EU kouká na Rusko jak vyděšený králík, míní Štětina. Konečná: Trump jen haraší zbraněmi

blesk.cz
6. května 2018, autor: Zuzana Štíchová

Chemický útok v Sýrii, který není možné ověřit a po kterém následovala raketová reakce ze strany USA, Francie a Velké Británie. Byl útok oprávněný? A měly dát členské státy EU o své účasti na něm vědět zbytku Unie? Jak jsou na tom vztahy Západu a Východu? Na tyto a další otázky odpovídali v rozhovoru pro Blesk Zprávy komunistická europoslankyně Kateřina Konečná a europoslanec Jaromír Štětina (za TOP 09 a STAN).

„Nestojím o důkazy, co se stalo v Ghútě. Jestli tam byly otrávené děti, nebo ne. V té válce byla použita už alespoň osmdesátkrát chemická zbraň. Připomíná mi to, co se stalo v Iráku. Tam sice nebyly rakety, ale město Halabdža Saddám Husajn vybombardoval plynem a umřelo tam 5 tisíc lidí. Tomu zlu je třeba se postavit,“ zhodnotil Štětina odvetu spojenců za chemický útok.

Dodnes není jasné, co přesně se v regionu Ghúta, konkrétně městě Dúmá, stalo. Humanitární pracovníci ale z této oblasti sdíleli na sociální sítě drastické záběry desítek mrtvých lidí, včetně dětí. Do oblasti, odkud režim Bašára Asada vyhání teroristy islámského státu, je totiž téměř nemožné se dostat.

„My bychom už možná věděli, co se stalo, kdyby Trump začal přemýšlet a neharašil zbraněmi,“ rýpla si do amerického prezidenta, který útoky oznámil na sociální síti, naopak Konečná, která se tvrdě postavila proti reakci, která přišla ze strany USA, Francie a Velké Británie. Spojenci obvinili režim syrského prezidenta Bašára Asada (podporovaný Ruskem) a dali si za cíl útoku továrny, které měly mít s chemickým útokem souvislost.

„Kdyby byly opravdu zničeny továrny, které měly souvislost s chemickým průmyslem, a nedej bože se tam nějaké chemické zbraně nacházely, tak vám garantuji, že celá ta oblast už je dnes po smrti. Ten mrak by se mohl rozšířit i k našim spojencům do Izraele. To by si nikdo nevzal na triko,“ pochybuje o cílech útoku místopředsedkyně KSČM. „Musím ho (útok) odsoudit. Nevíme, co se stalo, zda se vůbec něco stalo, kdo případně ty zbraně použil. Bez důkazů obviňujeme režim Bašára Asada,“ míní.

Francouzi a Britové nemohou útok „troubit“ dopředu
Účast Francie a Spojeného království, tedy dvou členů Evropské unie, rozpoutala debatu o tom, zda se tyto země neměly poradit se zbytkem Osmadvacítky. Podle Konečné to ukazuje na fakt, že Unie nikdy nebude mít společnou zahraniční politiku. Podle Štětiny zase těžko mohly účastníci zásah v Sýrii konzultovat bez toho, aby citlivé informace unikly na veřejnost.

„My jsme ve válce a tady už ne v hybridní, ale skutečné. Jsme spojenci USA, Velké Británie i Francie. V takové situaci se nedá konzultovat nebo jednat s parlamenty. Když něco řeknete v parlamentu, tak to praskne během 24 hodin. Ve válce, když se chystá útok, tak se to nezvoní všude do světa,“ stojí za odvetou europoslanec zastupující TOP 09 a STAN.

„Z jedné strany globálně vyzýváme k rozvojové pomoci a z druhé strany se dva státy separují a udělají něco navíc v rozporu s mezinárodním právem. EU není schopná v tomto případě mít svou zahraniční politiku. Vždy vítězí u těch velkých ty jejich zájmy a ega,“ dopálila se Konečná a vmetla Francouzům do tváře jejich odůvodnění.

„Co je pro mě tristní, je, že francouzští představitelé, kteří schválili ten útok, včetně prezidenta Macrona, říkají, že ty důkazy jsou záběry na Youtube. To mi přijde fakt na hlavu postavené,“ podivovala se a upozornila na to, že podle ní Asad neměl k chemickému útoku žádný důvod.

„Jestli řešíme, jak zastavit migraci a Asad má tu republiku de facto pod kontrolou, tak se ptám, jestli je zájmem EU znovu vyděsit Syřany? Nikdo by se nechtěl vracet někam, kde hrozí, že někdo jen tak, že se probere a má pocit, že musí být strašně silný a ukázat světu, jak tomu rozumí, vypálí sto raket. To je šílené,“ trefila se znovu do amerického prezidenta.

Nová studená válka, vztahy v mínusu
V kontextu rozporů Západu a Východu kolem otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala, vydání hackera Nikulina z Česka do USA, když měli zájem i Rusové, je jasné, že situace v Sýrii ještě více vyhrotila vztahy obou táborů.

„Ještě pořád na sebe nemíříme ty rakety. To je ten milník z 60. let. Z druhé strany ty vztahy jsou na bodu nula, možná mínus. Je to škoda,“ poznamenala stručně 37letá politička.

„Jsme nyní ve fázi druhé světové studené války. Ta první byla děsivá, ale Západ ji proti SSSR vyhrál. I díky nekompromisnosti prezidenta Regana. Proto si ho v Moskvě tak vážili. Rusko si váží tvrdých protivníků. Určitě si neváží prezidentů, kteří jim poklonkují. Mám tím na mysli například prezidenta Zemana,“ neodpustil si rýpnutí do hlavy státu v souvislosti s Ruskem Štětina.

Bývalý novinář přirovnal chování Evropské unie směrem k Rusku k „malému králíčkovi, který se dívá vytřeštěně a fascinovaně do očí kobry“.

Sestřih z obou rozhovorů najdete ve videu.
http://www.blesk.cz/clanek/540645/eu-k…tina-konecna-trump-jen-harasi-zbranemi