Energie z obnovitelných zdrojů

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Před páry dny prošel Senátem a před tím Poslaneckou sněmovnou zákon o obnovitelných zdrojích energie. Pokud ho podepíše prezident, začnou zvláště v Krušných horách, na Vysočině a i na dalších místech České republiky vyrůstat především větrné elektrárny v podobě vysokých kovových větrníků. Většina ekologů se shoduje, že zákon je kvalitní, dokonce prý je jeden z nejlepších v nových zemích Evropské unie. Legislativu naopak nepodpořil, respektive zdržel se hlasování senátor Jaromír Štětina, i když se do parlamentudostal s pomocí Strany zelených. Co mu na této normě vadí a jaké by byly její dopady, o to se zajímal náš zpravodaj Mikuláš Kroupa.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Zákon o obnovitelných zdrojích energie je podle ekologů nezbytný, ovšem není bezchybný.Senátor Jaromír Štětina chtěl nedostatky odstranit pozměňovacími návrhy.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já vám řeknu, že mám především velikou radost, že byl Senátem schválen dlouho očekávaný zákon o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. To je zákon, který jsme potřebovali jako sůl a není jenom pro nás a je vopravdu pro naše děti a naše vnuky. A já děkuji těm, kteří se se mnou pokoušeli dostat do Senátu návrh zákona do podrobné rozpravy, což je procedurální předpoklad k prosazení pozměňovacích návrhů, kterými jsme chtěli zákon ještě více přiblížit evropským normám a potřebám drobných investorů.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Vysvětluje senátor Jaromír Štětina. Čím je zákon tak důležitý? Podle ekologů budou mít poprvé v historii České republiky projekty zaměřené na výrobu energie, především ze slunce, větru a vody, šanci na úspěch. Ovšem přece nic nebránilo tomu, aby se z těchto zdrojů elektřina vyráběla ještě před tímto zákonem. Petr Holub z brněnské organizace Hnutí Duha:

Petr HOLUB, brněnská organizace Hnutí Duha
——————–
Zákon je velkým krokem vpřed. Do dneška byly minimálně výkupní ceny garantované pouze na jeden rok, to znamená, výrobci obnovitelné elektřiny si nemohli finančně naplánovat svůj projekt a banky na ty projekty nepůjčovaly. Nový zákon tyto ceny garantuje po dobu patnácti let, to znamená, projekty dělá nízkorizikové a banky budou raději na tyto projekty půjčovat. Ten zákon vychází z úspěšného německého a španělského modelu a v nových zemích Evropské unie, ve východní a střední Evropě je to nejlepší zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Petr Holub z Hnutí Duha ale jedním dechem dodává, že zákon má své nedostatky, a to byl i důvod, proč Strana zelených žádala senátora Jaromíra Štětinu, aby se pokusil zákon zdržet a prosadit do něj pozměňovací návrhy. Co na tomto zákoně vadí Straně zelených? Její předseda Jan Beránek:

Jan BERÁNEK, předseda Strany zelených
——————–
Problémy toho zákona zahrnují to, že ten zákon, respektive podpora státní, která podle toho zákona se vztahuje na šetrné zdroje energie, tak podle této podoby zákona se vztahuje i na velké vodní přehrady, což je zdroj, který je ekologicky sporný, a dokonce i na přečerpávací vodní nádrže, což zdroj ekologický už není vůbec. Stejně tak ten zákon umožňuje čerpat státní podporu nebo výhodné, výhodné podmínky pro spalování biomasy, třeba štěpky dřevní, ve velkých tepelných elektrárnách, což je rovněž sporné, protože tímto způsobem nevzniká vlastně v českém prostředí žádný nový zdroj, žádná nová technologie, která by podle mého názoru si zasloužila takovou podporu. A v neposlední řadě ta podpora, tak jak ji zákon definuje, v mnoha parametrech, v příliš mnoha parametrech závisí na vyhláškách. Ten zákon má dvanáct paragrafů a odvolává se na jedenáct prováděcích vyhlášek. Čili on stanovuje jakousi kostru, ale je otázka, čím ta kostra bude obalena. A v tomto máme určité obavy.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Jan Beránek, šéf Strany zelených. Zákon nabízí v podstatě dva systémy podpory energie z obnovitelných zdrojů. Jednak je to po dobu patnácti let garantovaná výkupní cena, jak vysvětlil ekolog Petr Holub. To znamená, že pokud si výrobce tuto formu vybere, má dlouhodobě jistou finanční částku za jednu vyprodukovanou jednotku elektřiny. Částku stanovuje vyhláškou Energetický regulační úřad a výrobci ji zaplatí distribuční společnost. Výrobce si ale může vybrat i jinou formu podpory, takzvané zelené bonusy. Výhoda této podpory spočívá v tom, že pokud si výrobce sežene vlastního odběratele, distribuční společnost mu k jeho domluvené ceně přidá finanční bonus, jehož výši opět stanoví Energetický regulační úřad. V tomto případě bude výrobce vydělávat více, než kdyby zvolil formu garantované částky, ale nebude mít jistotu jako v prvním případě. Rozhodnout se mezi těmito dvěma variantami bude možné jednou za rok. Není divu, že se už teď rozbíhají desítky projektů na stavbu větrných elektráren. Martin Bursík, konzultant ministerstva životního prostředí a člověk, který v parlamentu za přijetí zákona nejvíce lobboval:

