, který z pozice zástupce ředitele tachovské policie zodpovídal za zásah na CzechTeku, skutečně patřil k StB, se ale nepodařilo. Neuspěl anisenátor Jaromír Štětina, který stejnou otázku jako Penc položil na Policejním prezidiu. Důvodem pro zamítnutí žádosti o odpověď na otázku byla ochrana Pachlových osobních údajů.

OBRÁZEK

Příslušníci StB v policii

PRVNÍ VLNA počátek 90. let

První vlna odchodu estébáků z bezpečnostních orgánů a federální ministerstvo vnitra během sborů se týkala výhradně celorepublikových ní na samém začátku devadesátých let propustilo zhruba 8500 bývalých příslušníků předlistopadového Sboru národní bezpečnosti (SNB) – většinou pracovníků StB. Dá se říct, že tato první vlna souvisela s rozpuštěním StB jako takové a působením tzv. občanských komisí.

DRUHÁ VLNA po rozpadu federace

V roce 1993 se ukázalo, že mnoho lidí propuštěných v první vlně zamířilo k policii. Odhaduje se, že po roce 1993 muselo kvůli lustracím odejít 4 – 5 tisíc bývalých estébáků. Zůstávali především lidé, kteří působili v „technických“ profesích, jako bylo například sledovací oddělení.

TŘETÍ VLNA bezpečnostní prověrky a éra Grosse

Když byl přijat zákon o utajovaných nedostali prověrky na určitý stupeň utajení. skutečnostech, odešli další estébáci, kteří Početní údaje z této doby ale nejsou k dispozici. zpět. Tomu nahrával fakt,že řada funkcí v policii Zároveň se jich ale celá řada dokázala vrátit změnila jméno a ve funkčních zařazeních panoval v době vládnutí ministra vnitra Stanislava Grosse zmatek.

ČTVRTÁ VLNA k 1. lednu 2007

Současný ministr vnitra Ivan Langer počítá s tím, že by k 1. lednu příštího roku měli odejít zbylí stovek. Langer chce, aby v souvislosti s novým estébaci. Těch je nyní v policii necelých osm služebním zákonem platily na určitá místa vyšší kvalifikační předpoklady, třeba povinné bezpečnostní prověrky. Ty by měl provádět Národní bezpečnostní úřad.

Foto popis| Jedním z nejznámějších členů StB je Pavel Minařík, který pracoval v Rádiu Svobodná Evropa a vypracoval plán, jak na budovu spáchat pumový atentát. Po návratu do socialistické vlasti se jím komunisté chlubili na tiskových konferencích. Foto ČTK Jiří Kruliš
Foto autor| sak LN