Martin BURSÍK, konzultant ministerstva životního prostředí, lobbista za přijetí zákona
——————–
Ty se prakticky koncentrují v Krušných horách a potom také na Vysočině. Perspektivní území, které dneska vlastně ještě není dostatečně jaksi doceněno, je území okolo Slaného za ruzyňským letištěm, taková ta planina, kde také hodně fouká.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Martin Bursík. Největší zájem mají podnikatelé právě o stavby větrníků. Proč? Pokud zvolí dostatečně větrné místo, mají téměř jistý zisk. Vodní elektrárny už na vhodných místech většinou stojí. Pokud by se podnikatel rozhodl spalovat biomasu, má ze zákona možnost pouze podpory formou zmíněných zelených bonusů. Tím chce zákon kromě jiného motivovat výrobce spíše k využívání obnovitelných zdrojů, jako je slunce a vítr. Spalování vždy produkuje škodlivé látky ve větším či menším množství. Spalování biomasy se může stát i poměrně vážným etickým problémem. Například ČEZ jedná se zemědělci, že by pálil obilí. Jan Beránek ze Strany zelených:

Jan BERÁNEK, předseda Strany zelených
——————–
Potíž je v tom spíše, že to české obilí, ty přebytky, které tady byly vypěstovány a se kterými si teď nevíme rady, tak byly vypěstovány za velké státní subvence, tím pádem vlastně dneska stojíme v situaci, kdy pálením obilí, věřím, že jednorázovým, tak jednak likvidujeme státní dotace, které šly do zemědělství, a zároveň tím podporujeme tu průmyslovou produkci zemědělskou, která je dlouhodobě škodlivá na krajině. Čili tady já bych řešení viděl spíše ve změnách zemědělské politiky na evropské i na české úrovni, aby zemědělství bylo podporováno takovým způsobem, aby opět potraviny byly pěstovány šetrněji, v menším množství, protože ty přebytky, ať už se jedná o mléko, maso nebo obilí, jsou dlouhodobé v Evropě. Čili raději méně, raději kvalitnějšího, kvalitnějších potravin a takovým způsobem, abychom nelikvidovali krajinu a životní prostředí.

Mikuláš KROUPA, redaktor
——————–
Jan Beránek, předseda Strany zelených. Pálení přebytečného plesnivějícího obilí nevadí ani ekologům z Hnutí Duha, nadšeni tím ale nejsou. Faktem je, že s návrhem pálit obilí přišli sami zemědělci a mělo by se jednat o jednorázovou akci, což potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ může podle slov mluvčího nabídnout mnohým zemědělcům práci. Pokud budou pěstovat průmyslové, rychle rostoucí, zvláště dřevnaté plodiny, mohou se domluvit s ČEZ na dodavatelské spolupráci. To je ale prý otázka ještě několika měsíců. ČEZ si chce spočítat, zda se mu spalování biomasy dostatečně vyplatí. Pokud se naplní předpoklady ekologů, že zákon nastartuje projekty na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, poklesnou prý do pěti let exhalace oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, o čtyři miliony tun ročně. To je téměř tolik emisí, kolik vypustí všechna nákladní auta v zemi za rok. Na druhou stranu kritici zákona, především poslanci za Občanskou demokratickou stranu, zákonu vyčítají, že se kvůli němu zvýší cena elektřiny. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je totiž dražší než například v uhelných elektrárnách, i když jen do té doby, než se zásoby uhlí začnou ztenčovat.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Připravil Mikuláš Kroupa.